Objev nového rozsáhlého labyrintu chodeb a dómů úplně mění pohled na vznik Albeřické jeskyně
Speleologové objevili v prostorách krkonošské Albeřické jeskyně nové rozsáhlé prostory. Délka prozkoumaných částí jeskyně je teď přes půl kilometru - konkrétně 590 metrů. Nové chodby a dómy našli tam, kde nic být podle dřívějších průzkumů nemělo. I proto se zásadně mění pohled na historii krkonošského podzemí a jde podle jeskyňářů o velký objev.
„Obrovský nález. Jak pro jeskyňáře, tak pro geology a hydrogeology. Co se týče například stáří a vývoje jeskyně, tak to bude úplně jinak. Dříve se myslelo, že se jedná o mladé jeskyně. Že vznikaly třeba působením tavných vod ledovců. Tak to vůbec není pravda," říká Radko Tásler z České speleologické společnosti.
Čtěte také
Jinak, než se předpokládalo, vypadá i složení vápence, objevily se i další otazníky například v souvislosti s podzemní vodou, které je v jeskyni obrovské množství a není jasné, kam odtéká.
Projekt, který vyšel na víc než tři milióny korun z operačního programu životního prostředí, byl hodně náročný.
Speleologové museli z jeskyně nejen odčerpat obrovské množství vody, ale také odstranit suť po těžbě vápence z přelomu 19. a 20. století.
„My jsme měli předpoklad, že tam vytěžíme 10, 12 či 15 kubíků lomové suti, abychom odkryli to, co bylo při těžbě zasypáno. Ovšem místo toho jsme vytěžili desítky tisíc kubíků."
Speleologové za sebou mají tisíce hodin práce na místě a před sebou další tisíce na zpracování výsledků výzkumu. Definitivně hotovo by mělo být v roce 2022, aspoň tedy pokud jde o první etapu.
Získaná data jsou důležitá i pro budoucnost ochrany krkonošského národního parku
Výsledky budou podle Správy Krkonošského národního parku důležité nejen pokud jde o odhalení minulosti, ale i pro budoucí ochranu parku. Jestli se bude bádat dál zatím není jasné, záležet to bude třeba i na penězích.
Pokud je řeč o penězích, jde hlavně o peníze na techniku a materiální zabezpečení, sami albeřičtí speleologové to dělají mimo jiné kvůli jiné odměně, usmívá se Radko Tásler.
„Dříve byli mořeplavci a objevovali kontinenty. To je dnes už možné jen v jeskyních. Dostat se do prostoru, kde před vámi nikdy nebyl žádný člověk. Nikdy tam nevkročila lidská noha. Vy jste první, kdo do toho bláta vleze."
Čtěte také
To je privilegium, které stojí za to zažít, říkají jeskyňáři.
Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného v jejich stopách hned tak nikdo nepůjde.
„V rámci projektu nepočítáme s tím, že bychom nějaké podzemní prostory veřejnosti zpřístupňovali. Ono je to totiž poměrně složité. V každém případě, díky jedné části projektu a to je vytvoření nového 3D modelu Albeřické jeskyně, vlastně do těch prostor v podzemí budou moci zájemci podívat alespoň takto virtuálně."
Přístupné jsou ale lomy nedaleko Albeřic, kde je možné si na krkonošský kras sáhnout nejen obrazně, ale doslova. Třeba v Bischofově lomu jsou obrovské klenuté prostory, ve kterých teď už zase zatopená Albeřická jeskyně začíná.
Související
-
Úžasný film o nádheře Krkonoš natočil houslista, horolezec a dobrodruh Viktor Kuna
Do roku 2002 odehrál na 1500 sólových koncertů jako houslista. V roce 2002 úraz míchy způsobil změnu kariéry a založil Dech hor - festival alpinismu a dalekých cest.
-
Výprava za podobou Krkonoš v dobách ledových. Z východních...
Za poznáním severské přírody se vypravila osmičlenná skupina odborných pracovníků Správy Krkonošského národního parku. Z Vrchlabí vyrazila na jedno z nejsevernějšíc...
-
Bezohlední turisté staví v Krkonoších „kamenné mužíky“. Nenávratně tak ničí vzácnou přírodu
Strážci krkonošského národního parku bojují proti stavitelům tzv. kamenných mohyl neboli mužíků. Neukáznění turisté je staví u frekventovaných tras, ale i v 1. zóně parku.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Harrisová, nebo Trump: Jak se staví kandidáti na amerického prezidenta k válce na Ukrajině?
-
V Berouně hoří střecha pekáren. Hasiči evakuovali přes 50 lidí, vyhlásili třetí stupeň poplachu
-
Velká Pardubická má poprvé v historii dva vítěze, dělené první místo slaví Sexy Lord a Godfrey
-
Univerzity dnes sexuální obtěžování řeší lépe. Přesto často zažíváme institucionální zradu, říká vědkyně