Rodina Kopeckých drží speleologickou rodinnou tradici na Broumovsku. Prozkoumala tady už 185 jeskyní

Jiří Kopecký ml. a Jiří Kopecký st. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Jak jste se dostali ke speleologii a jeskyňářství? Předpokládám, že je to vaše celoživotní láska.
Jiří Kopecký st.: Určitě. Já jsem se k tomu dostal už v mládí, dá se říct, že se už 50 let točím okolo jeskyní a krasů. Dostal jsem se k tomu naprostou náhodou, při rekreačním pobytu v Moravském krasu jsem se podíval do Býčí skály. Což je nepřístupná jeskyně. A to mě velice zaujalo. A protože jsem odjakživa turista, tak jsem se potom zaměřil na speleologii. Přes turistiku jsem se dostal až na téměř profesionální speleologii.

Táta založil jeskyňařinu jako takovou rodinnou tradici. Je to naše rodinné stříbro. A vedu k tomu i svoje vlastní děti.
Jiří Kopecký ml., speleolog

A brával jste s sebou asi syna.
Jiří Kopecký st.: Pochopitelně. Brával jsem jednoho a potom i druhého syna. Tedy i druhý syn je členem naší základní organizace České speleologické společnosti v Broumově.

Vás to tedy chytlo také, když vás táta bral do jeskyní.
Jiří Kopecký ml.: Víceméně ano, táta vlastně založil jeskyňařinu jako takovou rodinnou tradici. Je to naše rodinné stříbro. Takže jsem se ke speleologii dostal už ve svých 10 letech. Je to má dlouhodobá, celoživotní činnost. A vedu k tomu i vlastní děti.

Čtěte také

Na území CHKO Broumovsko vyhlášeny dvě zvláště chráněné lokality

Které jeskyně máte nejraději?
Jiří Kopecký ml.: Nejhezčí jeskyně jsou samozřejmě v Moravském krasu, protože ty mají asi nejkrásnější krápníkovou výzdobu. Třeba Český kras ji má jen v Koněpruských jeskyních. Ta naše oblast je pseudo-krasová. To znamená, že tam krápníky nenajdete. Jen v zimě tam můžete najít rampouchy nebo ledovou výzdobu, která je zabarvená kvůli rašelinám do oranžové a žluté barvy. Což trochu nahradí krasovou výzdobu, ale samozřejmě charakter těch našich jeskyní je zcela jiný.

Pohled na Adršpašské skály, které jsou jednou z pseudokrasových oblastí na Broumovsku. Vedle povrchových pseudokrasových forem tvořících samotné skalní město se v jeho suterénu nacházejí i podzemní pseudokrasové formy|foto:ZO ČSS 5-03 Broumov

Kolik vůbec je takových jeskyní na Broumovsku? Je to lokalita bohatá na jeskyně?
Jiří Kopecký st.: Ano, je skutečně poměrně bohatá, protože reliéf pískovcových skalních měst na Broumovsku, což jsou Adršpašsko teplické skály, Ostaš, Hejda, Kočičí skály a Broumovské stěny je tam velice pestrý a pseudokrasový. Takže dnes tady registrujeme 185 jeskyní. A samozřejmě je tam ještě obrovský potenciál na objev dalších.

Reliéf pískovcových skalních měst na Broumovsku je pestrý a pseudokrasový. Má obrovský potenciál na objev dalších jeskyní.
Jiří Kopecký st., speleolog

Všech těch 185 jeskyní jste prošli, viděli jste je?
Jiří Kopecký st.: Těch 185 jeskyní jsme viděli, jsou zaregistrované. Mají na GPS přesně určené vchody a odhadnut přibližný stav, který vychází ze základního výzkumu. Ten se potom teprve další náročnou dokumentační speleologickou prací úplně zpřesní na to, jakou má jeskyně přesnou délku, jaká je denivelace těch podzemních prostor a podobně.

Čtěte také

Na Broumovsku najdete úplně všechno. Přírodu, krásné výhledy, památky, festivaly, sport i zábavu

Co se vám teď v posledních měsících podařilo v Kočičích skalách objevit? Bylo to snad hned 21 nových jeskyní. Jak to je?
Jiří Kopecký st.: Z těch 185 jeskyní, které registrujeme v celé oblasti skalních měst na Broumovsku, představují Kočičí skály poměrně malou oblast při úpatí stolové hory Ostaš. Poprvé jsme sepsali komplexní materiál o celé této oblasti o 88 stranách textu a různých tabulek. Je tam přílohou velká dokumentace. Jednak samostatných 21 jeskyní, 5 skalních bran. Jsou tam 2 geomorfologické profily celým tím územím. Čili jde o speleologickou dokumentaci, která by měla být vždy hlavním výstupem naší práce v jednotlivejch oblastech.

Někdy se těmto menším jeskyním říká takzvané "blbodíry". Prostě jeskyně, které nikam nevedou, nikam nezahýbají, je to tak?
Jiří Kopecký st.: Ano, tenhle název je malinko hanlivý. Vzniknul kdysi v krasové oblasti Moravského krasu při porovnávání velkých jeskynních systémů s těmi malými, na první pohled nevýznamnými jeskyňkami. Takže "blbodíry". Ale nemá to nic společného se speleologickou terminologií.

Čtěte také

Broumovsko připravuje zajímavé novinky. Na co se můžete těšit? Třeba na pouť do minulosti

Přesto i tyto malé jeskyně jsou pro vás významné?
Jiří Kopecký st.: Samozřejmě, pochopitelně. Tady je třeba zmínit především rozdíl mezi krasem a pseudokrasem. Kras vzniká chemickým rozpouštěním hornin, které jsou lehce rozpustné, jako jsou vápence, dolomity, sůl. Proto tam vznikají druhotnou sedimentaci krápníky a další útvary. Kdežto pseudokrasové jeskyně, propasti, propady a podobně, vznikají mechanicky. To znamená fyzikálním rozrušením horninového materiálu a gravitačními pochody a transportem. Tedy to je velice rozdílný proces. Ale vznikají při něm de facto stejné tvary. A "blbodíry", které na Broumovsku jsou, mají samozřejmě v desítkách případů rozměry jen nějakých 5 až 20 metrů. Potom další jsou do stovky metrů, ale je tam i celá řada delších. Nejdelší Teplická jeskyně má dnes téměř 2 kilometry. Takže tam se už prostě o "blbodírách" hovořit nedá.

Plutonův chrám - K druhotné výplni pseudokrasových podzemních prostor patří i kořenové stalagmity a stalagnáty, unikátní forma ektomykorrhizy (tvořené kořenovým pletivem, mikroskopickými houbami a minerálními zrny)|foto:ZO ČSS 5-03 Broumov

Dokázali byste říct jednu nejhezčí jeskyni na Broumovsku?
Jiří Kopecký ml.: Je tam celá škála krásných jeskyní. Teplická je zajímavá nejen svou délkou, ale i charakterem, protože se dělí do několika rozdílných větví a je opravdu zajímavá. Pro mě osobně je nejhezčí jeskyně Pod Luciferem, která je také dlouhá několik stovek metrů. A právě v tomto zimním čase, když tam postupujete aktivním tokem, který zamrzá, tak má nesmírně krásnou ledovcovou výzdobu. Takže pro fotografy je to unikátní.

Našimi hosty byli jeskyňáři z Broumovska Jiří Kopecký starší a Jiří Kopecký mladší. Celý rozhovor je k dispozici v našem audioarchivu.