Sucho očima hydrologa. Situace je docela alarmující a vše ukazuje, že máme bohužel problém

Alexander Zajcev ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Pavlou Kindernayovou
Alexander Zajcev ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Pavlou Kindernayovou

„Téměř 60 procent našeho kraje má vysoký stupeň půdního sucha. Do hloubky 100 centimetrů už je to v lepší kondici, avšak stále kritické," říká hydrolog Ing. Alexander Zajcev z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. 

Voda ve studních letos ubývá rychleji než v minulosti. Ve studiu vítám hydrologa Alexandra Zajceva z Českého hydrometeorologického ústavu. Já mám pocit, že v našich končinách už jaro ani nemáme a ze zimy jdeme rovnou do léta. Je to jen můj subjektivní pocit?
Myslím si, že to nebude jen váš subjektivní pocit. Je to skutečně přechod ze zimy rovnou do léta.

A přitom jaro je tak příjemné období.
Je to tak. Ta čerstvá zeleň. Kochali jsme se tímhle pohledem bohužel velmi krátce.

Jsou hydrologové se srážkami posledních dnů spokojeni?
Jsme vděčni za každou srážku. Samozřejmě ne povodně. Takže nějaký přínos ty poslední srážky mají, ale velmi krátkodobě.

Máte s sebou nějakou statistiku srážek posledních dní?
Já mám s sebou pouze jednu takovou mapku, která je prezentovaná i na našich webových stránkách. Ta ukazuje úhrn srážek od začátku roku do 27. 5.

Ta červená barva je děsivá na té mapce.
Tahle mapa nám prezentuje objem srážek procentuálně. My jsme teď mezi 50 - 75 % srážek v porovnání s dlouhodobým normálem.

Zásoba využitelné vody v profilu lehké půdy

Voda je základ života. Z pohledu hydrologa, je na místě klídek, jak tvrdí třeba americký prezident Donald Trump, nebo panika ekologů z toho současného stavu?
Panika určitě není ten správný výraz. Je to rozhodně jev, který musíme brát na zřetel a brát ho smrtelně vážně. Měli bychom si to uvědomovat. Je to stejné jako při povodních. Je to z historického hlediska po delší době nástup sucha.

Byla poměrně teplá i zima s nedostatkem sněhu. V dubnu potom nastal šok z nezvykle vysokých teplot. Dá se tedy mluvit o kritickém roku ohledně vody?
Bohužel musím s tím souhlasit. Situace je docela alarmující i podle skutečného stavu jak hladin podzemní vody, srážek, půdního sucha. V současné době vše ukazuje na to, že máme bohužel problém.

Nevím, jestli jste četl poslední studii, která se objevila na internetu. Prestižní časopis Nature Communicatios a tým z vysoké školy v Praze zkoumal hydroklimatický vývoj Evropy v posledním tisíciletí střídání vlhkých a suchých období a podle nich jsme v historicky nejvlhčím období dějin. Co vy na to?
Ano, četl jsem část té studie o tom, že se nacházíme ve vlhkém období. Jenže tyto věci určitě operují s delším časovým úsekem. Ne ve stovkách let, ale dokonce v tisících. Což příroda to svoje chování mění i častěji v menších periodách řekněme 5, 10, 20 a tak dále.

Pozorovací pramen - Markoušovice

V jaké hloubce se zkoumá stav podzemní vody?
My nezkoumáme, my spíš pozorujeme. Provádíme pozorování při povrchové zvodni, to znamená to je svrchní zvodeň.

Takže odkryjete studnu a podíváte se, jestli je tam nebo není voda?
Zjednodušeně řečeno ano. Je to tak. Pak je samozřejmě sít hlubších pozorovacích vrtů anebo pramenů. Tak můžeme říct je to jve větších hloubkách, od dvou metrů až třeba do osmi set metrů.

Vy jste vždy chtěl být hydrologem a zkoumat vodu?
Ano.

A tušil jste, že budou taková sucha?
Ne, samozřejmě, že ne.

Provádění měření na vrtu

Jsou lokality, které jsou suchem zasaženy víc. Která místa jsou v rámci východních Čech tím suchem zasažena nejvíc?
Já bych to nespecifikoval přímo konkrétně. Ale pokud to rozdělíme, tak ta místa ve vyšších polohách, to znamená, řekneme na horách a v podhůří, tam je situace trochu lepší, i když i tam už máme mírně podnormální stavy, ale jen podzemních vod. Oproti těm nižším polohám, to znamená střed až jih Královéhradeckého kraje.

Voda ve studních ubývá, což pociťuje asi každý, kdo má zahrádku. Existuje podle vás nějaké řešení?
Řešení existuje, ale je to určitě soubor mnoha věcí. Jsou to řekněme nějaké zásahy o zadržování vody, to je obehraná písnička, zadržování vody v krajině.

Ministerstvo životního prostředí spustilo i dotační program Dešťovka. Kdo má dům a chtěl by si pořídit nádrž na dešťovou vodu, může si zažádat. Říkala jsem si, jestli je toto opatření dostatečně účinné, protože v době, kdy tu vodu potřebujeme, tak většinou neprší. V zimě ji tolik nepochytáme, protože by zmrzla.
Zrovna tuto záležitost se zachytáváním dešťové vody bych asi nekomentoval. Já si myslím, že tohle se dělo odjakživa. Normálně sedláci nebo prostě kdokoli k tomu měl možnost zachytávat vodu i dříve. Sud pod okap a je to.

Mělký vrt - Smiřice

Možná ale přírodě škodíme i věčným sekáním trávy. Mnozí touží po anglickém trávníku, ale pro vodu to asi není úplně ideální.
Máte pravdu. To je právě to globálně řečeno zadržování vody v krajině. Tím, že pořád sekáme, pořád také zaléváme. Zase se to odpařuje. To znamená, voda se nedostává do podzemí, tím pádem potom se ta voda nedostane ani do těch toků.

Čtěte takéČeský hydrometeorologický ústav

Čína teď také hodně experimentuje s vyvoláváním deště. Chce prý zvýšit závlahu na Tibetské náhorní plošině. Co si myslíte o tom, že někdo takto s počasím experimentuje?
Je to spíš na delší povídání řekl bych. Nevím, jestli to má nějaký větší účinek.

Trošku to připomíná "Poručíme větru, dešti". Nevím, jestli bychom se neměli raději k přírodě chovat s úctou. Co globální oteplování?
Nejsem příznivcem teorie globálního oteplování. Určitě se to oteplování projevuje. Je to prostě fakt, který nejde popřít. Když budeme trochu konkrétnější a vrátíme se k letošnímu roku, tak na internetových stránkách ČHMÚ vyšla teď tisková zpráva ve které se právě cituje, že teplota v dubnu je o 5,5 stupně větší oproti normálu, což je hrozně moc.

Alexander Zajcev ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Máte rád teplo?
Mám rád teplo, ale mám rád i vodu, takže takovou zlatou střední cestu.

Co říci závěrem. Kdy pořádně zaprší?
Tak to se musíme asi zeptat toho, co je nahoře, jak nám to řídí. Můžeme pouze doufat, že nepřijdou nějaké přívalové deště a už vůbec ne povodně.

Spustit audio

Související