Rovnátka a jak na ně. Léčba není omezena věkem, i v dospělosti totiž mohou zuby měnit své pozice

4. únor 2025

V dnešní radioporadně se zaměříme na rovné zuby. Jak ty křivé narovnat? U dětí i dospělých totiž nerovnostmi zubů trpí až čtyři pětiny lidí. Jaké jsou možnosti léčby a typy rovnátek, kdy je ideální s léčbou začít a jak vybrat správného a možná i finančně dostupného ortodontistu?

Pozvání do studia Českého rozhlasu Hradec Králové přijal ortodontista Pavel Krupka z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Spadal jste někdy do skupiny křivozubých?
Ano, měl jsem také rovnátka, ale až v dospělosti. A pravda, abych nebyl Kovářova kobyla, tak jsem také absolvoval ortodontickou léčbu. Chtěl jsem to vyzkoušet, abych věděl, co dělám pacientům.

Pavel Krupka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

První fixní zubní aparáty prý měli už staří Egypťané. Je to pravda?
Pátral jsem v literatuře po nějakých zmínkách, ale moderní ortodoncie spadá do pozdější doby, řekněme počátek 20. století. Ale jistě i naši dávní předkové měli zájem o dutinu ústní a o zuby. Takže na kosterních nálezech je možné vidět, že se o zuby starali a snažili se řešit výplně nebo nahrazovat chybějící chrup. Třebaže rovnátka jsou trošku specifická záležitost, ale i to se nějaké pokusy děly.

Růstové změny v obličeji jsou pro nás velkou proměnou. Růst může hrát náš v prospěch a můžeme ho využít. Jindy naopak růst hraje proti nám.
Pavel Krupka, ortodontista z Fakultní nemocnice Hradec Králové

Úsměv chce mít většina lidí hezký. Je to jedno, kdy začneme rovnat zuby nebo hraje věk důležitou roli?
To je individuální. Rovnat zuby se dá jistě v každém věku, ale jsou situace, kdy se hodí začít dříve. Z pohledu stomatologa budou jedna skupina pacienti, které můžeme ohraničit osmnáctým rokem věku, to neznamená, že už pacient přestal růst. Řekněme, že třeba děvčata dospívají dříve než chlapci, ale růstové změny v obličeji jsou pro nás velkou proměnou.

Čtěte také

A dá se říci, že i podle toho můžeme dělit typy zákroků i léčby, protože růst může hrát náš v prospěch, můžeme ho během léčby využít. A někdy zase naopak růst hraje proti nám. Takže zda je někdo už dospělý zjistíme často podle rentgenu. Tam můžeme odhadnout, jestli ještě pokračuje růst.

Je ovšem faktem, že i v dospělosti zuby mění své pozice. Když třeba někdo přijde o nějaký zub, tak sousední zuby se mohou do vzniklé mezery sklonit. I takový pacient může přijít na ortodoncii a můžeme mu nasadit rovnátka.

Důležitá otázka, proč nám zuby rostou jinak, než by měly?
Dá se to přikládat určitým dílem genetice, ať už jsou to pacienti, co nemají nějaký zub založený a ten nevyroste, někteří pacienti mají třeba nějaký zub navíc, taky takové máme. A pak by se to dalo, řekněme, hezky popsat, někdy to používám i u pacientů, že po jednom z rodičů mají menší čelist a po druhém velké zuby.

Pro rovnátka musí být člověk bez paradentózy, to je podstatná věc. Když chceme zuby hýbat, tak nesmí být aktivní zánět závěsného aparátu.
Pavel Krupka, ortodontista z Fakultní nemocnice Hradec Králové

Do kolika let má smysl dávat lidem rovnátka?
Obecně platí, že věk není limitací. Nejstarší pacient s rovnátky měl tuším 91 roků. Ovšem takový člověk musí být bez paradentózy, to je podstatná věc. Když chceme zuby hýbat, tak nesmí být aktivní zánět závěsného aparátu. To je jedna z velkých limitací, což u dospělých pacientů nás někdy může limitovat. Zuby většinou bývají oslabeny, ale pokud tam není aktivní zánět, tak se dá i takový chrup rovnat.

Čtěte také

Bolí ortodontická léčba?
Šalamounsky někdy pacientům popisuji, že je to individuální, u každého jiné. Mám pacienty, i dospělé, kteří říkají, že to prakticky necítí. Ale obecně připravujeme pacienty spíše na horší variantu, že jistě po nasazení rovnátek, většinou ze začátku léčby je to výraznější, ale pár dní budou na měkčí stravě, protože zuby při tom pohybu jsou prostě citlivé na skus.

Je to spíše takový nepříjemný, protivný pocit, mohu mluvit i ze své zkušenosti, který za pár dní přejde. Ale pak se při další kontrole zase trochu naaktivuje. Ale většinou už při dalších aktivacích, po dalších návštěvách není ten nepříjemný pocit tak výrazný. Nebo si pacient na něj už zvykne.

Zvládají to lépe děti nebo dospělí?
Spíše děti. Dokonce, když rovnátka nasazujeme mladším pacientům, řekněme pod 10 let, tak ty to tolerují úplně bez nějakých stížností, když se jich dotazuji, protože zpětná vazba je také důležitá. Teenageři, protože přeci jen to tělo se mění, mívají nepříjemné pocity standardně. Prostě ta citlivost zubů na skus je zvýšená.

Pavel Krupka a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Pavlem Krupkou, ortodontistou z Fakultní nemocnice Hradec Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související