Cesta do českých pravěkých moří za buldočí rybou. A také za dinosaurem Burianosaurus augustai

Mgr. Michal Matějka se věnuje popularizaci geologie a paleontologie
Mgr. Michal Matějka se věnuje popularizaci geologie a paleontologie

Jako patnáctiletý student nalezl zbytky velké křídové buldočí ryby rodu Xiphactinus na Šachově u Borohrádku. V roce 2009 byl spoluobjevitelem prvního Theropodního dinosaura v České republice. Jedna z nejnovějších knih, na kterých se podílel, se jmenuje „Dinosauři v Čechách". Ta má čtenářům přiblížit české nálezy vyhynulých obratlovců z doby křídové na našem území.

Mgr. Michal Matějka se věnuje popularizaci geologie a paleontologie nejen v prostředí základních škol, ale spolupracuje i s mnoha vědecko-kulturními institucemi. Snaží se přivést mladé pedagogy k moderním popularizačním metodám v rámci výuky přírodních věd.

Co jste to tenkrát vlastně přesně objevil v roce 2002 u Borohrádku?
Tak to byla náhoda. Já jsem v roce 2002 už nějaký čas jezdil do Šachova u Borohrádku, kde jsem sbíral různé zkameněliny křídového stáří. A jeden sluneční den jsem unaven tou prací usedl a vedle mě ležely ostatky nějakých kostí. Ty fragmenty jsem sesbíral a za čas se zjistilo, že se jedná o velkou gigantickou křídovou rybu, která je v té naší lokalitě v České republice velice vzácná. Takže to byla velká náhoda.

Obrovská náhoda. Vám bylo tenkrát nějakých 15 let?
Ano, přesně tak.

Neuvěřitelné. Kdy vás ta paleontologie chytla? A vůbec obecně přírodní vědy obecně? Bylo to až po tom nálezu nebo už před tím?
Už od 6 let se zabývám paleontologií. Baví mě to. A samozřejmě Cesta do pravěku to vlastně rozhodovala. Ta mířila můj cíl, dál se vzdělávat.

Ryba ze Šachova u Borohrádku - Xiphactinus sp.

Vy jste říkal, že ten váš nález byla náhoda. To se tak stává, že si amatérský paleontolog sedne někde v krajině vedle kostí?
Určitě. Většinou tyto nálezy vznikají tím, že se jedná o pouhou náhodu. Protože nikdy nejdete na lokalitu s tím, že tam něco najdete. Vždy je to náhodička. Ale samozřejmě můžete tušit, vědět, jaké druhy zkamenělin se na té dané lokalitě nalézají.

Co jste tedy přesně tenkrát v tom roce 2002 v 15 letech našel? Nebyla to ucelená kostra něčeho v zemi, byly to jen fragmenty kostí?
Ano, přesně tak. Jedná se o velkou křídovou rybu o délce 5 až 6 metrů, vážící necelou tunu. Její nálezy se prvně našly ve Spojených státech v roce 1870, popsal ji doktor Lady. Další fragmenty můžeme znát také z Francie a z Anglie, ale v České republice jsou velice vzácné. První takový nález byl v roce 1905 doktorem Antonínem Fričem, to byl tehdejší ředitel Národního muzea, přímo paleontologických sbírek. Takže ty nálezy zde máme, ale tento nález kompletní části lebky je velice vzácný.

To byla to dravá ryba?
Ano. Tyto ryby se živily menšími žraloky nebo menšími plazy. V Americe se objevil nález, který měl v útrobách žraloka druhu gilligus. Ten nález je zajímavý tím, že ta ryba, když toho žraloka polykala, tak se tím udávila. Tím, že toho dvoumetrového žraloka nemohla spolknout celého se vlastně utopila.

Zkameněliny a fosilie. Život v minulosti (ilustrační foto)

A co ten nález u nás?
U tohoto nálezu jsou hrubé odhady, že ta kostra mohla být celá. Ale v roce 1989, kdy skončila těžba slínu na té lokalitě Šachov, tak části té kostry byly zřejmě odvezeny někam na pole a tam vysypány.

Jak ten život v mořích tenkrát vypadal? Jaké druhy ryb tam byly? Možná tam byla ještě větší mostra.
Určitě. V tom moři žily nejen velké ryby, ale také žraloci, které můžeme dnes srovnat s velkým bílým žralokem. Byli tam musosauři, což jsou zástupci velké skupiny varanů mořského původu. Je to samozřejmě jen taková skupina jakoby čeleď, ze kterých se pak ta linie oddělila.

A všechno to byli dravci?
Určitě. Většinou v moři žili masožravci, nejenom ryby, plazi, ale i plesiosauři s dlouhým krkem nebo pliosauři s dlouhou masivní lebkou a malým krkem. Takže to moře bylo velice bohaté na život v křídě. A velice nebezpečné.

Zkameněliny a fosilie. Život v minulosti (ilustrační foto)

Můžeme se někam přijít podívat na ty fragmenty, které jste tenkrát našel?
Určitě. Ty fragmenty jsou v Rychnově nad Kněžnou na zámku. Tam to kolegyně inženýrka Tereza Zemánková zaštiťuje. Ona udělala výstavu, kde máte nejen nález té ryby, ale i další nálezy z východních Čech. Třeba to známé krásné levé křídlo pterosaura, které bylo nalezené v Chocni v roce 1881. Takže tam jsou ty fragmenty vystaveny. Originály jsou v Národním muzeu v Praze.

Je už hodně dávno, je to nějakých 90 milionů let zpátky. Druhohory, křída. Je to tedy důkaz, když jste naše tu rybu, že tady na území východních Čech bylo tedy moře?
Ano. Moře zde bylo. Hloubka moře se samozřejmě lišila. Někde byla 100 metrů, někde i 200 metrů. A to moře zde jakoby přicházelo a ustupovalo postupem času. Křída je nejdelší období druhohor a to moře bylo prosyceno různými minerály a živinami, takže bylo velice bohaté na život.

Našly se ještě nějaké další důkazy o tom, že tady ta voda byla? Třeba trilobiti nebo nějaké zkameněliny?
Tak trilobity máme z prvohor. Ale z druhohor máme spoustu jiných nálezů bezobratlých živočichů. Důkazem jsou třeba korály nebo ústřice, nebo druh mlže rodu inaceramus, který je znám z celé České republiky. Ale východní Čechy jsou celkově známé tím, že jsou zde velké mocné křídové usazeniny.

Kdy pak to moře začalo ustupovat, začaly se tvořit nějaké ostrovy? A tam potom začal ten život, kde se objevili dinosauři a tak dále?
První nález takového dinosaura známe z Cenomanu, to je s počátkem svrchní Jury. Je to období, kdy z moře vystupují takzvaná kutnohorská krystalinika. To byla síť ostrůvků, malinkých ostrovů, kde pravděpodobně žili dinosauři. Máme zde důkaz toho našeho prvního českého dinosaura popsaného v roce 2003. V roce 2017 byl publikován článek, kde mu bylo dané latinské jméno Burianosaurus augustai.

Zkameněliny a fosilie. Život v minulosti (ilustrační foto)

Po kom to je pojmenované?
Je to po Burianovi a August po panu profesorovi Augustovi, to je bývalý paleontolog z Univerzity Karlovy v Praze.

Co to je za dinosaura? Když se na něj podíváme na obrázku.
Jedná se o asi čtyřmetrového býložravého dinosaura ornitopodního původu. Tento dinosaurus měřil tedy 4 metry, vážil dejme tomu odhadem 250 kilogramů a na výšku měl necelé 2 metry. Živil se vegetací, nějakými menšími jehličnany.

Takže ten by mě nesežral.
Ne, určitě ne.

A co by mě sežralo tenkrát na našem území?
Tak to je otázka. Pokud bysme zabrousili o něco dále do minulosti, do Jury, před 160 miliony lety, tak byl v roce 2012 popsaný zub Danielem Madziou, jedná se o zub středně velkého dinosaura. Přímo druhové, rodové jméno nevíme. Ten zub je velice dobře zachovalý, ale dle jednoho zubu nelze popsat toho daného jedince, nebo ten nález jako takový. Ten zub má něco okolo 5, 6 centimetrů. A podle toho se dá potom i odhadnout celková velikost. Dá se to nějak propočítat, ale je to hrubý odhad.

Mgr. Michal Matějka se věnuje popularizaci geologie a paleontologie

Tyrannosaurus rex, to je taková velmi populární postava těch druhohor. Ten tady také u nás někde žil?
Asi ne. Protože naši dinosauři jsou takovou raritou. Většinou se jedná o formu zvířat, která jsou přizpůsobená na to dané okolí, na to prostředí. A ti jejich potomci se vyvíjí na základě toho, jaký prostor vlastně mají.

Kde je vůbec v Evropě, nebo na světě, takové bohaté naleziště pro vás paleontology?
Tak na prvním místě je Severní Amerika. Ale asi nejvíc bohatá je Čína. Tam se nalézají velké a úžasné nálezy.

A tady u nás? Když to srovnáte, za jakou dobu se vám podaří něco objevit?
To se úplně spočítat nedá. Vždycky záleží na náhodě. Ale většinou se předpokládá takový velký nález tak jednou z 50 let.

Ještě jednou připomínáme, že objev Michala Matějky můžete vidět v Rychnově nad Kněžnou. Ta prehistorická buldočí ryba je tam k vidění v prvním patře Kolowratského zámku.