Prevence Alzheimerovy choroby je jednoduchá: zdravý životní styl, veselá mysl a fyzická aktivita

21. září 2022

Světový den Alzheimerovy choroby připadá každoročně na 21. září. Alzheimerova nemoc je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a dochází k poklesu tzv. kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Onemocnění bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti na každodenní pomoci jiného člověka.

Přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN hovoří v naší radioporadně na téma: Alzheimerova choroba.

Alzheimerova nemoc začíná pozvolna; u nemocného se zhoršuje krátkodobá paměť, postupně má stále větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, je zmatenější, nezvládá obsluhu jednoduchých přístrojů, ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity. Onemocnění nepostihuje pouze pacienty v pokročilém věku, ale také mladší generaci.

Příznaky tohoto onemocnění jsou plíživé. Pacient na začátku ztrácí krátkodobou paměť, naopak dlouhodobá paměť zůstává zachována.
Prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., FEAN, přednosta Neurologické kliniky FNHK

Příčiny Alzheimerovy choroby dosud nejsou zcela objasněny, léčba je problematická, a proto je důležité se z hlediska prevence zaměřit na to, jak tomuto závažnému onemocnění předcházet.

Cítíte naději ohledně léčby Alzheimerovy choroby?
Velmi nelehká otázka. Musím odpovědět, že jsem povinen cítit naději, ale bohužel je to oblast medicíny neurologie, kdy tato naděje tady visí už dlouho, nějakých 20 až 30 let. A bohužel naše terapeutické možnosti zatím nejsou zcela úspěšné, to musím říct úplně upřímně. Naději tedy cítím, ale uvidíme.

Čtěte také

Odehrává se spousta lidských příběhů, u kterých je lékař přítomen. Přibývá pacientů.
Bohužel. O Alzheimerově chorobě se říká, že to vlastně epidemie, protože výskyt tohoto onemocnění neustále narůstá. Souvisí to se stárnoucí populací, životním stylem a vliv má mnoho dalších faktorů. Pro vaši představu, v České republice je minimálně 200 000 pacientů a bohužel systém léčebné péče není dostatečný. Takže smutných příběhů přibývá, neustále se potýkáme s tím, že jsou zatím naše léčebné možnosti velmi omezené.

Co je tedy jádrem problému Alzheimerovy choroby? Jak vlastně k onomu poškození mozku dochází?
To kdybych dokázal zodpovědět, tak jistě už budu nositelem Nobelovy ceny. Tedy není to úplně jednoduché. Ale v zásadě jde o metabolicko neurodegenerativní proces v mozku, kdy se tam ukládají patologické bílkoviny. Když to řeknu laicky, tak mozek se jakoby zanáší odpadem a tím samozřejmě přestává fungovat tak, jak má.

Čtěte také

Příznaky tohoto onemocnění jsou poměrně typické a začínají nenápadně, plíživě u starší populace. To znamená, že pacient na začátku začne ztrácet krátkodobou paměť. Nepamatuje si například co měl k snídani, to znamená záležitosti několika uplynulých hodin. A naopak dlouhodobá paměť, tedy třeba datum narození, adresa bydliště a podobně, zůstává zachována.

Ale bohužel se tam také projevují další příznaky narušení mozku, takzvaných kognitivních, vyšších funkcí. Tedy není porušena jen paměť, ale i úsudek a řeč. Což postupně vede k tomu, že pacient ztrácí soběstačnost. To je základní podmínka toho, aby to byla demence.

Pokud by podařilo zabránit šíření toxinů v mozku, tak bychom měli vyhráno?

Čtěte také

Ano, to dává logiku, ale bohužel celý problém této choroby je nesmírně komplikovaný a v zásadě ještě úplně přesně nevíme, co nemoc způsobuje. A to je problém, že léčba selhává. Klinických studií nových léků je obrovské množství. Amyloidová hypotéza o bílkovině, která se v mozku ukládá a takzvaně ho zanáší, je platná, tedy cestu známe dobře a máme ji zmapovanou.

Vyzkoušeli jsme velké množství léků, včetně očkování a podobně, ale bohužel se ukazuje, že nemoc nebude mít jen jednu příčinu a tím pádem naše léčebné možnosti selhávají.

Všichni bychom se rádi vyhnuli tomuto onemocnění. Existuje nějaká prevence jak podchytit nemoc včas?

Čtěte také


Ano, existuje. A odpověď se bude zdát velice jednoduchá. Nejlepší prevencí je zdravý životní styl a dostatečná fyzická aktivita, včetně aktivity mentální a psychické. To znamená nemít pasivní život. Pokud to lze, tak chodit například do divadla, zaměstnávat mozek četbou, karetními hrami a podobně.

A důležitý je dostatek pohybu, to znamená každý den chodit takových 20 až 30 minut. Opravdu se ukazuje, že zdravý životní styl dokáže významně snížit riziko tohoto onemocnění.

Jaký je rozdíl mezi stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou?
To je velmi správný dotaz. V zásadě stařecká demence neexistuje, jde o starší pojem, dříve se tato choroba opomíjela a nediagnostikovala. Takže buď se jedná o některou formu s demencí, ale je potřeba říci, že s věkem pacienta dochází k úbytku všech funkcí, nejen smyslových, ale i kognitivních, takže mozek už nefunguje jako u dvacetiletého či třicetiletého člověka. Ale pojem stařecká demence se už nepoužívá.

Čtěte také

Světová zdravotnická organizace vydala prognózu, že kolem roku 2030 bude mít Alzheimerovu chorobu 50 milionů obyvatel planety. A za dalších dvacet let v roce 2050 už to může být až 90 milionů pacientů. Je na to naše společnost připravena?
Vyspělé státy o tomto problému ví. Většina Evropské unie už má připraven tzv. záchytný systém a různá opatření, jak s touto chorobou bojovat. Česká republika v tomhle trochu zaspala. My na tom teď velmi intenzivně pracujeme, ale vzhledem k tomu, že na tom participuje několik různých subjektů, tak se ten plán tvoří velmi obtížně.

Musím říct, že o tomto problému víme všichni, mluví se o něm, ale myslím si, že si to nikdo nedokáže úplně představit, kdo nepřichází do styku s tímto onemocněním. Na tato postižení nemá zdravotnický systém kapacitu, kam tyto pacienty potom umístit.

Co tedy doporučit?
Doporučuji zdravý životní styl, veselou mysl a hledět s optimismem do dalších dnů. Doufejme, že věda a medicína pokročí a třeba za několik let tady budu moci mluvit úplně jinak.

Celou radioporadnu o Alzheimerově chorobě si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.