Místo sůl, můžeme říkat, že je déšť nad zlato. Deficit podzemních vod dál zůstává

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)
Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Vydatné květnové srážky podzemním vodám nijak zásadně nepomohly. I když byl minulý měsíc srážkově nadprůměrný, na řadě míst se dešťům podařilo jen na čas zastavit pokles hladin podzemních vod. A jinde ani to ne. 

Máme srážkový deficit několik set milimetrů. Potřebovali bychom měsíc mírného a vytrvalého deště

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Letošní zima byla poměrně bohatá na sníh, potom přišel docela větrný přechod do jara a teď se zase hodně všude mluví o suchu. O tom, že je v půdě vody tak málo, že by letošní léto v tomto směru mohlo být ještě horší než to minulé. To vše probereme s vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislavou Kliegrovou. 

Podle ředitele krajské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové Zdeňka Šiftaře bylo letošní jaro příznivější než jara v předchozích letech. Třeba i proto, že teploty nestoupaly tak vysoko a tolik vody se neodpařovalo.
„Stejně tak je možné okomentovat i srážky. Vývoj je příznivější. Když se podíváme na rok 2018, tak tady prakticky v žádném měsíci úhrn srážek nedosáhl průměru."

Čísla ale hydrologům ukázala, že se situace nezlepšila a ke zvratu trendu poklesu hladin květen nepřispěl. Dál chybí stovky milimetrů, říká Zdeněk Šiftař.
„Deficit srážek za celé pětileté období zůstává stále ve stovkách milimetrů. Dole prakticky akorát hodnotíme tento půl rok ve vztahu k nějakému dlouhodobému normálu."

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Hydrologové zatím nechtějí situaci označovat jako kritickou. Jak jsme na tom s podzemní vodou co do absolutních čísel se dá zjistit až po takzvané rebilanci. Tenhle pokud možno co nejpřesnější odhad a propočet množství se dělal v roce 2010, pak v roce 2016 a ten další by měl přijít na řadu zřejmě někdy kolem roku 2022.

Květen je sice deštivý, co to ale znamená pro podzemní vody? Sucho nepřestává být hrozbou

Květnové počasí zatím dává naději, že by letošní rok nemusel být až tak suchý, jak se hydrologové ještě na začátku jara obávali (ilustrační foto)

Květnové počasí zatím dává naději, že by letošní rok nemusel být až tak suchý, jak se hydrologové ještě na začátku jara obávali. Podle hydrologů jsou srážky z posledních dnů sice příjemné, ale situaci zejména v hlubokých podzemních vodách v Královéhradeckém kraji zatím zachránit nemůžou.

Poslední rebilance ukázala, že podzemní vody v Česku by dokázaly vydat lidem až 40 metrů krychlových za sekundu.

Podle hydrologa Alexandra Zajceva zatím využíváme jen menší část téhle kapacity.
„Celkové zásoby jsou 35 - 40 metrů krychlových za sekundu, využitelné množství se pohybuje kolem 25 a my jsme dnes zhruba na 15. Takže jsme někde zhruba na 60 procentech toho využitelného zdroje."

To tedy znamená, že situace zatím není tak špatná, abychom o zdroje podzemní vody v dohledné době mohli přijít. Jenže je potřeba myslet i na to, co bude za deset, dvacet let - některé přírodní procesy by pak už pod zemí mohly být nevratné.

Zatím je o něco lepší situace v povrchových vodách

Vody v řekách je na většině míst relativně dost. Jestli to ale vydrží do začátku prázdnin, kdy se na dovolenou chystá řada vodáků, nebo dokonce pak v delším výhledu, hydrolog Roman Pozler slibovat nechtěl.
„Ona ta voda klesá poměrně rychle. Protože zase až tak extrémně jí nespadlo. To by muselo pršet celý měsíc v jednom kuse, aby se doplnily alespoň ty svrchní podzemní vody. Během 14 dnů podle předpovědi srážek předpokládáme, že ta situace asi lepší nebude. Takže se to spíše může opět zhoršovat."

Déšť a voda

Pokud nebude pršet, budou trpět nejen vodáci, ale i rostliny. Například takový vzrostlý dub v uvozovkách "vypije" 150 tisíc litrů vody za rok.

Spustit audio

Související