Rodičům zabral zahradu a postavil si železnici. Šimon Turek vás s radostí provede svým královstvím
Vypravíme se na malý výlet do Jestřebích hor, kde v kopcích nad Malými a Velkými Svatoňovicemi, kousek pod vrchem Žaltman, stojí několik chat. U jedné z nich se vám, když se podíváte do zahrady, naskytne pohled na malé železniční království, jehož vládcem a hlavně budovatelem je šestnáctiletý nadšenec Šimon Turek, který se zamiloval do vláčků a železnice.
Jak to všechno s těmi vláčky a vlaky začalo? Jak se ta vášeň probudila?
Začalo to už od dětství s malými modelovými vláčky v měřítku TT, které jsem stavěl ještě tenkrát v bytě. Potom jsme koupili pozemek na Jestřebích horách a tam už se naskytl prostor pro stavbu větších železnic a vláčků v takovém rozsahu, v jakém je to dnes.
Takže jsi prostě rodičům zabral zahradu.
Víceméně se to tak dá říct. Maminka tam chtěla mít krásné květiny, ale jezdí tam vlak.
Specifikum zahradní železnice je, že se okolní krajina sama vytváří ročním obdobím. Jak roste tráva, napadne sníh nebo přeběhne veverka.
Šimon Turek, stavitel modelových železnic
Německo je hlavním zdrojem této modelářské nádhery. Ale ty si umíš postavit i ty vláčky?
Já stavím i modelovou krajinu právě u těch TT nebo už v podstatě teď u jakéhokoliv měřítka. Ale specifikum té zahradní železnice je, že krajina okolo se sama vytváří ročním obdobím. Jak roste tráva, proběhne tam veverka nebo napadne sníh. Takže zahradní železnice je trošku jiná než ta modelová, co jezdí doma.
Čtěte také
Kde se vzal ten nápad postavit si velkou železnici? Snil jsi o tom, když sis doma jezdil s malými vláčky v bytě?
V té době mě to vůbec nenapadlo. To přišlo až s tím pozemkem. Tam jsem začal uvažovat, jestli by vůbec bylo v mých silách něco takového začít budovat. A když ten nápad vznikl, tak vlastně neměl žádný cíl. Položil jsem první pražce, pak jsem postupně sháněl koleje a vůbec jsem nevěděl, co tam bude jezdit a jak to bude dlouhé, jaký bude mít trať rozchod. Postupně se to tvořilo.
Ale slyšel jsem, že jsi jistou inspiraci v zahradní železnici měl. A to strojvedoucího z Chlumce nad Cidlinou Boba Špecingera, který má krásnou zahradní železnici doma na své zahradě. Je to Albula, kopie švýcarské rhétské dráhy.
Ano, to je zahradní železnice v měřítku 1:22,5. Tam je to budované podle švýcarské předlohy, kde jezdí soupravy v opravdu originálním podání, jak je můžeme potkat ve Švýcarsku. I na té trati jsou mosty a tunely opravdu přesně podle originálu. Já jsem se ve stejném měřítku zaměřil na zahradní železnici rakouského stylu. Bob Špecinger má Albulu a panoramatické vozy současné doby. Já jsem spíše historik. Do Chlumce ale často jezdím, jsme s Bobem dobří přátelé, potkáváme se někdy i ve Švýcarsku.
Švýcarsko je rájem železnic. Tratě jsou tam přirozeně spojeny s přírodou. Dnes už se staví přímo, mosty a tunely, neřeší se reliéf krajiny.
Šimon Turek, stavitel modelových železnic
Ty se jezdíš i do Švýcarska dívat na vlaky?
Ano. Je to velká předloha a inspirace pro stavbu jakýchkoliv železnic, protože Švýcarsko je prostě rájem všech železnic. Ať už parních, elektrických, úzkorozchodných, zubaček, úplně všeho. Tratě se tam stavěly před více jak 100 lety, kopírují terén a jsou přirozeně spojeny s krajinou. Zatímco v dnešní době už se staví trať napřímo, prostě kopce nekopce, udělá se tunel nebo most a neřeší se reliéf krajiny.
Čtěte také
Tam tedy bereš inspiraci pro svoje zahradní železniční království. A nebude se maminka zlobit, kdyby k vám na zahradu zavítalo hodně milovníků vláčků?
Mám to zatím udělané tak, že je k dispozici mé telefonní číslo, buď na webu Trutnovinek nebo jsem umístil letáčky třeba na nádraží v Malých Svatoňovicích nebo různě po Trutnově. A na zavolání s radostí každého provedu po celém našem království.
Co tam všechno na té vaší zahradě uvidíme? Slyšel jsem, že je tam malá železnice o rozchodu 45 mm.
Ano, to je zahradní železnice, kde jezdí rakouské vláčky. To je jedna část prohlídky, když se zastavíte. Potom tam je úzkorozchodná trať o rozchodu 550 mm, kde jezdí mašinka s jménem Jestřebka a nově už dokonce od jara i vagon. Takže vás s radostí i svezu. Trať má zatím délku jen 13 metrů, ale samozřejmě plánuji její prodloužení.
Lokomotivu Jestřebku jsem si postavil, když mi bylo asi 10 let. Dá se v ní zatopit i nalít voda, takže po delším topení opravdu dělá páru.
Šimon Turek, stavitel modelových železnic
A inspiroval jsi se údajně různými důlními železnicemi.
Ano, protože na Jestřebích horách se odjakživa těžilo uhlí a jsou tam pozůstatky koňských drah a vleček, kde se to uhlí vozilo. A právě ta lokomotiva s vagónem pocházejí právě z dolů a z těch důlních vozíků.
Čtěte také
Takže jsi opravdu manuálně velmi zručný a šikovný kluk, protože sis postavil lokomotivu Jestřebku.
Tu jsem postavil už před pěti lety, bylo mi asi deset let. A poprvé jsem postavil lokomotivu. Jako předlohu má mašinku 210.001, takovou tu posunovací.
Musíme říci, že ta mašinka nemá svůj vlastní pohon, ale zase má něco jiného. Trať je svažitá a mašinka tedy sjede samospádem těch 13 metrů dolů. A má i vagonek, do kterého si můžete sednout. Jestřebka sice nemá motor, ale má něco jiného. Co je to?
Dá se v ní zatopit, dá se do ní nalít voda, takže po delším topení opravdu dělá páru. Vpředu má dvě petrolejky, takže funguje i noční provoz. Je tam návěstidlo, depo s výtopnou. Kompletní dráha.
A to chceš do budoucna rozšiřovat.
Určitě to chci rozšiřovat. Ale momentálně jsem na hraně našeho pozemku, takže tam nastává problém. Ale jak to půjde, tak bych samozřejmě stavěl dál.
Čtěte také
Když se ještě zastavíme u menších vláčků, tam je provoz celoroční. To znamená i v zimě, když napadne sníh. Ty máš prý i pluh na tom malém vláčku, který koleje prohrne?
Ano, podařilo se mi sehnat pluh, také docela nedostatkové zboží. Jezdí před mašinkou takový vagonek s uhlím a pluhuje trať před každým projetím. V zimě to tam vždy prohrnu, aby byla trať čistá. Opravdu to funguje.
Teď mě ještě zajímá, co škola? Šimone, máš za sebou základní školu a teď tě čeká střední?
Čeká mě střední škola, chystám se na průmyslovou školu do Hronova na automechanika.
A nenapadlo tě, že by ses jednou třeba posadil do velké mašiny a jezdil s opravdovým vlakem jako mašinfíra a strojvedoucí?
Mám to částečně v plánu. Chci si udělat papíry na lokomotivu a třeba budu do budoucna i řídit.
Naším hostem byl Šimon Turek z Jestřebích hor, velký nadšenec do vlaků a železnic. My ti, Šimone, přejeme ať ti tvoje vášeň vydrží co nejdéle. A ať se ti daří i ve škole.
Související
-
Století páry. Nostalgickému putování železničním časem propadli nadšenci z muzea mašinek v Jaroměři
Vezmeme vás do Jaroměře na nádraží, kde je i sídlo úžasného železničního muzea Výtopna Jaroměř. To předvádí, jak to kdysi na kolejích vypadalo a co se po nich prohánělo.
-
Železniční nádraží v Martinicích je kulturní památkou a vrátí vás do časů z filmu Přednosta stanice
Zastavíme se v Krkonoších, ve stanici Martinice, kde si připadáte jako ve filmu Přednosta stanice, protože jde o dochovanou ukázku toho, jak to na železnici kdysi vypadalo.
-
Historie našich lokálních tratí. Přivedly železnici, jako komfort doby, do zapomenutých míst vlasti
Budeme si povídat o železnici a o historii této dopravy v našem kraji. Máme tu dvě krásné knížky, které toto téma úžasně mapují. Jejich autorem je Pavel Blatník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
