Farmářské stezky ve východních Krkonoších vás zavedou až na dvůr k místním hospodářům

13. červen 2017
Stádo ovcí

Chceme vám dát několik typů na letní výlety po Krkonoších. Tentokrát například i k vodě. Do studia Českého rozhlasu Hradec Králové přijel Radek Drahný z Krkonošského národního parku. A povídáme se také všechny novinky, která vás na horách čekají.

Vy prý máte nové takzvané Farmářské stezky. A hned se dokonce čtyři otevřely.
Přesně tak, ve východních Krkonoších je poměrně hodně aktivních hospodářů, kteří s námi spolupracují. A my jsme se snažili v rámci péče o louky, kterou děláme, spolu vymyslet, jak by produkty, které oni vytvářejí, mohli návštěvníci získat a koupit. Proto jsme vymysleli i tyto farmářské stezky. Jsou to vlastně okruhy. Jednak arnikový, orchideový, smilkový a také hořcový. A na nich se turisté podívají jednak na krásné louky, na jeden z fenoménů Krkonoš. A zároveň mohou navštívit i místní hospodáře, podívat se, jak hospodaří a v neposlední řadě zakoupit výrobky, jak se říká, ze dvora.

Ty stezky jste pojmenovali po rostlinách. Tedy i ty jsou tam k vidění?
Je to přesně tak. Právě ty lokality procházejí místy, kde ty konkrétní druhy rostou. Ty jsou pro nás důležité a zajímavé, protože o nich ty lokality jsou.

Kolik kilometrů ujdeme po takové stezce? Teď už třeba mnozí přemýšlejí, jak to pro ně bude náročné.
Nejsou to extrémně náročné trasy, kilometrově se to liší. Ale řekněme, že to může být mezi 5, 10 kilometry. Některé trasy jsou dokonce vyloženě vhodné pro handicapované i pro rodiny s kočárky. Na stránkách louky.krnap.cz jsou všechny tyto informace uvedeny i s ukázkovou mapou. Návštěvník tím pádem získá už dopředu informace o dané trase.

Stezka korunami stromů - vizualizace

Další velmi očekávanou novinkou je Stezka v korunách stromů, která vzniká na okraji Jánských Lázní. Jak ty práce pokračují?
Stezka korunami stromů je projekt, který nás velmi těší. Ve spolupráci se soukromým investorem se totiž podařila ojedinělá spolupráce. V tento okamžik neznám žádnou podobnou. Správa parku zajišťuje obsah, ekologickou výchovu a náplň. Stezka bude z tohoto hlediska unikátní, protože my v krásném lese, v okolí Janských Lázní na Hofmanových boudách vezmeme návštěvníky pod zem, ukážeme jim, že les nejsou pouze stromy, ale že bez půdy a mikroorganismů v té půdě, by ten les nemohl existovat. A pak jim ukážeme, jak vypadá krásný a také jak vypadá ošklivý les. Vysvětlíme jim, jaký to je rozdíl a věříme, že návštěvníci toto ocení. Stačí pouze říct pár základních faktů. Ta věž bude vysoká 45 metrů a díky ní se návštěvníci dostanou od kořenů až do korun stromů. Délka stezky bude zhruba 1 400 metrů, takže to bude takový příjemný výlet pro rodiny s dětmi.

Když se to jmenuje Stezka korunami stromů, tak si představujeme spíš procházku nahoře. Ale kde bude to podzemí?
Právě pod tou 45 metrů vysokou věží bude prostor, kde vám umožníme vstoupit do podzemí stromů a podívat se v rámci takové miniexpozice, co je pod zemí důležité pro život lesa.

Čtěte také

Tu expozici jste tedy připravili přímo vy. A co tam tedy bude? I nějaké 3D modely připravujete.
3D modely budou na stezce také k vidění. V podzemí bude hlavně velmi jednoduchá expozice, která návštěvníkovi dá základní informaci o tom, co v půdě je. To, co normálně nevidíme, už proto, že to je pod zemí. A proto, že to je často mikroskopicky malé. Ale zároveň jsou to prostě fenomény, které umožňují lesu, aby prostě vyrůstal, aby byl krásný a zdravý. Kdo se nezabývá půdou, tak nemá jak tyto informace získat. Tato expozice je ve velmi zjednodušené formě exkurzí do toho, proč může vůbec les vyrůst. Stezka by měla být začátkem července otevřena. Doufejme, že to stihneme.

Kdo by chtěl vyhledat nějaké vodní zajímavosti, co by to bylo podle vás v první řadě?
Určitě pramen Labe, to je jedno z nejznámějších míst v republice. Ale obecně můžeme říct, že velkým lákadlem jsou krkonošská ledovcová jezera a krkonošská rašeliniště.

U pramene Labe

Ta ledovcová jezera mají polské názvy. To znamená, že jsou spíš na polské straně hor?
Většina ledovcových jezer, tedy pozůstatků činnosti doby ledové v Krkonoších, je na polském území. Ale turisté k nim mohou sejít z hřebenových cest, vedou k nim turistické cesty. A jediné původem ledovcové jezírko v Krkonoších se nachází pod kotlem a název má takový romantický, Mechové jezírko.

Pak mě napadají třeba Dívčí lávky. To taky souvisí s vodou, protože to je soutok.
Významný soutok Labe a Bílého Labe jsou právě Dívčí lávky. A tyto řeky, ať to je třeba Mumlava na západě Krkonoš, nebo Úpa na východě, nebo právě Labe a Bílé Labe, jsou cílem turistů v horké dny. Je pochopitelně vítané zpestření smočit nohy nebo orosené čelo v těchto chaldivých tocích. Je třeba vědět, že to nejsou toky, které by byly lákavé pro nějaké sáhodlouhé koupání, protože teplota vody se i v parném létě pohybuje kolem 10 stupňů. Takže na koupání to není nic příjemného, ale na osvěžení to stačí.

Tak čím jsou významná krkonočská rašeliniště? Čím jsou zajímavá?
Jsou to takové bažinky, jsou tam různé koberce mechů, různé trsy trav, jsou tam otevřené vodní plochy ve smyslu jezírek. Nicméně rašeliniště Krkonoš jsou opravdu velmi vzácná. I proto jsou zapsaná na seznamu světového dědictví a chráněny Ramsarskou úmluvou. V každém případě je třeba zmínit číslo. Pouze na české straně máme těch rašelinišť na 60. A to lidé prakticky znají pouze ta nejznámější, jako je Úpské rašeliniště, Pančavské, nebo Černohorské. Ale je jich mnohem víc.

Tiskový mluvčí KRNAPu Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A co vodopády?
Krkonoše jsou, jak já s oblibou říkám, krajinou vodopádů, protože nejsme úplně náhodou místem, kde najdete nejvyšší vodopád v České republice, a to Pančavský v Labském dole se svojí výškou 148 metrů. A pak jsou pochopitelně další, které jsou známé, jako Mumlavský, Úpský horní a dolní. To jsou všechno vodopády, které mají dlouhou historii. Byla to místa, kam turisté vždy směřovali, protože to byl takový cíl. A určitě nejen pohled na ně osvěží turistu i v tak horkých dnech jako teď byly a budou.

A co rybáři? Přijdou si v Krkonoších na své? Může se tam vůbec chytat?
V Krkonoších se rybařit může. Ale rybáři se asi, podle mého názoru, na své nepřijdou, protože krkonošské řeky jsou kyselé. Pramení v rašeliništích a díky tomu ta úživnost pro ryby není tak vysoká. To znamená, že rybář, který touží po velkých úlovcích, tak v Krkonoších velké ryby opravdu nechytí. Pstruzi, kteří se v našich řekách vyskytují, jsou spíš menší velikosti. Vlastně pstruh, to je tam jediná lovná ryba.

Kdo ještě obývá krkonošské vody? Co v okolí těch vod najdeme za rostliny?
Jsou tam chrostíci, jsou tam různé druhy hmyzu. Ale nám v posledních letech dělá velkou radost to, že se do krkonošských řek, do jejich blízkosti, opět vrací vydra. Tento dravec v Krkonoších vymizel a v posledních letech se prakticky už na každém potoce postupně vyskytuje. A to je pro nás velmi dobrá zpráva.

Myslíte si, že si vydry zvyknou na ten turistický ruch?
Vydra si pochopitelně zvyká na turistický ruch, k vidění je, ale je to tak plaché zvíře, že je opravdu velká vzácnost ji vidět. I s ohledem na to, že ona se nevyvaluje na kamenech v poledne, kdy chodí kolem turisté, ale její aktivita je spíš ráno a k večeru. Ale pak je to silný zážitek.