Žijeme ve zlatém věku paleontologie. Zhruba každý týden je popsán nový druh dinosaura

Snímek kostry tyranosaura
Snímek kostry tyranosaura

Dnes už paleontologové razí takovou podstatnou myšlenku, že ptáci jsou poslední přežívající skupinou dinosaurů, takže ti vlastně vůbec nevyhynuli. Ale pokud myslíme ty druhohorní klasické dinosaury, tak ti vyhynuli před 66 miliony roky, říká Mgr. Vladimír Socha, pedagog a pracovník Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

Vladimír Socha je absolventem Pedagogické Fakulty Univerzity Hradec Králové. Od roku 2007 pracuje jako pedagog, počínaje rokem 2013 pak také jako odborný pracovník na královéhradecké Hvězdárně a planetáriu. Zároveň se věnuje četným aktivitám zaměřeným na popularizační, přednáškovou a literární činnost. V současnosti je autorem devíti knih o dinosaurech, pěti brožurek s tématikou pravěku i astronomie. Přispívá také do několika populárně-naučných periodik.

A určitě nám řekne, co je v říši dinosaurů nového. Může vůbec jedno obyčejné léto přinést ve světě paleontologie něco nového? Když si vezmeme kolik milionů let to už je, co dinosauři zmizeli z naší planety?
V současnosti pracují tisíce paleontologů po celém světě neúnavně. A právě v létě je sezóna, kdy se dá vyjíždět do těch odlehlejších lokalit a dají se tam provádět vykopávky. Takže je skutečně hodně nových nálezů. Letos už jsme asi na 30 nových popsaných druzích dinosaurů. A to jsme krátce za polovinou roku, takže určitě nějaké ještě přibydou. A spousta nových zajímavých věcí.

Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu

Mimochodem, jak už je to dlouho, co žili dinosauři? Ať si to zasadíme do časové osy.
Pokud se bavíme o těch takzvaných neptačích dinosaurech, takových těch klasických druhohorních, tak ti se objevili v době před asi 235 miliony lety v období takzvaného triasu na začátku druhohor. A vyhynuli na konci křídy, to je nějakých 66 milionů let zpátky.

Tyranosaurus nemohl vypláznout jazyk aneb Jurský Park to má špatně. Některé scény se takto v reálu odehrát nemohly.
Vladimír Socha, pedagog a paleontolog

A platí stále, že za vyhynutí dinosaurů mohl onen projektil z vesmíru, to znamená dopad nějaké planetky?
Tak předpokládáme, že to je hlavní příčina. Podílely se na tom i další nepříjemné věci, jako byla velmi silná sopečná činnost v tehdejší Indii, ústup hladiny oceánu a možná i něco dalšího, co ještě neznáme. Ale opravdu asi tou hlavní příčinou byl dopad zhruba 10-15 kilometrů velkého asteroidu, planetky, který přiletěl z vesmíru a vysokou rychlostí narazil do země v oblasti, kde je dnešní Mexický záliv.

Ptáci jsou poslední přežívající skupinou dinosaurů. Takže ti vůbec nevyhynuli. Za pravěkem na Náchodsko

Mgr. Vladimír Socha - Jaké stopy zanechali dinosauři na našem území? Jací dinosauři se procházeli v okolí Náchoda?

Dnes mimo jiné odhalíme tajemství světa dinosaurů, protože naším hostem je pedagog, pracovník Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, autor několika knížek Vladimír Socha.

Co se pak dělo tedy s naší planetou?
Tak mimo jiné, když si odmyslíme prvotní fyzikální efekty toho dopadu, které doslova sterilizovaly planetu v okruhu nějakých 2 000 kilometrů na všechny strany od místa dopadu, tak bylo vyvrženo obrovské množství sazí a prachu, které pravděpodobně zastínilo sluneční záření na dobu několika měsíců. Takže byla taková tma, že rostliny nemohly fotosyntetizovat, došlo k zhroucení potravních řetězců a také se silně ochladilo. Odhaduje se, že průměrné teploty spadly o nějakých 20-30 stupňů Celsia. Na dobu až několika let. A to bylo pro tehdejší teplomilnou faunu a flóru opravdu velmi těžkou ranou.

Kdyby se tohle nestalo, přežili by dinosauři? A vůbec mě napadá taková možná kacířská otázka, došlo by na člověka?
To je právě otázka. Je to samozřejmě jen čistá spekulace, ale dá se předpokládat, že kdyby k tomu dopadu nedošlo, tak by dinosauři přežili dál. Je otázka, jestli by dál vzkvétala jejich populace, jestli by stále byli dominantní složkou světové megafauny. Ale je téměř jisté, že naši savčí předci by se tak rychle nezačali rozvíjet. A člověk, pokud by se objevil, tak určitě až mnohem později. Takže pokud by tady dnes někdo seděl a dělal rozhovor pro rozhlas, tak by to možná byl nějaký zelený tvor, asi opeřený, ne šupinatý, ale spíš opeřený a vesele by vyprávěl nějaké příhody s těmi protivnými srstnatými koulemi, které pořád padají ze stromů, kterým dnes říkáme savci. Ale to už je samozřejmě jenom spekulace.

Zkamenělá dinosauří vejce

Ale moc krásná. Moc se mi líbí.
Bylo by to určitě jinak.

Jak to tedy tenkrát před 66 miliony lety vypadalo tady ve střední Evropě? Protože tady bylo snad mělké moře.
Po většinu doby ano, zejména v období přelomu takzvané spodní a svrchní křídy, před nějakými 90 - 100 miliony let tady skutečně bylo mělké moře, které zalévalo většinu našeho území. Nám se dnes dochovala nádherná skalní města právě z této doby, jakožto bahno a usazeniny u dna těch tehdejších moří. To znamená, že dinosauři tady v tomto období příliš nežili. Byly tady nějaké ostrůvky, takže se tu vyskytovali, to víme už s jistotou, protože byly objeveny jejich fosilie, zrovna v loňském roce byl vědecky popsán a dokonce dostal poprvé vědecký název první český dinosaurus. Dostal jméno Burianosaurus augustai, je to takový malý býložravec, asi 3 metry dlouhý, který tady žil v malých stádech před asi 95 miliony let. Bylo to v oblasti dnešního Kutnohorska, ale vlastně nevíme, kde přesně. Protože ty zkameněliny pocházejí asi z nějaké mršiny, která byla splavena mořem, byla ohlodána žraloky a dravými mořskými plazy mosasaury. Možná nějaká vlna tsunami ho spláchla na ty naše tehdejší středočeské ostrovy. Tedy možná, že žili i někde třeba kousek za hranicemi dnešního geograficky Polska, to už těžko říci. Ale je pravděpodobné, že tady u nás nějaké menší populace dinosaurů žily. Ale bohužel o nich mnoho nevíme, protože skutečně těch zkamenělin máme velmi málo.

Mgr. Vladimír Socha - Jaké stopy zanechali dinosauři na našem území? Jací dinosauři se procházeli v okolí Náchoda?

To je onen nález z roku 2003 od Kutné Hory?
Ano, to je takzvaný Kutnohorský ornitopod. A od loňského roku už má jméno tedy Burianosaurus augustai.

Můžeme klidně připomenout, že je to připomínka Zdeňka Buriana. A ten druhý pán?
Ano, je to pocta Zdeňkovi Burianovi a jeho spolupracovníkovi, našemu slavnému paleontologovi profesorovi Karlovy Univerzity Josefu Augustovi, který zpopularizoval paleontologii v polovině minulého století. A který se také velmi zasloužil o popularizaci i dinosaurů a vůbec paleontologie v tehdejším Československu.

Vizualizace hlavy dinosaura

Letošním velkým objevem je i film, který přišel do kin - Jurský park. Filmový trhák, který se zase po asi 25 letech vrací. Viděl jste ho?
Viděl jsem ho, ano. Je to už v pořadí pátý film v sérii Jurských parků. Je to opravdu už čtvrt století, je to neuvěřitelné. 25 let od prvního Spielbergova Jurského parku. Takže to je takové trošku výročí.

Cesta do českých pravěkých moří za buldočí rybou. A také za dinosaurem Burianosaurus augustai

Mgr. Michal Matějka se věnuje popularizaci geologie a paleontologie

Jako patnáctiletý student nalezl zbytky velké křídové buldočí ryby rodu Xiphactinus na Šachově u Borohrádku. V roce 2009 byl spoluobjevitelem prvního Theropodního dinosaura v České republice. Jedna z nejnovějších knih, na kterých se podílel, se jmenuje „Dinosauři v Čechách". Ta má čtenářům přiblížit české nálezy vyhynulých obratlovců z doby křídové na našem území.

Jak se vám ten nový film líbil? Jaké byly pocity? Protože vy když jdete do kina na něco takového, tak určitě i díky své odbornosti hledáte, co je tam špatně. Jak si to filmoví tvůrci možná převyprávěli po svém a popustili uzdu fantazii.
Ano, já se snažím trošku odpoutat od toho řekněme kritičtějšího pohledu, protože člověk musí jít na ten film s tím, že je to v první řadě zábava. Tak se snažím příliš nevnímat nějaké drobné vědecké nepřesnosti, které tam samozřejmě vždycky budou. Snažím si ten film užít. Vítám ho jako další významný příspěvek k popularizaci paleontologie a dinosaurů ve společnosti. A to, že by se tam nějaké drobné nesrovnalosti daly najít, tak to si nějak odblokuji.

kostra tyranosaura

Tak nám řekněte aspoň jednu tu nesrovnalost a nedokonalost.
Je trošku škoda, že filmaři nerespektují vývoj posledních 20 let, kdy už máme obrovskou záplavu takzvaných opeřených dinosaurů z Číny. A kdy víme, že všichni takoví ti menší draví dinosauři, ti takzvaně srpodrápí, odborně se jim říká deiinonychosauři, jsou právě ti slavní velociraptoři z toho filmu. Takže byli opeření, měli na sobě háv peří, který jim sloužil asi hlavně pro komunikaci se svým okolím. A byli zřejmě pestře zbarvení. Ve skutečnosti ty druhohory byly takové mnohem pestřejší, což se právě týká zbarvení dinosaurů. Takže tohle mohli do filmu určitě už nějakým způsobem zapracovat. Ale oni prostě asi nechtěli z toho důvodu, že jim přišlo, že opeření velociraptoři by mohli být spíš trošku legrační než strašidelní.

Pterosaurus (vizualizace)

Takové slepice možná trošku.
Je to taková daň té působivosti filmu, ano.

V tom filmu můžeme vidět také řvoucího dinosaura, tedy je to Tyrannosaurus rex, velké monstrum, kterému z tlamy částečně vyčnívá zdvižený jazyk. A vy říkáte, že to tak nemohlo být.
Podle vědeckých poznatků skutečně byl ten jazyk fixován ke spodnímu patru v dutině ústní. Takže podobně jako třeba u dnešních aligátorů. Když tyranosaurus otevřel tlamu, tak mu z ní určitě nevyčníval jazyk tak pěkně nahoru jako to je ve filmu. Natož, aby si tím jazykem přitáhnul kořist v podobě nějakého nebohého návštěvníka parku, jako to bylo ve druhém díle filmu. Takže bohužel věda nám trošku kazí radost z těch filmů, protože ukazuje, že některé scény se prostě takto v reálu odehrát nemohly.

Kostra dinosaura spolu s lebkou

Ale to zase víte jen vy odborníci. Nám to žádnou radost nekazí. Nám to přijde krásné. Každopádně nám ještě povězte, které objevy z poslední doby byly podle vás nejzajímavější. Protože vývoj objevů a pojmenovávání nejrůznějších dinosaurů kráčí mílovými kroky. Protože před těmi 25 lety, když byl natočen první Jurský park, tak bylo popsáno jen asi 300 druhů dinosaurů. Kdežto dnes jich je asi 1 300?
Ten počet několikanásobně počet vzrostl. Protože skutečně žijeme ve zlatém období paleontologie a jsou nově objevovány druhy v místech, kde dříve vůbec vykopávky neprobíhaly. Těch objevů je obrovská spousta. Skutečně stačí zmínit, že třeba v roce 2010, který byl zatím nejúspěšnější, bylo popsáno přes 60 nových rodů dinosaurů. V průměru to vychází na víc než jednoho dinosaura týdně. A další úžasné objevy, jako je jeden z největších dinosaurů, který byl popsán v loňském roce, dostal jméno Patagotitan, titán z Patagonie. To byl takový pěkný dinosaurek vážící tolik, jako 14 dospělých slonů a to ještě nebyl největší. To je pravděpodobně jeden z těch asi tří největších, které zatím známe. A spousta dalších objevů, o kterých by se dalo zmínit. Obrovský ptakoještěr z Rumunska, který měl rozpětí křídel jako menší turistické letadlo například. Ten teprve bude ještě vědecky popsán. Zatím bylo jen bylo oznámeno, že byla objevena část jeho čelisti. Nový dinosaurus, který ukazuje, že právě ti obří dinosauři se začali vyvíjet už o nějakých 20 milionů let dříve než se předpokládalo, už v období triasu dosahoval hmotnosti dnešního slona. Nebo třeba z Mongolska dinosaurus, který vypadal jako labuť, dostal jméno Halskaraptor escuillei, na počest polské paleontoložky Halszky Osmolské, která prováděla výzkumy v Mongolsku. A tak by se dalo dlouho ještě pokračovat.

Čtěte takéDinosaurusBlog

Říkal jste zlaté století paleontologie. Tak se ostatně jmenuje i vaše přednáška, kterou chystáte na druhou polovinu září.
Ano, bude 22. září na Hvězdárně v Hradci Králové, kde si budeme povídat o tom, jaké největší a nejzajímavější objevy přineslo poslední století.

Vladimír Socha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Tak si to v sobotu 22. září určitě nenechte ujít. Protože setkání s Vladimírem Sochou je vždy zajímavé a inspirativní. Moc děkuji za to dnešní tady u nás v Českém rozhlase Hradec Králové.
Také děkuji. Na shledanou.

Spustit audio

Související