Zuby si čistíme ráno pro krásu a večer pro zdraví. Aspoň dvakrát denně, říká dentální hygienistka
Zubní kazy, ale i další potíže s chrupem trápí 90 procent obyvatel České republiky. České děti mají v průměru 2,5 krát víc zkažených zubů než děti v západní Evropě. Důvodem je zejména špatná dentální péče. Jakých chyb se nejčastěji dopouštíme a jak moc souvisí také stav našich dásní se zubní hygienou?
Diplomovaná dentální hygienistka Květa Prouzová v naší radioporadně na téma: co byste měli vědět ohledně péče o své zuby a dásně.
Ve Švédsku vyhlásili, že v roce 2027 nechtějí mít žádné zubní kazy. Myslíte, že je to reálné?
Myslím, že Švédsko je v tomto směru hodně před námi, protože tam s dentální hygienou začali podstatně dříve než u nás. U nás je tento obor poměrně mladý, první naše hygienistky začaly pracovat až v roce 1999, což ve Švédsku bylo nějakých 20 až 30 let předtím, tedy povědomí dentální hygieny a správné péče o dutinu ústní je tam delší.
Je mýtus, že jsou špatné zuby dědičné. Děti spíš od rodičů zdědí špatný návyk, tedy nesprávně prováděnou dentální hygienu.
Květa Prouzová, diplomovaná dentální hygienistka
Ale lidé mají stále větší zájem o informace, jak správně pečovat o svoji dutinu ústní. Takže vyhledávají práci a péči dentálních hygienistek. Ovšem někdy je to problém, protože jich mnoho není.
Stačí si vyčistit zuby dvakrát denně? Je to základ, který bychom měli všem vštěpovat, aby se to stalo návykem?
Byli bychom rádi, kdyby to všichni dodržovali. Čistit si zuby dvakrát denně a tak dlouho, až jsou všechny zuby čisté, až se dostane na všechny plošky. A použít pomůcky, které nám doporučí jak zubní lékař nebo dentální hygienistka.
Takže čistit si zuby ráno je optimální a večer je to důležité. Ráno je to pro naši krásu a večer potom pro zdraví. Zkrátka čistíme si zuby pro vlastní dobrý pocit po celý den.
Slýcháváme ale také o dědičnosti, že prostě někdo má špatné zuby, že je to v rodině.
To se traduje velice dlouho, lidé se domnívají, že zubní kaz je dědičný. Ale tam jde spíš o to, že v takové rodině je spíš dědičný ten špatný návyk, špatná dentální hygiena. Ne úplně dobře prováděná, to dědí děti od rodičů.
Dokud někdo z té rodiny se o to nezačne zajímat a nezajde k dentální hygienistce a nezjistí pravou příčinu, proč je zvýšený výskyt zubního kazu v rodině a jak se má správně pečovat o dutinu ústní a zuby. Tedy, že jsou špatné zuby dědičné, to je mýtus, to bych asi vyvrátila.
Ovšem doslechla jsem se také pojem slabá sklovina. Existuje něco takového a jak to můžeme poznat?
Opět záleží na tom, jak člověk o své zuby pečuje.
Čtěte také
Někdo může otevírat třeba pivní lahve svými zuby, může si poškodit sklovinu. Nebo se může i narodit s tím, že sklovina není úplně v pořádku už od dětství.
Takže je zapotřebí se opravdu věnovat péči a zajít k odborníkovi, aby nám poradil a doporučil, jaké pomůcky či přípravky bychom měli užívat.
Někdo může mít problémy, když kouše oříšky. Může se mu ulomit růžek skloviny. Sklovina také může být tančí tím, když člověk v noci při spaní skřípe zuby. To vše se dá řešit, ale je potřeba, aby ten dotyčný navštívil zubního lékaře.
Dá se to nějak řešit, když někdo ve spaní skřípe zuby a ani o tom neví?
Tak ví o tom okolí, třeba manžel nebo manželka. A dá se to řešit. Používají se takové skusové šablony, gumové nosiče, které zabrání tomu, aby se zuby třely o sebe. Protože zub se potom obrušuje a je to problematické.
V ústní dutině asi vše souvisí se vším. Slyšela jsem, že nemocné zuby zkracují život až o dva roky a prý za to mohou hlavně záněty dásní.
Ano, lidé si ani neumí představit, jak velká plocha to je, když onemocní dáseň.
Čtěte také
A zánět dásní není třeba jen projevem špatné ústní hygieny, ale bolavé dásně mohou být signálem i jiného onemocnění.
Někdy přijde pacient s problémy v dutině ústní a odhalí se úplně jiné onemocnění. Takže je důležité, aby se předešlo zánětu dásní správnou hygienou a věděli bychom, že je to způsobeno právě špatnou péči o dutinu ústní.
Nebo potom to mohou být problémy, které souvisí s celkovým onemocněním klienta. Dásně krvácejí, opuchnou nebo se na nich vytvoří i nějaké puchýřky či ranky a puchýřky. Někdy to lidé podceňují. Rozhodně lepší vyhlídky na uzdravení mají, když s tím problémem zajdou k odborníkovi.
Kolik minut bychom si správně měli čistit zuby?
Záleží na tom, jak je člověk šikovný, jak si zuby vyčistí.
Čtěte také
Je důležité, abychom vyčistili všechny plošky zubu kolem dokola. Je to stejné, jako když si vezmete a čistíte boty. Musíte je vyčistit celé, ne pouze vršek nebo spodek.
Tedy musí se čistit i mezizubní prostory, které jsou velice důležité prostory pro to, aby právě mezi nimi nevznikl zubní kaz. Protože jak tam vznikne kaz, tak se šíří z jednoho zubu na druhý a už máme postižené dva zuby, a to je potom velký problém.
Máme dostatek pomůcek na čištění zubů, co se týče kartáčků, mezizubních kartáčků a dentálních nití. Na dnešním trhu už je opravdu velký výběr.
Zaměřme se na ty kartáčky. Podle čeho je vybrat?
Jsem moc ráda, že ten výběr dnes je. Protože vybíráme podle toho, do jaké věkové skupiny je zubní kartáček určený, zvlášť pro děti, pro dospělé nebo střední věk, zvlášť pro dospívající děti.
Čtěte také
Doporučila bych kartáček, který je měkký a má štětinky seříznuté rovně a jsou zakulacené, aby nebyly ostré. Kartáček pro pacienty se zánětem dásní by měl být opravdu ultra měkký.
Ale hlavně záleží na správné technice čištění zubů. Abychom si neubližovali, abychom nečistili takovou tou horizontální technikou, jak je obvyklé, šup sem, šup tam. Potom dochází k obnažení zubních krčků.
A je třeba upozornit, že i tím nejjemnějším kartáčkem může dojít k poškozují tvrdé zubní skloviny právě nesprávnou technikou.
Čtěte také
Co elektrický kartáček?
Na to se hodně pacienti ptají, my ho úplně nevylučujeme, nezakazujeme. Ale opět s ním klient musí umět správně zacházet. Musí ho správně používat k tomu, aby předešel nějakým škodám na tvrdé zubní tkání.
Elektrické kartáčky jsou dobré třeba u dětí, které si odmítají čistit zuby klasickým kartáčkem. Tak se tím může zlomit nechuť k čištění zubů. Nebo jsou vhodné pro pacienty, kteří jsou po nějakém úraze a mají třeba problém s držením klasického kartáčku.
Celou radioporadnu s diplomovanou dentální hygienistkou Květou Prouzovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Den správné péče o chrup aneb Ve zdravém těle zdravý zub!
V pátek 31. května pro vás připravil Český rozhlas Hradec Králové ve spolupráci se Stomatologickou klinikou Fakultní nemocnice Hradec Králové Den zdravých zubů!
-
Kaštany jako vynikající masážní prostředek pro chůzi naboso. Při čištění zubů si můžete „pošlapávat“
Co udělat pro návrat k přirozenosti a pro své nohy? Jak trénovat prsty i chodidla, platí stejná metodika pro děti i dospělé? Jak využít přírodu pro zdraví dolních končetin?
-
MUDr. Mounajjed: O snímatelné zubní protézy musíme pečovat ještě pečlivěji, než o své vlastní zuby
Po hezkém a bělavém úsměvu touží každý z nás. Mnozí si myslí, že o zubní náhrady nemusíme nijak extra pečovat, když jsou to zuby, které se nemůžou zkazit. Není to pravda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.