Máme srážkový deficit několik set milimetrů. Potřebovali bychom měsíc mírného a vytrvalého deště

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)
Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Letošní zima byla poměrně bohatá na sníh, potom přišel docela větrný přechod do jara a teď se zase hodně všude mluví o suchu. O tom, že je v půdě vody tak málo, že by letošní léto v tomto směru mohlo být ještě horší než to minulé. To vše probereme s vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislavou Kliegrovou. 

Udělal vám déšť v posledních dnech radost?
Určitě. Jak osobně, protože jsem nadšená zahrádkářka, tak samozřejmě s nějakým výhledem na to, že by nám to mohlo trošku přilepšit v onom suchém období.

Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Přiznám se, že jsem už úplně zapomněl, jak déšť krásně voní a jak je hezky slyšet.
Přesně tak, i ten zvuk deště je takový nezvyklý.

Byl to takový optimální déšť na sucho, viďte. Vytrvalejší a přitom mírný, který postupně dodává vláhu půdě.
Jak říkáme, byl to déšť zahradnický. Není moc intenzivní, trvá delší dobu a tím pádem na něj může příroda lépe zareagovat a využít ho.

Sucho je takový velmi komplexní problém. Je spousta aspektů a spousta pohledů, ze kterých ho vyhodnocujeme.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., hradecká pobočka Českého hydrometeorologického ústavu

Jak to letos vypadalo se zimou? Protože se zdálo, ale je to jen můj laický pohled, že sněhu bylo docela dost. Je to pravda?
Pokud se podíváme na zimní měsíce prosinec, leden, únor, tak máme za sebou zimu teplou a máme za sebou zimu, kde bylo docela dost srážek. Protože jsme v průměru pro celou ČR naměřili asi o čtvrtinu srážek více, než je dlouhodobý zimní průměr, což je pěkné. Zejména tedy do horských oblastí to přineslo opravdu významnější sněhovou pokrývku, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Takže to bylo dobré.

I v době automatizace jsou amatérští meteorologové nepostradatelní. Jde o náš vztah k přírodě

Automatická klimatologická stanice Luční Bouda

Do studia jsme dnes pozvali hned dva hosty, kteří oba svůj život, ať už amatérsky nebo profesionálně, spojili s meteorologií. Je tu s námi vedoucí oddělení Klimatologie a meteorologie Hradeckého pobočky Českého meteorologického ústavu v Hradci Králové Stanislava Kliegrová a Josef Novák, majitel soukromé meteorologické stanice v Hrušové na Orlickoústecku. 

Na horách tedy bylo sněhu dost, tady v nížinách už o něco méně, ale zase tady byly i dešťové srážky, ne?
Ano, to souviselo s onou teplotou. Zatímco na horách jsme zaznamenávali srážky sněhové, které se akumulovaly a mimochodem na horách máme ještě teď několik desítek centimetrům sněhu na hřebenech Krkonoš, tak tady v nižších nadmořských výškách jsme zaznamenávali spíš déšť. Ten zase odtekl, ale vsáknul se i do půdy. A protože bylo teplo, byl i poměrně velký výpar.

Který byl třeba nejchladnější den nebo naopak nejteplejší? Vy jste vždy připravená, takže určitě nějakou statistiku pro nás máte.
Určitě, nějaké zajímavosti jsem si vypsala. Velmi zajímavý byl konec února, který byl extrémně teplý. 28. února jsme zaznamenali nejvyšší průměrnou denní teplotou v ČR a maximální denní teploty se vyšplhaly i nad 18 °C, což je opravdu unikátní na konci února. A potom zase naopak nejstudenější dny jsme zaznamenávali v poslední dekádě ledna. Poznamenala jsem si, že v našem regionu jsme zaznamenali nejnižší teplotu vzduchu v Orlickém Záhoří mínus 23 °C. A to bylo 22. ledna.

Sucho na jaře 2019

Co se týče statistik a sněhu, jsou tam také nějaká zajímavá čísla a údaje? Kde byla například největší sněhová pokrývka?
My měříme sníh na Labské a Luční boudě, to jsou takové pěkné a zajímavé lokality. Tam bylo i více než dva a půl metru sněhu právě v lednu, kdy byla teplota taková normální. Potom už byl únor teplejší a sníh začal spíše ubývat.

Když bylo poměrně dost sněhu, proč to nedokázalo vykompenzovat ono sucho, o kterém se teď stále víc a víc mluví? Když se člověk podívá na ty vaše hnědorudé hydrologické mapy, tak to vypadá, že je opravdu celá Česká republika totálně vyschlá. Proč sněhová voda onen deficit nedohnala?
Sucho je takový velmi komplexní problém. Je spousta aspektů a spousta pohledů, ze kterých ho vyhodnocujeme. Když se podíváte na naše týdenní vyhodnocení na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, tak uvidíte informace například o hydrologickém suchu nebo půdním suchu. A právě, když uvažujeme o tom, co voda z toho sněhu doplnila, tak to určitě nejsou ony spodní vodní hydrologické zdroje. A ani co se týče vlhkosti půdy, kterou potřebujeme tady v nižších nadmořských výškách, tak nám sníh příliš nepomohl.

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Přechod mezi zimou a jarem byl letos hodně větrný. Hodně foukalo, dorazila i vichřice Eberhard. Proč se pojmenovávají tyto bouře? Je to vzhledem k tomu, jak jsou silné?
Pojmenovávají se výrazné tlakové níže, se kterými pak souvisí právě tyto extrémní projevy jako je třeba i extrémní vítr. Je to kvůli tomu, abychom je odlišili od těch méně významných.

Vzpomněl na ty velké tropické bouře, které se tvoří v Atlantském oceánu. Tam je snad dokonce nějaký systém, mechanismus, podle čeho se pojmenovávají, ne?
To je zase trošku něco jiného. Hurikány dostávají svá jména a to je malinko něco jiného než tady u našich takových níží. Naštěstí ony extrémní projevy počasí tady nejsou tak velké.

Jak velký byl tedy Eberhard letos se na přelomu zimy a jara?
Byly tam velmi významné rychlosti větru. Nejvyšší byly naměřeny v Krkonoších a nejvyšší nárazy jsme naměřili přímo na Sněžce. Bylo to síla orkánu přes 200 km/h.

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Co způsobuje tyto velké bouře u nás ve střední Evropě?
Vznikají při přechodu výrazných frontálních systémů a při velké změně mezi vzduchem před a po onom frontálním systému. Takže potom mohou nastat i takové velmi vysoké rychlosti větru.

A takové velké hurikány jako jsou třeba v Americe, když tam udeří z Atlantského oceánu? To se tady v Evropě stát nemůže?
To se tady naštěstí stát nemůže, protože nám chybí ten oceán, který krmí bouři svojí energií. To naštěstí tady ve střední Evropě nemáme.

Hydrologové znovu mluví o suchu. Situace s podzemními vodami je horší, než loni touto dobou

Intenzita sucha v půdním profilu 0 - 100 cm - 7. duben 2019

Stavy podzemních vod v Královéhradeckém kraji jsou i po tak srážkově vydatné zimě nižší, než vloni touto dobou. Podle měření hydrologů je to jednoznačné a pokud nebude do začátku léta vydatně pršet, může být letošní rok ještě horší, než ten předchozí. Nejhorší situace v kraji je podle hydrologů zatím v takzvané Urbanické pánvi od Hradce Králové směrem na Chlumec nad Cidlinou. 

Nejsilnější bouří byl Kyrill před několika lety?
Přesně tak, pořád držíme rekord z roku 2007, kdy byla nejvyšší rychlost větru naměřená v lednu právě během Kirilla.

Co se týče sucha, jestli se tedy nepodaří vodu do půdy doplnit, jak velké a kde v našem kraji hrozí největší? Patří náš kraj z pohledu ČR mezi velmi suchá místa?
Ano, tady ten problém máme velmi velký, co se týče sucha. Problém je v tom, že už se suchá epizoda táhne několik let. Přestože je období extrémního sucha střídáno nějakými srážkami, tak to nestačí na doplnění srážkového deficitu. Během let, zhruba od roku 2014, jsme nasbírali srážkový deficit několik set milimetrů, to znamená několik set litrů na metr čtverečný v těch některých lokalitách. A to je strašně moc. To doplnění bude problematické, ale buďme optimisti. Teďka máme na květen docela pěkný výhled. Máme to podle meteorologů docela pěkně naplánováno. Když ty srážky přijdou, tak se situace může zlepšit.

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Kolik takových dní, kdy mírně, pozvolna a vytrvale prší, by bylo potřeba, aby se situace dala do pořádku?
Když se podíváme, že na spoustě míst napršelo 20 nebo 30 milimetrů vody, a řeknu, že nám chybí třeba 400 milimetrů srážek, tak bychom potřebovali měsíc takovéhoto deště, aby nám to doplnilo srážkový deficit.

Čtěte takéČeský hydrometeorologický ústav

To asi nepřijde. Ale jak jste říkala, výhled na květen je dobrý?
Když se podíváme na měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu, tak se teplota pohybuje spíš kolem průměru nebo i maličko pod průměrem. To znamená, že čekáme chladnější květen se srážkami, které by měly být normální. Žádný extrém jako loni.

Loni to byl opravdu extrém, kdy jsme šli ze zimy rovnou do tropického léta. Takže nic tak horkého a suchého letos nepřijde?
Zatím to v onom měsíčním výhledu nevidíme.

Jakub Schmidt a Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Říká vedoucí meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislava Kliegrová. Moc děkuji za dnešní informace.
Děkuji moc za pozvání a přeji hezký den. Na shledanou.

Spustit audio

Související