Vykácel kus zahrady, aby mohl mít zahradní železnici. Co na jeho vášeň říká manželka?
Když milujete, není co řešit! V modelářství to platí dvojnásob. Kdo jednou začne stavět dráhy a lepit koleje, mašiny, domečky, těžko přestává.
Stanislav Komárek z Hradce Králové kouzlu modelářství propadl už v dětství. Jeho děda jezdil na dráze trať Hradec Králové – Praha. Okolo obce Sokoleč, kde rodina bydlela navíc jezdil vlak, což jako kluk miloval. Začal tedy s modelařinou a nikdy ji neopustil.
Jeho vášeň se smyslem pro detail se promítla i do jeho profese. Stal se uznávaným stomatologem a přiznává, že je to trochu nemoc z povolání, protože stále musí něco vyrábět.
Když to nejsou zuby, je to most, tunel, nádraží, zvonička a tak dále.
Krajinky má rozložené v dětském i obývacím pokoji a venku září jeho chlouba – zahradní železnice!
Stanislav Komárek říká, že v posledním roce málem oslepl, jak moc a rychle chtěl mít všechno hotové a lepil a stavěl a skládal.
Když se nedaří, umí si i pořádně zanadávat. Ale modelařinu prostě miluje a teď mají z jeho úsilí radost vnoučata a děti z celého okolí.
A co nesmí chybět na žádné železnici? Prozrazuje Stanislav Komárek v reportáži Pavly Kindernayové:
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
