Století páry. Nostalgickému putování železničním časem propadli nadšenci z muzea mašinek v Jaroměři
Vezmeme vás do Jaroměře na nádraží, kde je i sídlo úžasného železničního muzea Výtopna Jaroměř. To předvádí, jak to kdysi na kolejích vypadalo a co všechno se po nich prohánělo. Předseda společnosti Železniční výtopna Jaroměř Bohuslav Škoda ví o mašinkách snad úplně všechno.
Už jste otevřeli muzeum, už jste si pořádně zahoukali?
Otevřeli jsme tento víkend, dokonce jsme zahájili i provozem parního vlaku.
Takže nostalgické jízdy už letos byly?
Nostalgické jízdy už jsme letos realizovali a mám pocit, že to byly asi letos první a poslední.
Mohou za to hygienická opatření?
Hlavně nechceme riskovat zdraví lidí, to riziko za to opravdu nestojí.
Čtěte také
Jaká mašina teď o víkendu jela?
My dlouhodobě spolupracujeme s kolegy v Turnově, takže to byl Klub přátel železnic Českého ráje a takzvaný kafemlejnek, babička 310 0134.
Kafemlejnek, to není ta mašinka, která byla na nádraží v Hradci Králové?
Je to ta samá řada, je to stejný typ lokomotiv. Celá skupina řady 310 0 se označovaly jako kafemlejnek, takže my máme 310 006, což je první vyrobená lokomotiva řady z roku 1878, a v Turnově mají lokomotivu z řady 310 0134 z roku 1913. Ta je zase předposlední vyrobenou lokomotivou té řady.
Kafemlejnek, který stával vedle budovy hlavního nádraží v Hradci Králové, odstartoval činnost naší Výtopny v Jaroměři.
Bohuslav Škoda, předseda společnosti Železniční výtopna Jaroměř
Ale kafemlejnek, který stával vedle železniční budovy hlavního nádraží v Hradci Králové, snad i odstartoval činnost vaší Výtopny v Jaroměři?
Byla to vlastně první aktivita skupiny lidí, která vytvořila později železniční muzeum v Jaroměři. Ano, začalo to hradeckou 310kou.
Vy jste mašinku uvedli během několika let do provozuschopného stavu na koleje. Co se všechno muselo tenkrát udělat?
Mašinka se v listopadu 1986 sundala z toho pomníku a odstěhovala se do tehdejších zabezpečovacích dílen v Kydlinovské ulici. Tam jsme ji opravovali na volném prostranství v jednom železničním vagoně. Kotel se dělal tady v ZVU, nápravy, pokud vím, se dělaly v Českých Velenicích v ŽOSce. A jinak vlastní práci jsme dělali sami v těch dílnách. Hotovo bylo v květnu nebo červnu 1989.
Čtěte také
To musel být krásný pocit, když jste s ní poprvé vyjeli na koleje a zjistili, že funguje stejně jako před mnoha lety?
Já si pamatuji první zatopení, kdy mašinka opravdu jakoby udržela páru, nikde nic neteklo a zjistilo se, že opravdu oprava směřuje k úspěšnému cíli. A potom v červnu nebo v červenci, kdy probíhaly v Brně oslavy 150 let železnice na českém území, byla mašinka poprvé představena veřejnosti.
Kolik takových exemplářů u vás máte?
Nám se naštěstí podařilo lokomotivu od Českých drah odkoupit, takže kafemlejnek patří našemu spolku. Snad ji nepotká osud, že o tento exponát přijdeme. Ve vlastnictví máme dvě parní lokomotivy, což je tato 310ka a v loňském roce jsme odkoupili od Českých drah 556 0304, takzvaný štokr.
Lokálkový zákon v Rakousku pomohl v 19. století stavět přípojky hlavních drah a připojovat města, kterým se železnice vyhnula.
Bohuslav Škoda, předseda společnosti Železniční výtopna Jaroměř
K čemu se používaly tyto lokomotivy, o kterých jsme mluvili? Kudy kafemlejnek jezdil?
Konkrétně ten náš vznikl v roce 1878 vzniknul proto, že v Rakousku přišel takzvaný lokálkový zákon a snížily se technické předpoklady pro stavbu železničních tratí. Takže se začaly stavět takové dvacetikilometrové tratě od hlavní dráhy a připojovaly města, kterým se třeba železnice zrovna vyhnula, když se stavěly hlavní trasy. Ve Vídeňském Novém Městě vyrobili první 3 lokomotivy, které byly určeny pro státní lokálky. A tato naše původně jezdila, dnes je to slovinsko-rakouská hranice, v Dravogradu. Potom, když tuto dráhu na obou koncích propojili s hlavní železniční sítí, tak ta lokálka vlastně zanikla a začaly tam jezdit velké lokomotivy. Mašinka se dostala do Čáslavi, kde jezdila na lokálce. A v roce 1931 nebo 1933 ji prodali do cukrovaru do Slatiňan, kde dojezdila na vlečce v Cukrovaru Slatiňany. A tuším, že v roce 1976 ji přivezli na pomník do Hradce Králové, kde stála nějakou dobu.
Čtěte také
Ještě bychom měli zmínit další mašinu, která byla velkým lákadlem Výtopny Jaroměř. A to je ta na baterky, akumulátorová. Ale už u vás není.
S současné době u nás není. Nám se podařilo v roce 1994 získat v cihelně elektrickou akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer z roku 1916, bohužel jsme se nestali vlastníky, byla prostě jen smlouva na dlouhodobou zápůjčku s tím, že se podmínky zápůjčky dohodnou v budoucím čase. V té době se neuvažovalo o opravě, ale šlo o to, aby mašina nezůstala v cihelně opuštěná a nikdo ji tam nerozebral. Ale nepodařil se ten zásadní krok získat lokomotivu do majetku spolku, zůstala majetkem cihelny. Na konec se ji podařilo opravit v Železničních opravnách a strojírnách v České Třebové a mašinka se zprovoznila. Provozovali jsme ji ve Výtopně od roku 1994, ovšem z ekonomických důvodů cihelny přešla mašina do majetku společnosti ČEPRO. Ta si potom vyjednala nové podmínky a novou smlouvu s Národním technickým muzeem a mašinka byla odvezena do depozitáře Národního technického muzea.
Železniční muzeum Výtopny Jaroměř, informace, nostalgické jízdy a novinky
Ale možná se k vám ještě vrátí, protože o tom se stále jedná.
Ano, probíhají jednání, schůzka by měla proběhnout právě tento pátek.
Hejtman Martin Červíček se velmi zasazuje o to, aby se tahle mašina vrátila zpátky do Jaroměře. Jak dlouho vůbec vydržela ona akumulátorová baterie? Je neuvěřitelné, že se už v roce 1916 jezdilo na baterie.
Před pár lety byl v Hradci Králové vystaven při akci Nábřeží paromilů elektrický automobil z období první světové války, který se u nás dochoval. A samozřejmě vždy bude problémem kapacita těch baterií. Není problém auto nebo lokomotivu pohánět z baterií, ale musí mít takovou kapacitu, aby to vydrželo provoz. U té elektrické akumulátorové lokomotivy se uvádělo, že vydrží 8 hodin provozu.
Kdybyste měl všechny pozvat k vám do muzea Výtopna Jaroměř, které už je otevřeno, můžeme se přijet podívat o víkendu?
Po dobu školního roku bude otevřeno o víkendech, tedy soboty a neděle od 9 do 16 hodin. O prázdninách máme potom otevřeno každý den, pokud tedy nepřijdou nějaké nepříznivé informace. A od září to zase budou soboty, neděle, případně státní svátky.
Související
-
Muzeum Výtopna Jaroměř v zimě nezahálí a pilně připravuje novinky na další turistickou sezónu
V železničním muzeu Výtopna Jaroměř jsou přípravy na novou turistickou sezonu v plném proudu. Jeho pracovníci se přes zimu zabývali hlavně stavebními pracemi.
-
Co se děje za zavřenými vraty železničního muzea v Jaroměři? Právě se kompletně renovují dýmníky
Pracovníci Železničního muzea Výtopna Jaroměř mají spoustu práce i na podzim. Udržují historické vlaky jak na venkovních kolejištích, tak především uvnitř samotné výtopny.
-
Nadšenci renovují Hurvínky. Staré vagóny kterými mohl jet i...
Pokud řekneme slovo Hurvínek, asi vás napadne známá loutka. Jenže Hurvínek se říkalo i motorovému železničnímu vozu vyráběnému v padesátých letech minulého století....
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.