Povětrnostní sloupy jako meteorologické kapličky! Užitečný zdroj informací i místo setkávání lidí

8 fotografií

Můžete krátce popsat vzhled a funkci meteorologického sloupu?
Je to určitým způsobem něco jako historická kaplička. Často tyto objekty vznikaly v otevřených prostorách, na náměstích, před budovami škol nebo v lázeňských oblastech. Byly zhruba 1,5 až 4 metry vysoké, převážně kamenné nebo byly vytvářeny i z různých slitin železa a vyráběny pomocí katalogů, zejména od německých firem.

René Tydlitát ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Naznačil jste, že tyto stavby vypadají jako kaplička. Je to řemeslně propracovaný objekt, takže jej můžeme považovat i za umělecké dílo?
Určitě ano. Právě v Královéhradeckém kraji je většina takto vytvářených sloupů, to znamená opravdu originály, nikoliv podle katalogů zakoupených v Německu nebo v Rakousku. Můžete se zde chlubit opravdu krásnými pískovcovými skvosty.

V Královéhradeckém kraji je většina sloupů, to znamená opravdové originály. Můžete se zde chlubit krásnými pískovcovými skvosty.

Ing. René Tydlitát, meteorolog

V Královéhradeckém kraji jsou tedy nejšikovnější lidé nebo tu bývali schopní řemeslníci?
Jistě i tohle to může znamenat, ale rozhodně to znamená, že je tady u vás největší výskyt těchto meteorologických objektů. S kolegou Janem Trejbalem jsme se těmto sloupům věnovali pět let a po celé republice jsme jich objevili kolem 120. Nyní už víme asi o 150, ale těch dochovaných a existujících je momentálně něco mezi 60 až 70.

Čtěte také

Mobilní aplikace předpovědi počasí jsou fajn, ale nepokecáte si, směje se meteorolog Jaroslav Tuček

Co bylo tím impulsem, že jste si řekli, zmapujeme sloupky?
Impulsem bylo naše setkání. Bylo celkem ojedinělé a nahodilé, kolega Trejbal zakoupil na jakési burze nevyužívaný meteorologický sloup, který byl v určité části Prahy a radní o něj neměli zájem. On si ho koupil a chtěl jej ve svém bydlišti instalovat. Což se mu částečně podařilo, ale další problémy tu akci zhatily. A já jsem se šel na tu akci podívat. Tam jsem se s ním setkal, domluvili jsme se a dalších pět let jsme mapovali tyto objekty, až vznikla i určitá publikace.

Proč by měl člověk chtít takový meteorologický sloup? Když nebyl rozhlas, lidé svítili petrolejkami, tak to byla ojedinělá možnost, jak se dozvědět, jaké je počasí?
Byla to jedna z důležitých možností, zejména pro vesničany. I tady v kraji, což je ojedinělé, jsme v obcích Vlčkovice a Probluz našli jakési vesnické objekty, které nejsou jinde typické. Tedy zejména rolníci a hospodáři se chodili dívat na vystavené informace, které přicházely třeba až z Vídně. Takže to byl zdroj informací, ale i estetická funkce sloupů byla neopomenutelná. Byl to jakýsi bod setkávání obyvatel. Většinou v centru měst, lidé si dávali schůzky u těchto objektů, pohovořili o počasí, prohlédli si informace. Takže to byla taková forma nástěnky, můžeme říct. Ovšem byl tam i zabudovaný teploměr, tlakoměr a další přístroje.

Po celé naší republice jsme objevili kolem 120 těchto objektů. Už víme asi o 150, ale dochovalo se jich jen něco mezi 60 až 70.
Ing. René Tydlitát, meteorolog

Co se na sloupech konkrétně měřilo?
Minimálně tam vždy byly k dispozici teploměry, vlhkoměry a tlakoměry. Větší objekty měly pak ještě další přístroje, většinou tam bývaly také hodiny, což byl důležitý prvek. Obyvatelé si tak mohli porovnat naměřenou hodnotu v určité době. Podívat se, jak se měnily teploty.

Čtěte také

Začátky předpovědi počasí v Hradci souvisí se vznikem letiště a zabezpečením leteckého provozu

Můžeme upřesnit období, kdy vznikaly tyto sloupy?
U nás se objevily zhruba asi v 80. letech 19. století a jejich boom trval asi 50 let. Zhruba do 30. let 20. století byla největší éra těchto objektů.

Na vesnicích tyto stavby možná vypadaly trošku jinak než ve velkých městech?
Nedá se to tak úplně říct. Každá ta stavbička byla ojedinělá, takže jsme opravdu téměř nenašli stejný kus, co se týká těch sloupů. Pouze ty, co byly nakoupeny podle katalogu a dovezeny z Německa.

U nás se objevily v 80. letech 19. století a jejich boom trval asi 50 let. Zhruba do 30. let 20. století byla největší éra těchto objektů.
Ing. René Tydlitát, meteorolog

Zamiloval jste se do našeho regionu díky těmto sloupům? Protože východní Čechy jich mají opravdu velké množství.
S kolegou Trejbalem jsme objížděli tyto objekty a zejména tady ve východních Čechách jsme na každém kroku severně od Hradce Králové nacházeli ještě existující objekty.

Čtěte také

Zmrzlé muškáty stály před 30 lety u vzniku záznamů dat meteorologického nadšence Tomáše Prouzy

Mám před sebou vaši knihu Povětrnostní sloupy. Vydal ji Český hydrometeorologický ústav a když knížkou zalistuji, vidím, že máte vše i nádherně zdokumentováno. A co sloup, to originál. Skutečně jste nenarazili na dva stejné sloupky při vašem průzkumu?
Opravdu se to nestalo. Každý sloup je něčím jiný, zejména ty pískovcové, kamenné, případně ještě některé ze dřeva, co se dochovaly. Jen ty, co byly vyráběny podle německých katalogů a dováženy, jsou typizované, ale zase se liší výbavou nebo podstavcem.

Některé sloupky vypadají jako hodiny, jiné skutečně jako kaplička. Skvosty to jsou. Máte nějaký příběh z Hradecka, který vás zaujal?
Pro takový příběh nemusíme chodit daleko. Půjdeme do malé obce Vlčkovice, což je kousek západně od Hradce Králové. Tam byl dlouho opuštěný meteorologický sloup a místní si mysleli, že to je kaplička. Chyběla mu vnitřní skříň na přístroje, byla tam jen sloupová konstrukce. A dokonce je kolem něj menší legenda, že tam místní obyvatelé zapalovali svíčky. Potom se podařilo zdokumentovat, že to byl skutečně historický meteorologický sloup. A v minulých letech se povedla zdařilá rekonstrukce.

Mnohé sloupy jsou funkční, ve Vrchlabí je možné vidět Lambrechtův povětrnostní telegraf, který určoval i předpověď počasí.
Ing. René Tydlitát, meteorolog

Takže se daří rekonstruovat a udržovat tyto sloupky? Protože zničeno jich bylo asi mnoho. Je zájem je obnovovat?
Ta snaha tu opravdu je. A jsem rád, i s kolegou Trejbalem, že po vydání knihy se ty snahy zvýšily. Poslední příklad je z Lázní Bělohrad, kde byl v tomto roce zrekonstruován  meteorologický sloup „Kadavý“.

Čtěte také

Supercely a derecha. Chystá se tuhá zima? Oblíbená otázka, neoblíbená odpověď pro meteorologa

Velké náměstí v Hradci Králové, Hradečáci určitě vědí, před jezuitskými kolejemi je také nádherný sloup. Další najdeme v Jaroměři, Trutnově, Svobodě nad Úpou, České Skalici. Byla to drahá záležitost? Že zrovna náš region jimi vyniká, znamená to, že tady byly peníze na tyto záležitosti?
Tak bych to neřekl. V dokumentech, co jsme studovali, tak radní měli většinou velké problémy udělat sbírky na jednotlivé objekty. Měli o ně zájem, protože to byla v té době módní vlna, která přišla od Západu, pořizovat si pro náměstí, pro menší, zejména lázeňská města, tyto objekty. Ale často trvalo několik let, než pomocí různých sbírek bylo dosaženo možnosti sloup postavit. Bylo v zájmu tehdejších okrašlovacích spolků a potom Klubu českých turistů postavit si takový sloup. Většinou ho někde uviděli a chtěli jej mít také.

Sloupy napomáhaly i rozvoji turistiky v regionu?
Ano, mělo to veliký význam, třeba v Liberci. To je východisko do hor, takže tam byly hned dva takové povětrnostní sloupy. A dokonce tam byly i přístroje, které umožňovaly turistům nebo výletníkům krátkodobou předpověď počasí. A mnohé jsou dosud funkční, například ve Vrchlabí je možné ještě vidět Lambrechtův povětrnostní telegraf.

8 fotografií

Co byste si na závěr přál, aby se odehrávalo dál ohledně meteorologických sloupů? Jak vidíte jejich budoucnost?
Budoucnost meteorologických sloupů vidím určitě pozitivně, představoval bych si, aby lidé rádi navštěvovali tyto objekty. Jejich seznam je možné zhlédnout na internetu na wikipedii anebo na mapy.cz. Tam pod heslem meteorologický sloup lidé uvidí jednotlivé objekty a mohou je navštívit, vyfotit a komentovat. Budu velice rád, když to tak bude.

René Tydlitát ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Doporučíme i vaši knihu, protože je nádherná a doprovází ji množství příběhů. Povětrnostní sloupy od Reného Tydlitáta a Jana Trejbala. Moc děkuji, že jste si našel čas na posluchače Českého rozhlasu Hradec Králové, ať se vám daří.