Strojvedoucí Bob Špecinger nemůže bez vlaků žít a tak si doma na zahradě postavil svoji železnici
Bob Špecinger miluje vlaky. Strojvedoucí z Chlumce nad Cidlinou si u svého domu vybudoval zahradní železnici. Jeho nejoblíbenější tratí je atraktivní švýcarská „Malá Albula“. Na svou životní cestu po trati vyjel Bob už v roce 1982, kdy se v Praze zaučil. Ve svých 23 letech začal vlakem vozit lidi.
Kontakt s lidmi prý Bob Špecinger miluje a zatím se mu neomrzel. „Příjemný pocit máte, když vám lidé po cestě mávají. Někteří chodí na procházky a my je už cestou na trati poznáváme“, říká s úsměvem zkušený a pohodový strojvedoucí.
Malá Albula, to je model švýcarské dráhy v regionu Graubinden. Pojmenování je podle Rhétské dráhy, která se nazývá Velká Albula.
Bob Špecinger, zahradní železnice v Chlumci nad Cidlinou
Nejkrásnější železnici na světě prý najdeme ve Švýcarsku. Jde o kouzelný přejezd přes Alpy s velkými stoupáními, vysokými viadukty, tunely a prudkými zatáčkami, jezdí tam speciální panoramatické vlaky. Strojvedoucí Bob Špecinger z Chlumce nad Cidlinou se do této švýcarské trati tak zamiloval, že si ji postavil doma na zahradě.
Čtěte také
„Je to úžasná trať v nádherné krajině, koleje metrového rozchodu, protože jde o úzkorozchodnou železnici, se klikatí a proplétají údolími. Trať stoupá nahoru až do výšky nad 2 000 metrů nad mořem, na Rhétské dráze je to nejvýš 2 253 metrů. Úžasné viadukty postavené začátkem minulého století, spirálové tunely. Prostě úžasné dílo a úžasné vlaky.“
Jeho zahradní železnice, kterou buduje už přes dvacet let, je vyhlášeným místem pro děti i dospělé. Replika švýcarské trati Malé Albuly je opravdu propracovaná. Chybí už jen štíty hor. Ty ale na zahradě nahrazují vzrostlé stromy.
„Historie mé zahradní železnice se začala psát v roce 1998, ale to byla jen taková krátká dráha, zhruba desetinová oproti dnešku. Potom v roce 2008 byl zakoupen model prvního vozu Rhétské dráhy, který tam v reálu jezdí. A začala se na to stavět trať, protože původní drážka byla jen lokálková, dvouosé vagonky.“
Čtěte také
„Začali jsme stavět alpskou dráhu, kde už byla inspirace z Rhétské dráhy a potřebovali jsme přemostit údolí. Dostali jsme nápad postavit skutečný viadukt. Byl vybrán Albula viadukt 3. A když bylo zapotřebí postavit stanici, tak se vybrala Preda. A potom už to jelo, začalo se budovat přesně podle skutečné předlohy.“
„Je to zmenšené 22,5krát, tedy měřítko 1 : 22,5. Kolejničky mají rozchod 45 mm. Když to vynásobíme 22,5, tak dostaneme skutečný metrový rozchod reálné Rhétské dráhy. Zatím se na zahradu vejde, zabírá jen asi čtvrtinu, takže prostoru tam máme stále dost. Můžeme dál stavět, což se i letos stalo skutečností. Přistavěli jsme další část, model stanice Svatý Mořic,“ dodává s úsměvem nadšenec Bob Špecinger.
Celou návštěvu u Boba Špecingera si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Vykácel kus zahrady, aby mohl mít zahradní železnici. Co na jeho vášeň říká manželka?
Když milujete, není co řešit! V modelářství to platí dvojnásob. Kdo jednou začne stavět dráhy a lepit koleje, mašiny, domečky, těžko přestává.
-
Do století páry vás ochotně zaveze parta nadšenců v úžasném Železničním muzeu Výtopna Jaroměř
Dnes vám dáme jeden dobrý prázdninový tip, třeba na pěkný rodinný výlet do Jaroměře, kde je úžasné Železniční muzeum Výtopna Jaroměř. Tam se asi bude líbit hlavně klukům.
-
Do ulic i lesů v Hradci Králové opět vyjíždí netradiční turistický silniční vláček
Dopravní podnik připravil i v letošním roce pro hradecké občany a návštěvníky města projížďky netradičním dopravním prostředkem – turistickým hradeckým silničním vláčkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
