Pravěcí vládci Evropy v nové knize. Dinosauři a skutečný Jurský svět v době před 150 miliony lety

8 fotografií

Dokážete si představit, kdyby existoval stroj času, že byste se podíval mezi dinosaury?
Určitě velmi rád. Samozřejmě s tím rizikem, že už bych se nemusel nikdy vrátit. Ale asi bych to risknul.

Čtěte také

Vladimír Socha: „Všichni dnešní ptáci jsou přežívající dinosauři. Ti tak vlastně vůbec nevyhynuli.“

Já si vždy vzpomenu na film Cesta do pravěku režiséra Karla Zemana. Tam je to takové krásné idylické. Ale jak by to asi vonělo v pravěku a vonělo by nám to vůbec?
To je velká otázka, ale pravděpodobně podle posledních objevů, které byly učiněny třeba v Severní Americe v souvrství Morrison, tak to vypadá, že poměrně běžnou věcí na tehdejší krajině byly tlející mrtvoly ohlodaných nebo prostě uhynulých dinosaurů a jiných zvířat. Takže bychom zřejmě cítili silný zápach linoucí se z mrtvých těl. Dokládají to různá masová pohřebiště dinosaurů s mnoha stovkami kusů uhynulých jedinců, které jsou známé právě ze Severní Ameriky, ale také třeba z Číny a z mnoha míst světa. Umírali buď při záplavách, nebo v nějakých přírodních pastech, které pak lákaly dravé dinosaury. Ti tam pak umírali také třeba v různých rašeliništích. Takže celkově vzato asi by nám to moc nevonělo. Ale na druhou stranu existovala i spousta poměrně vonících rostlin. Už se objevovaly první kvetoucí krytosemenné rostliny, takže bychom si přivoněli a trochu zaplašili odér z tlejících mrtvých dinosaurů.

Dinosauři měli dobrý čich a dokázali se s jeho pomocí dobře orientovat. Tyranosaurus měl v mozku obrovské čichové laloky.
Mgr. Vladimír Socha, popularizátor paleontologie

Jak asi v uvozovkách voněli dinosauři?
To samozřejmě nemůžeme vědět, nejbližšími příbuznými dinosaurů jsou dnes ptáci a krokodýli. Ti obecně až tak moc nepáchnou nebo nejsou tak výrazní vjemově svým pachem, jako velcí savci. Tedy opravdu těžko říci, ale na druhou stranu alespoň někteří dinosauři měli velmi dobrý čich, dokázali se dobře orientovat pomocí čichu. Takže je pravděpodobné, že také měli nějakou svoji pachovou stopu a zřejmě bychom je cítili. Nicméně to by asi byl ten nejmenší problém, co bychom měli třeba v případě setkání s takovým tyranosaurem.

Asi bychom ho cítili jen malou chvilku.
Určitě by mu z tlamy velmi silně páchlo.

Mgr. Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová,Český rozhlas

Myslíte tedy, že ony pachové stopy pro ně byly důležité?
Velmi pravděpodobně ano. Právě u tyranosaura víme, že měl obrovské čichové laloky v mozku, což znamená, že pravděpodobně měl velmi dobrý čich, asi na úrovni dnešních mysliveckých psů. Tedy minimálně dinosauři, kteří měli takto dobrý čich, se dokázali orientovat ve svém prostředí i za pomoci čichu.

Takový voňavý frajer té doby byl asi tyranosaurus?
Dejme tomu. Asi, by to tak mohlo být. On dělal i velký trus o velikosti několika litrů, byl objevovaný zkamenělý. Takže to asi bylo hodně cítit.

Škoda, že si nemůžeme tyto záležitosti ověřit.
Nedá se to moc zrekonstruovat. Spíš jen předpokládáme, že asi nějaké silné pachy tam byly.

Pravěcí vládci Evropy|foto:archiv Vladimíra Sochy (ilustrace Vladimír Rimbala)

Vaše nová kniha Pravěcí vládci Evropy nám svět dinosaurů zase přibližuje trošku jinak. A je to snad vůbec první česká kniha, která představuje evropské dinosaury. Proč to je Evropa a ne celý svět?
Poslední dobou máme tendenci k regionalismu, víc psát o své domovině. A když to zúžíme ze světa na Evropu, tak si myslím, že není špatné, aby se něco dozvěděli zájemci o přírodu, dinosaury a pravěk také víc o evropských druzích. Protože jsou protěžováni slavní tyranosauři ze Severní Ameriky, deinonychové, velociraptoři z Asie, spinosauři z Afriky, třeba z Jižní Ameriky obří tyranosauři. Ale právě evropské druhy, které jsou nám mnohem geograficky bližší, tak bývají často odbýváni. Nejsou to hvězdy v těch knihách, hlavní taháky. Tak jsem se to snažil trošku změnit tím, že pojednám čistě pouze o evropských dinosaurech.

Čtěte také

Žijeme ve zlatém věku paleontologie. Zhruba každý týden je popsán nový druh dinosaura

Co se týče nálezů a prvních objevů, tak to také nezačalo v Severní Americe nebo kdekoliv jinde na světě, ale právě tady v Evropě.
Ano, přesně tak. Sice jsou už objevy předvědecké éry, kdy lidé před staletími, tisíciletími objevovali dinosauří zkameněliny v Číně, možná v Austrálii, v Jižní Africe, možná i v Severní Americe, ale to bylo ještě před začátkem vědeckého zkoumání. Vědecká paleontologie skutečně objevila dinosaury ve Velké Británii kolem roku 1820. 1824 byl popsán první dinosaurus megalosaurus a dalších zhruba 10 až 15 let trvalo, než byli objeveni dinosauři i jinde než v Anglii. První mimoevropský dinosaurus byl objeven až po polovině 19. století, jestli se nepletu, massospondylus v Jižní Africe někdy roku 1854. Takže prvních 30 let to byla pouze Evropa. Evropa měla primární výsadní postavení.

Megalosaurus byl tedy úplně první objev ve Velké Británii.
První vědecky popsaný.

V době, kdy vládli Evropě dinosauři, tak tady byla subtropická krajina, ostrůvky, na kterých oni žili. A okolo mělké moře.
Mgr. Vladimír Socha, popularizátor paleontologie

Jak vypadalo tohle monstrum?
V podstatě to byl velký dravý dinosaurus, takový starší vzdálený příbuzný tyranosaura, menší samozřejmě, měl asi 9 metrů na délku. Ti největší jedinci vážili zhruba přes tunu, mohli mít asi tak metrovou hlavu s velkými zuby. Oni si ho v té době dříve představovali jako takovou velkou přerostlou ještěrku, jako takového varana obrovského. Dnes už víme, že to byl dvounohý, po dvou se pohybující dravý dinosaurus, který žil před nějakými 167 miliony lety v období střední Jury. A právě jeho zkameněliny byly objeveny už na konci 18. století a jako první byly představeny vědě.

Čtěte také

Cesta do českých pravěkých moří za buldočí rybou. A také za dinosaurem Burianosaurus augustai

Co je tak pro čtenáře nejzajímavějšího z Evropy ohledně dinosauřů? Co vás nejvíc zasáhlo, nějaký velký objev? Co tady vůbec žilo?
Žila tady obrovsky pestrá paleta dinosaurů, v podstatě všechny skupiny velkých dinosaurů, které známe ze světa, tak žily i tady v Evropě. Často tady byly, pravda, trpasličí druhy, protože Evropa byla v podstatě rozdrobena na síť ostrůvků a souostroví. Jak žili na těch ostrovech, neměli tolik potravy a postupně se vývojem zmenšovali. Takže tady máme spoustu tzv. trpasličích druhů. Třeba takový obrovský žirafa titán, který ční do výšky 13 metrů v berlínském muzeu, ten je z Afriky. V Německu měl svého příbuzného stejně starého, žil ve stejné době, akorát ten byl dlouhý jen 6 metrů a vážil zhruba tunu. Zatímco jeho africký příbuzný vážil 40 až 50 tun. Takže opravdu evropské trpasličí druhy. A samozřejmě bychom také mohli mluvit o českých dinosaurech, ti jsou také pojednáni v knize.

Titulní ilustrace knihy Mgr. Vladimíra Sochy: Pravěcí vládci Evropy! Skutečný Jurský svět v době před 150 miliony let na území dnešního Portugalska|foto:archiv Vladimíra Sochy (ilustrace Vladimír Rimbala)

Tady byly tedy ostrovy a mělké moře kolem.
Na našem území ano. Po většinu doby, ne tedy celou dobu druhohor, to je strašně dlouhé období trvající nějakých 180 milionů let, ale v době, kdy tady žili dinosauři, tak tady skutečně byla subtropická, tropická krajina, ostrůvky, na kterých oni žili. A okolo mělké moře, kde plavali draví mosasauři, mořští plazi plesiosauři, žraloci, atd.

To mě napadá, jak mělké je mělké moře?
Udává se zhruba kolem 100 metrů. Tady ta hloubka byla v průměru většinu oné doby.

Tak to asi nebyl malý rybníček na ty obry, ne?
To určitě ne. Bylo to jedno z nejnebezpečnějších míst, kde bylo možné si zaplavat v historii života, spousta dravců, ano.

Jakub Schmidt a Mgr. Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová,Český rozhlas

Naším hostem byl Vladimír Socha, autor knihy Pravěcí vládci Evropy. A teď už je jen na vás, jestli si ji přečtete, jestli vás svět dinosaurů zajímá. Moc děkuji za rozhovor, ať se knížka čte a líbí.
Já také děkuji, na shledanou.