Albeřickou jeskyni v Krkonoších čeká 3D skenování. Budeme si ji virtuálně prohlížet
Dnes se podíváme do Krkonoš, ale nikoliv na lákavá turistická místa, nýbrž za krásami krkonošského podzemí. Možná už jste slyšeli o velkém průzkumu, kterým chtějí jeskyňáři a další odborníci podrobně zmapovat krkonošské jeskyně. Proto jsme pozvali geologa a speleologa RNDr. Radko Táslera, abychom se zeptali na další podrobnosti.
Musíme připomenout, že vy jste také šéfem albeřických speleologů a jeskyňářů.
Ano.
Jak dlouho se jeskyním v Krkonoších věnujete?
Nevím jestli bohužel nebo bohudík, skoro 50 let.
50 let. Já myslím, že bohudík, protože máte bohaté zkušenosti.
Bohudík. Ale v tomhle smyslu trošku stárneme.
Každý stárne. Nikdo nemládne. Můžeme říct, čím je výjimečný projekt, do kterého jste se teď v Krkonoších pustili? Bude trvat možná nějakých 5 let než bude vše hotovo. A rozpočet má snad 18 milionů korun.
Ano, v podstatě je to spolupráce s Krkonošským národním parkem. Protože veškeré jeskyně, které budou předmětem průzkumu se nalézají v Krkonošském národním parku. Správa národního parku to financuje. On ten průzkum už probíhá víc než 50 let a dejme tomu posledních 40 let trošku intenzivněji, ale probíhá amatérsky. Já nemám rád to slovo amatérsky, protože to dělají profesionálové, ale dělají to zadarmo. A teprve teď jsme se dostali do takové fáze, že na to máme peníze. Čili si budeme moci dovolit nejen takový běžný speleologický či v uvozovkách jeskyňářský výzkum, ale je tam hodně peněz na speciální analýzy. Jsou tam peníze na čerpací pokus, čili se dozvíme kolik vody a jak hluboko sahá v Albeřické jeskyni. A co je možná pro lidi nejpřitažlivější, tak bude celá Albeřická jeskyně naskenovaná a v podstatě virtuálně se ji budou moci zájemci prohlédnout.
Vandalové poničili nástěnnými malbami ústí Albeřické jeskyně v Krkonoších
Albeřická jeskyně, respektive Bischofův lom v Horních Albeřicích, se stal terčem vandalů. Ti porušili zákaz vstupu do volného terénu v I. zóně KRNAP a prošli Bischofovým lomem, aby po sobě v jeho závěru u ústí Albeřické jeskyně zanechali stopy v podobě nástěnných maleb. Zákon porušili i rozděláváním otevřeného ohně.
Tak na to se moc těším, protože tam se opravdu jen tak někdo nepodívá do těch prostor. Nepodívá ani do budoucnosti, protože jeskyně v Krkonoších jsou asi všechny zavřené a lidem nepřístupné.
Jednat jsou zavřené a jednat to ani není vhodné zpřístupňovat. Protože nejdelší krkonošská jeskyně měří zhruba 250 metrů. A vy se tam postavíte jen na dvou místech. Je to nízké. Muselo by se to hodně zničit, rozstřílet. Takže pro lidi malé, čili pro návštěvy nevhodné.
V Krkonoších se však nachází také některá důlní díla, to je například Důl Kovárna. Tam je určitě možné se přijít podívat.
Letos zatím ne.
Letos je zavřeno. Pojďme tedy zpátky k těm přírodním krasovým záležitostem. Kolik jeskyní v Krkonoších vůbec celkem je?
Celkem jich máme registrováno skoro 80. Ale upozorním, že většina z nich jsou, jak my tomu říkáme slangově blbodíry. Protože jsou to jeskyně do 10 metrů. Těch větších a významných z hlediska speleologického a odborného máme 12.
A tam patří tedy Albeřická jeskyně.
Tam patří Albeřická jeskyně, Krakonošova, Celní jeskyně, s ní Trucovna. Medvědí jeskyně, mimochodem nejbohatší paleontologické naleziště v Krkonoších. Ponikelská jeskyně, Netopýří mlýn, Rokytnická. Teď nevím, jestli jsem na něco nezapomněl. Hříběcí ještě.
Může být ještě v Krkonoších jeskyně, o které nevíte? Mohla by být v rámci toho průzkumu nějakým překvapením pro vás?
Já si myslím, že může být. Tím, že se to teď dělá detailně. Jednak otevíráme zaprášená šuplata a vytahujeme různé poznámky 40 let staré. Teď se na to díváme úplně jinýma očima. Protože máme zkušenosti. A může se stát, že na některých místech se opravdu něco objeví. My už jeden takový malý objev máme. To zatím necháme ještě pod pokličkou, protože to bude z odborného hlediska trošku překvapení.
Takže to ještě neřekneme?
Ještě nemáme analýzy, nemáme spoustu výsledků. Čili já bych tady mohl něco říct a pak by to nemusela být tak úplně pravda.
A týká se to Albeřické jeskyně?
Ne, týká se to těch menších jeskyní.
V souvislosti s tou Albeřickou jeskyní jsem slyšel,, že se vám asi před rokem také něco povedlo. Díky tomu, že klesla voda se vám podařilo objevit 16 metrů dlouhou chodbu.
Ano, což je na Krkonoše dost. A hlavně ta chodba má krápníkovou výzdobu. Jelikož to sucho bohužel pokračuje, tak bychom se mohli dostat někam dál. Navíc se v Albeřické jeskyni plánoval rozsáhlý potápěčský průzkum a podvodní prostory by měly být nafilmovány.
Pane Táslere, když vás tady mám, nedá mi to, abych se nezeptal, zda jste také sledoval to, co se letos před pár týdny odehrálo v Thajsku. Sledoval jste záchranu malých fotbalistů?
Samozřejmě. Ale když já o té lokalitě nic nevím, tak se o tom velice špatně hovoří. Mohu k tomu říct jen dvě věci. V tropech šlo o velké jeskyně a jsou tam velké srážky. Na jednu stranu bych řekl, že to byla před obdobím monzunů velká nezodpovědnost toho trenéra, že tam šel. To je první věc. Když jsem viděl ty záběry, tak ani neměli pořádné vybavení. A druhá stránka věci, ta ohromná záchranná akce. A ti potápěči, ti by měli za to dostat pořádné ocenění. Metál.
Existuje nějaký takový zrádný jeskynní systém i tady u nás?
Samozřejmě. Je to v těch jeskynních, kde jsou podzemní řeky. Čili konkrétně u nás Moravský kras. Už několikrát se tam taková situace stala. Já bych jmenoval jednu, nebudu mluvit konkrétně, protože jsem u ní nebyl, ale přišla velká voda, byli tam jeskyňáři, zkoumali jednu část jeskyně. Ale oni tam měli podzemní bivak. Přístupové chodby se zatopily a oni tam byli v naprosté pohodě. Venku se rozjela velká záchranná akce. Ale protože oni byli vybaveni, tak se vůbec nic nedělo. Oni vůbec nevěděli, že se venku rozjíždí velká záchranná akce. A to je právě ten problém, ta nezkušenost a nezodpovědnost, když se jde to takových nebezpečných jeskyní. Mělo by být nějaké spojení, nějaká předpověď počasí a nějaký varovný systém by měli mít.
A turisté by nikdy neměli chodit do nějakých neprobádaných záležitostí.
To je další věc.
Jak je to s tou vodou právě v jeskyních v Krkonoších? Tam nic takového asi nehrozí.
Tam nám nic takového nehrozí. Když byla poslední průtrž mračen, což je rok 2013, když nám pršelo tolik, že nám z Černé hory ujela velká zemní lavina, tak jsem okamžitě objel tyto lokality a zjistil sem, že nám sice do jeskyně dešťová voda teče ve velkém množství, ale hladina nestoupala tak rychle, jak jsem si představoval. Protože to byly centimetry za den. Mnohem rychleji ta hladina stoupá, když taje sníh. Taje třeba 10 centimetrů sněhu za den. Ale pořád stačíte utéct.
Vydejte se s námi do největší krkonošské jeskyně
Slyšeli jste už o Albeřické jeskyni? Je to nejen největší krkonošská jeskyně, ale také místo s podzemním jezírkem, kde lze sledovat hladinu podzemních vod. Cestou k jezírku potkáme první netopýry, kteří se tam schovávají před zimou, i unikátní fylitové stěny, ze kterých se jeskyně obvykle netvoří.
Vy jste říkal, že se pustíte do čerpacích zkoušek. Budete chtít odčerpat vodu z Albeřické jeskyně.
Samozřejmě, protože Albeřická jeskyně, to je trošku krkonošský unikát. Ona nám stahuje vodu z celé části Horních Albeřic. Takový teoretický výpočet je, že by tam někde mělo být až 30 vteřinových litrů, jenže jeskyně je 15 metrů pod úrovní dna údolí. Jak dobře víme, voda do kopce neteče, čili pořádně nevíme, kde ta voda vytéká. Může vytékat v Polsku, ale může také vytékat někde v Albeřicích. A ta čerpací zkouška by měla ukázat, kolik vody jste schopni čerpat, aniž by poklesla hladina. A naopak se budeme snažit tu hladinu srazit co nejvíc, abychom se jednak pokusili objevit nějaké prostory a proniknout do nich. A také vypočítat, kolik vody je možné odtud čerpat v době nějakého průšvihu, problému s vodou. Čili, že by to mohl být nějaký náhradní zdroj vody. Protože to je hluboká zakleslá voda v geologických strukturách.
Řekněte mi na závěr, pane Táslere, protože vy jste jeden z mála lidí, kteří se mohli podívat do Albeřické jeskyně, jak to v ní vypadá? Je hezká ta krápníková výzdoba?
Samozřejmě, jako patriot musím říct, že to je nejhezčí jeskyně široko daleko. Ale krápníky tam nenajdete. Jsou jen v takových odbočkách, kam se i jeskyňář těžko dostává. Musí si sundat přilbu, aby se tam protáhl. Ale ta jeskyně je nádherná tím, že je vyvinutá v bílých metamorfních vápencích, čili v mramorech. Nejhezčí je závěrečná část Albeřické jeskyně, kam se už musíte už trošku po laně pouštět. Musíte se tam plazit. A ty mramory jsou mocněné tím, že tam jsou nejhlubší jezera, 15 až 19 metrů hluboká jezera. A my zatím nevíme, kam ty podvodní části jeskyně vedou. Může to být i větší hloubka. Může to být i mnohem větší vzdálenost, možná právě až do Polska.
A bude to možná pro vás velké překvapení.
Doufáme.
Jedním takovým výstupem z celého pětiletého průzkumu by měl být i nějaký 3D model Albeřické jeskyně. Tak pro nás, kteří se tam nikdy nepodíváme to bude určitě příjemné. Moc děkuji za dnešní povídání. RNDr. Radko Tásler, geolog a jeskyňář, který se bude dál jeskyněmi v Krkonoších zabývat. Pane Táslere, děkuji.
Děkuji a na shledanou.
Související
-
Farmářské stezky ve východních Krkonoších vás zavedou až na...
Chceme vám dát několik typů na letní výlety po Krkonoších. Tentokrát například i k vodě. Do studia Českého rozhlasu Hradec Králové přijel Radek Drahný z Krkonošskéh...
-
Krkonošská Noemova archa zachraňuje vzácné horské rostliny
Desítkám rostlin v Krkonoších hrozí vyhynutí. Botanici z Krkonošského národního parku se proto jejich existenci snaží pojistit. Jak? Sbírají a čistí semena a vkláda...
-
Do Krkonoš se možná vrátili medvědi. Turisté by měli chodit jen po vyznačených cestách
Pracovníci polské části Krkonošského národního parku prověřují informaci o výskytu medvěda. Tahle šelma přitom v této lokalitě naposledy žila před dvěma stovkami let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
