Radek Pálka: „Rodiče si vzali do hlavy, že chci být šéfkuchařem. Tak jsem tomu začal věřit i já“

„Mamka byla vyučenou cukrářkou. Ale po vyučení dělal cukrařinu jen velmi krátce. Když potom založila rodinu a přišly děti, tak se přestala cukrařině věnovat profesionálně a už se k ní nikdy naplno nevrátila."

Čtěte také

Léto s šéfkuchařem Radkem Pálkou aneb Kouzlíme v kuchyni. Rychlé ovocné koláče a bublaniny

„Ale v osmdesátých letech si tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dítě z reklamy, jsem se kolem ní motal. Asi proti si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně nechci dělat," usmívá se Radek Pálka.

Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit.

Nakonec jsem i já začal říkat, že chci být od dětství kuchařem. Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád.

Z nutnosti je životní láska

Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla. Díky sametové revoluci jsem sice v roce 1989 nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.

Čtěte také

Cukety jsou doslova kuchařským zázrakem! Kouzlíme v kuchyni aneb Léto s šéfkuchařem Radkem Pálkou

Tím jsem se po různých peripetiích vyučil, ale hned za rok jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.

„Štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové. Tam jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval kuchyni. Až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík," říká Radek Pálka.

Lada Klokočníková a Radek Pálka v radiokavárně|foto:Milan Baják,Český rozhlas

„Mým druhým největším životním štětím, protože prvním je má manželka, bylo, že v té době kuchyni v Duranu vládl šéfkuchař Jiří Syrový.

Díky jeho přístupu ze z nutnosti stala gastronomie mou láskou na celý život.