Sucho je tu s námi. Potřebovali bychom dlouhé období nadstandardních srážek na doplnění spodních vod
Podíváme se na počasí. Zhodnotíme nejen zimu, ale mrkneme také na léto, jaké bude, jestli horké a suché nebo naopak mokré a studené. Vše probereme s meteoroložkou a klimatoložkou a vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové Stanislavou Kliegrovou.
Tabulky před sebou máte.
Ano, jsem připravena.
Naposledy jsme si předpovídali krásnou a hodně sněhovou zimu. Tak, jak se nám to podařilo?
V to jsme doufali. Chtěli jsme, abychom měli dostatek sněhové pokrývky a bohužel se nám to nepodařilo. Máme za sebou velmi teplou meteorologickou zimu, kdy sice prosinec a leden byly teplotně nadnormální a únor byl úplně mimořádný, co se týče teploty. Je to druhá nejteplejší zima od roku 1961, odkdy tato vyhodnocení děláme.
Čtěte také
A kdy byla ta první?
Nejteplejší zima byla na přelomu let 2006 a 2007.
Na horách přeci jen nějaký sníh byl. Kde ho bylo tedy nejvíc?
My v Královehradeckém kraji spravujeme i Krkonoše, takže máme nejvyšší vrcholky hor, kde měříme také výšku sněhové pokrývky. Tedy například na Labské boudě jsme naměřili maximálně 173 cm sněhu, což není mnoho. Protože když se podíváme na loňský rok, o kterém jsme si také říkali, že nebyl dvakrát vydařený, co se týče sněhové pokrývky jsme tam naměřili víc než 2,5 metru sněhu.
Kdy bylo naopak na Labské boudě nejvíc sněhu?
Není to tak úplně dávno, v roce 2005 bylo na Labské boudě skoro tři a půl metru sněhu. A je to zároveň nejvyšší sněhová pokrývka pro celou Českou republiku.
Ale zase naopak letos sněžilo na horách ještě v květnu. Vypadalo to, jakobychom byli uprostřed zimy.
Je to pravda, z 11. na 12. května 2020 nám napadlo na hřebenech Krkonoš až kolem 10 centimetrů sněhu, což byl ještě takový výkřik nebo záchvěv po zimě. Ale dlouho tam sníh nevydržel a roztál. Ovšem musím říct, není to nic moc mimořádného, v uplynulých letech jsme to mohli sledovat častěji a ve vyšších vrstvách.
Celou zimu jsme přežili docela v teple, a potom jsme 1. dubna 2020 naměřili i pod mínus 20 stupňů.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., hradecká pobočka Českého hydrometeorologického ústavu
Vůbec si nepamatuji, jestli byl sníh letos v zimě také v nížinách. Tady v Hradci Králové nasněžilo alespoň trošku?
Hradec Králové na tom byl opravdu hodně špatně. Za celou zimu, za celé tři měsíce, nám tady sněžilo jen osmkrát a sníh dlouho nevydržel. V podstatě hned roztál. Jen jeden jediný den jsme měli poprašek, půl centimetru sněhu, ani ne jeden centimetr. Tedy oproti loňské zimě jsme si pohoršili i tady u nás. Na sněhuláky to nebylo.
Čtěte také
Kdybychom se měli podívat na nejchladnější den letošní zimy? Protože nebyla ani delší doba, kdy by teploty klesaly hluboko pod bod mrazu.
Nebylo takové období s nižšími teplotami. Ty v zimě nedosáhly ani mínus 20 stupňů. A trošku taková zajímavost je, že úplně nejnižší teplota, kterou jsme letos naměřili, byla až 1. dubna. Takže jsme vlastně zimu přežili docela v teple, a potom 1. dubna jsme měli i pod mínus 20 stupňů.
Teď nás zajímá, jaké bude léto. Na to se všichni těšíme. Ale chci se zeptat, zda koronavir také nějak ovlivnil počasí. Slyšel jsem, že snad i docela v pozitivním slova smyslu, ne?
Ony ty vlivy byly různé, ale byly podstatné i na práci meteorologů. Studie, které se objevují, hledají nějaké souvislosti mezi těmi mimořádnými opatřeními a klimatem nebo meteorologií. Velmi zajímavá srovnání jsem našla, že v souvislosti s mimořádnými opatřeními se objevilo u nás i ve světě zlepšení, co se týče kvality ovzduší. Tyto zprávy se týkají konkrétně koncentrací oxidu dusíku, které souvisí s útlumem výroby a také dopravy.
Letadla mě také zajímají, protože se hodně mluvilo o tom, jak se vzduch pročistil, když prakticky ze dne na den přestala veškerá letecká doprava.
Je to tak. A určitě se toho ještě spoustu objeví. Také mne zaujalo, že poklesla celosvětová produkce CO2, což klimatology zajímá v souvislosti se změnou klimatu. A ta čísla byla hodně zajímavá, protože v dubnu letošního roku bylo až o 17 procent méně emisí CO2, než v dubnu loňského roku. Takže to bude mít určitě vliv na celoroční pokles, což potřebujeme.
Ale teď se to zase všechno vrátí zpátky do starých kolejí.
Bohužel je to jen takový výkyv, který bychom potřebovali trendově udržet, což se asi nepodaří. Ale i tak bude tento několikaměsíční výkyv znamenat celoroční pokles.
Čtěte také
Pojďme se podívat, jaké bude léto, které je před námi. Co ukazují vaše dlouhodobé předpovědní modely. Ale začněme suchem, protože to je opravdu extrémní. Jak je to možné? Jde o opakující se trend, který se prohlubuje.
Je to tak. Srážkový deficit trvá spoustu let, v podstatě mluvíme od let 2014 či 2015. Letošní květen vypadá docela nadějně, ale rozhodně nestačí ten deficit dohnat. To znamená, že opravdu každé jaro vstupujeme do vrcholné, letní sezóny v horší a horší pozici. A letos je to také tak.
Je to tedy především problém spodních vod?
Když se podíváme na mapy s vlhkostí půdy, tak v horních vrstvách nám květnové deště pomohly. Tedy srážky, které jsme zaznamenali v minulých dnech a týdnech. Ale co se týče spodních vrstev nebo hlubinných vrtů, tam to bohužel úplně takto nefunguje.
Aplikace ČHMÚ prezentuje vybrané produkty ústavu pro širokou veřejnost: předpověď počasí na nejbližší dny, předpověď srážek, výstrahy na nebezpečné jevy, během sezóny také předpověď aktivity klíšťat. Aplikace umožňuje zobrazení předpovědí pro uživatelem nastavené lokality.
Co by se muselo stát, aby se stavy vod vrátily do normálu?
Potřebovali bychom opravdu dlouhé období nadstandardních srážek, které by nám doplňovaly dlouhodobě spodní vody. A potom se samozřejmě mluví o nějakých opatřeních, která bychom měli udělat, abychom udrželi vodu v krajině.
Červen by měl být celkově teplotně i srážkově normální. A to je moc dobře proti loňsku, kdy to byl mimořádně horký měsíc.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., hradecká pobočka Českého hydrometeorologického ústavu
A přinese tedy letošní léto nějaké srážky nebo ne?
To je otázka. Dívala jsem se na týdenní předpověď, tam máme před sebou nějaké srážky a přeháňky. V měsíčním výhledu jsem se dívala na červen, který by měl být celkově teplotně i srážkově normální. A to je moc dobře proti loňsku, kdy jsme měli opravdu mimořádně horký červen.
Loňský červen byl mimořádně teplý.
V minulém roce jsme dosáhli skoro 39 stupňů. Přes 38 stupňů bylo na spoustě stanic. Bylo opravdu velké teplo a navíc v dlouhém období.
Letos by tedy mohlo být léto takzvaně normální?
Doufáme. Srážkově i teplotně by měl být červen celkově normální. A potom máme takové dlouhodobější výhledy, které Český hydrometeorologický ústav nedělá, ale jsou jinde ve světě dohledatelné. Tam jsem narazila na to, že spíš by léto mohlo být podle pravděpodobnosti jako celek teplotně nadnormální a zase sušší. Bez toho, abychom věděli od jednotlivých epizodách.
Vedoucí meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislava Kliegrová byla naším hostem. Děkuji za rozhovor.
Moc děkuji za pozvání den. Hezký den a na shledanou.
Související
-
V Hradci by neměla dešťová voda jen tak zmizet do kanálu. Město chystá koncepci jejího využití
Hradecký magistrát by chtěl do budoucna lépe hospodařit s dešťovou vodou. Tu zatím město moc využívat nedokáže, a to třeba ani na zalévání městské zeleně.
-
I v době automatizace jsou amatérští meteorologové nepostradatelní. Jde o náš vztah k přírodě
Do studia jsme pozvali hned dva hosty, kteří svůj život, ať už amatérsky nebo profesionálně, spojili s meteorologií. Jsou tu s námi Stanislava Kliegrová a Josef Novák.
-
Jarní sucho je podle hydrologů nejhorší za poslední roky. Pěstitelé se chystají na nedostatek vody
Česko stále trápí sucho. Nízký počet srážek se projevil. Vody v zemi je totiž po zimě málo a její zásoby se tak dlouhodobě ztenčují. Zemědělci se chystají na suchou sezonu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
