Příběh čapího hnízda v Bohuslavicích vám ukáže pestrý život Bohunky, Bohdana „Krasoně" a 4 vajíček
Také letos nás zajímá, jak pokračuje příběh čápů na bohuslavickém komíně, který díky webovým kamerám spousta lidí s nadšením sleduje. Jak je to s čapí rodinkou kolem Bohouše a Bohunky, zda se už oba vrátili a jestli bude zase nová a velká čapí rodina. O tom všem si povídáme s čapím pozorovatelem Tomášem Prouzou.
Bohunka přiletěla letos první na bohuslavický komín. To bylo někdy na začátku dubna?
Úplně první přiletěl na komín naprosto cizí pár čápů 31. března, povedlo se nám odečíst i jejich kroužek, samička byla z Německa od Lipska. Ale zdrželi se tam jen dva dny a pokračovali asi dál právě někam do Německa, kde normálně hnízdí. Byla to pro ně jen taková odpočinková zastávka. A Bohunka se objevila 4. dubna.
Tomáš Prouza
se podílí na projektu, který je věnován hnízdění čápů bílých na komíně v Bohuslavicích u Trutnova. Během pozorování čapího života se nashromáždilo množství nejrůznějších materiálů. Všechny informace jsou zpřístupněny na jednom místě - Čapí hnízdo v Bohuslavicích.
Pak nastalo čekání na Bohouška. A vy jste si už mysleli, že přiletěl, je to tak?
Mysleli jsme si, že je to Bohouš, i když čápi, kteří nemají kroužky, případně nějaký výrazný znak, jako má třeba Bohunka bílou letku na pravém křídle, která je poměrně výjimečná, se těžko identifikují. V prvním okamžiku jsme si mysleli, že to je Bohouš, ale potom podle vzhledu a především podle jeho chování, jsme to během půl dne vyloučili. Jedná se o jiného čápa, a do dnešního dne se Bohouš do Bohuslavic nevrátil. Tento nový čáp dostal jméno Bohdan. A vzhledem k tomu, jakým způsobem se chová, i když začátky byly takové divočejší, tak pokud se už Bohouš nevrátí, tak je to jeho opravdu důstojný nástupce.
Čtěte také
Takže nevíme, co se s Bohoušem stalo, kde je mu konec?
Možností je víc. Myslíme si, protože Bohouš už byl poměrně čáp v letech na poměry volně žijících čápů, kteří migrují, tak je možné, že prostě nastal jeho čas. Nebo se mohlo něco stát po cestě, což samozřejmě nemuselo nutně vést k úhynu, ale teoreticky může být třeba v péči nějaké záchranné stanice v zahraničí a nemohl dál pokračovat. Ale pokud je čáp zdravý a letuschopný, tak se vždy snaží dosáhnout svého domovského hnízda.
Čápi jsou vázaní na hnízdo, pud jim tam velí vyvést novou čapí generaci. Pokud se původní partner nedostaví, tak vezmou zavděk jiným.
Tomáš Prouza, čapí pozorovatel
Kdyby teď přiletěl, tak co by se dělo s Bohdanem? Bojovali by o Bohunku?
Určitě by došlo ke konfliktu. Spíš než o samičku by bojovali o hnízdo, protože Bohouš je vázaný, stejně jako všichni ostatní čápi, na svoje hnízdo, takže by došlo k boji o hnízdo. Je otázkou samozřejmě, jak by ten boj dopadl. Bohouš by byl motivován svým hnízdem, ale Bohdan je mladší čáp, možná i silnější, takže síly by byly hodně vyrovnané. Myslím si, že nikdo soudný si to nepřeje. Říkáme: Bohoušku, užij si případně dovolenou na jihu a už se nevracej, přileť třeba za rok. A hlavně druhým důsledkem by asi bylo zničení snůšky vajíček, která už na hnízdě teď jsou.
Čápi tedy nejsou vázáni na svůj protějšek, ale na hnízdo? To znamená, že nejsou monogamní a jeden pár spolu tráví celý život, jak se říká mezi lidmi?
To se říká, ano, ale díky sledování přes webové kamery a kroužkováním nebo i pomocí informací z vysílaček se ukazuje, že toto rozhodně pravidlem není. Čápi jsou opravdu vázaní hlavně na hnízdo, pud jim velí na tom hnízdě vyvést novou čapí generaci. A oni příliš neřeší s kým. Pokud se prostě původní partner nedostaví, tak vezmou zavděk jakýmkoliv jiným, který se namane.
Čtěte také
Bohdan dostal také přezdívku Krasoň?
Ano, Bohdan měl první přezdívku Krasoň pro svůj sličný a ztepilý vzhled. Protože je opravdu větší než byl Bohouš a stojí často velmi zpříma. Myslím si, že to souvisí i s jeho mládím. Takže dostal přezdívku princ Krasoň.
Bohunka tedy nakonec může být spokojená.
Myslím si, že ano. Ač se tedy na začátku toulal a to vedlo i ke ztrátě prvního vajíčka, když Bohunka zůstala na hnízdě sama, přistál tam cizí čáp, toho jsme přezdili naopak Drsoň. Ten po krátkém boji vajíčko vyhodil. Ale od doby, co Bohunka snesla druhé vejce a Bohdan už u této snůšky byl, tak se v něm probudily ty správné otcovské pudy.
Ovšem dramatické události nebyly letos jen na bohuslavickém komíně, ale obecně s čápy na Trutnovsku.
Ano, jak na trutnovském pivovaru, tak na velmi známém hnízdě v Mladých Bukách. Je otázkou, co za tím stálo. Zdálo se, že jarní migraci pozdrželo nevhodné počasí v Turecku, kde napadl sníh a delší dobu tam byly silnější mrazy, takže se tam čápi na své cestě opět pozastavili. Víceméně stejný problém nastal i loni, ale ne v takovém měřítku jako letos. A dalším faktorem je, že jsme zjistili, že v letošním roce se vrací mladí čápi, kteří se narodili v roce 2019 a dosahují pohlavní dospělosti právě ve třech letech. Snaží se najít si partnera či partnerku a nějaké místo k hnízdění.
Čtěte také
Takže mláďata, která se vylíhla na Trutnovsku, se vrací zpátky tam, odkud pochází?
Přímo jsme nezjistili, že by se vrátil někdo z místních, protože teoreticky se mohla vrátit už čápata Bohunky a Bohouše z roku 2019, která mají kroužky, ale zatím žádný odečet nikde v republice hlášen nebyl. Ale čápi se nemusí vrátit, nemusí být naživu, protože ztráty mladých čápů jsou více než padesátiprocentní. Ale byli odečteni jiní čápi z roku 2019 jak z Česka, tak i z Polska. Ti zamíchali kartami na hnízdech a právě staří partneři, kterým se nevrátil jejich původní druh, tak vzali zavděk těmi mladými.
Před rokem se v Bohuslavicích narodilo 5 malých čápat. Letos je na hnízdě kolik vajíček?
Jedno Bohunka vyhodila po tom ataku cizího čápa a včera, budeme-li počítat i to první vyhozené, snesla páté. Takže na hnízdě jsou momentálně 4 vajíčka. Teoreticky je ještě možné, že bude páté v sobotu večer, ale po zkušenostech z loňského roku si myslím, že už by to mohlo stačit. 4 čápata na uživení a výchovu jsou ideální počet.
Čtěte také
Oba rodiče se střídají v sezení na vejcích?
Střídají se většinou po hodině nebo dvou, létají se najíst. Případně Bohdan, zuřivý budovatel, už přinesl na hnízdo asi půl lesa z Bohuslavic. Tolik větví a sena jsme tam zatím nikdy neviděli.
Kdy můžeme čekat první klubání nových čápat?
Inkubace vajec trvá většinou 33 dní, takže když jsme to spočítali, možná dostanu hezký narozeninový dárek, vychází to na 18. května.
Vy máte 18. května narozeniny? Tak to by bylo moc pěkné. Malí čápi budou potom pomalu růst, za jak dlouho se rozletí do krajiny?
Po vylíhnutí dojde k prvnímu letu zhruba za měsíc. A potom další měsíc jim trvá zdokonalení letu a naučení se starat se plně sami o sebe.
Tomáš Prouza byl naším dnešním hostem. Dál budeme na webových kamerách sledovat příběh nové čapí rodiny na bohuslavickém komíně.
Související
-
Zmrzlé muškáty stály před 30 lety u vzniku záznamů dat meteorologického nadšence Tomáše Prouzy
Budeme si povídat o počasí, možná o bouřkách, ale hlavně o tom, že existují nejen profesionální meteorologové, ale také nadšenci, pro které se počasí stalo velkou láskou.
-
Čáp Karel se spolu s březnem vrátil na komín do Jičína a už vyhlíží svoji družku, paní Karlovou
Čáp bílý se u nás na hnízdech zpravidla objevuje okolo poloviny března, jičínský Karel si ale pospíšil. Svůj domov už připravuje na jičínském lázeňském komíně od 1. března.
-
Chlumec nad Cidlinou zřídil kvůli obnově čapího hnízda odbornou komisi v hodně neobvyklém složení
Zhruba čtyřicet let staré čapí hnízdo v Chlumci nad Cidlinou, které shořelo při nedávném požáru, nechá město vybudovat znovu. Do projektu se zapojí i děti z místní školy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.