Pojištění nemovitosti za nás přebírá hrozící riziko. Polovina Čechů si myslí, že jim se nic nestane

Na co si dát pozor? Jaký je rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a domácnosti? A proč se vyplatí si pojistné smlouvy čas od času zkontrolovat? O tom všem hovoříme s finančním poradcem Radimem Frolíkem.

Radim Frolík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Češi si prý velmi často myslí, že jsou nesmrtelní a nikdy se nic nestane. Souhlasíte?
To je takový nešťastný předpoklad. Může být sice šťastný pro naši peněženku, ovšem jen do té doby, dokud šetříme na pojištění a nic se nám nestane. Ale bohužel, bezprecedentní události, se kterými nepočítáme a které si často ani nedokážeme představit, že by se mohly stát, se dějí. A většinou dokážou způsobit takové škody, které potom už jen z kapsy nezatáhneme.

Bohužel, bezprecedentní události, se kterými nepočítáme a které si často ani nedokážeme představit, že by se mohly stát, se dějí.
Radim Frolík, finanční poradce

Z veřejně dostupných informací vyplývá, že v zahraničí je například pojištěnost nemovitostí zhruba 95 procent, ale v České republice jen 50 procent. Překvapuje vás to?
Z toho jsem byl velice překvapený. Čekal jsem třeba 70 nebo 80 procent, ale 50 procent, to je opravdu hodně málo.

Čtěte také

Pojištění nejsou vyhozené peníze. Jedno z největších rizik, co nás může potkat, souvisí s bydlením

Co mohou být ony bezprecedentní události, které jste zmiňoval?
Jedna z nich nastala nedávno v podobě oněch povodní. Má to samozřejmě nějaký historický precedent, ale beru tu bezprecedentnost z pohledu lidí, kteří vůbec neuvažují, že by se něco takového mohlo stát zrovna jim. Protože i třeba u některých klientů v oblastí řeky Orlice se v posledních letech brala povodňová zóna jen jako taková přítěž, která zdražuje pojistku.

Ale povodňové zóny jsou reálně stanoveny z nějakého důvodu a prostě vždy se může stát něco, s čím nepočítáme. A to pojištění, o kterém my se dnes bavíme, tak za nás přebírá riziko, které nám hrozí. Když se stane nějaká mimořádná událost, přijde velká voda nebo přeskočí jiskra od nějakého spotřebiče a vyhoří dům.

Jsme v 21. století, takže možností, jak se pojistit, je mnoho. Buď přímo přes pojišťovnu nebo přes srovnávač či finančního poradce.
Radim Frolík, finanční poradce

Přijde mi, že tyto záležitosti berou často lidé jen jako abstraktní, že se to děje někomu jinému, ale ne nám. A potom se to stane.

Čtěte také

Pojištění domů, bytů a domácností. Štěstí přeje připraveným

Na dům nebo byt a jeho vnitřní vybavení máme mít dvojí pojištění? Existuje pojištění bytu a domů a pak ještě domácnosti. Je nutné mít obě pojistky?
Kdybychom šli trošku do detailu, tak máme v podstatě pojištění nemovitosti, to jsou zdi. Uvádím takové přirovnání, kdybychom mohli náš baráček vzít do ruky a zatřepat s ním, tak to, co z něj vypadá, je pak ona domácnost.

Tedy já samozřejmě doporučuji všem, aby měli pojištěny ty zdi, protože to je prostě největší hodnota nemovitosti, kterou máme. Je to naše střecha hlavou.

Jsou ale lidé, kteří opravdu obracejí každou korunu a pojistka pro ně může představovat velkou částku peněz. O jakých sumách se tady bavíme?
Pokud by šel po nejlevnější pojišťovně a vzal si baráček třeba za 5 milionů reprodukční hodnoty, tak se bavíme od 2 500 do 4000 tisíc ročně na pojištění. Když tam budu mít pojištěné všechny věci, všechna rizika, která nám hrozí.

Čtěte také

Pojišťovny často „vaří žáby“. Kolikrát stačí jen otevřít pusu a povinné ručení můžete mít levnější

Jde dnes smlouvu uzavřít nějak narychlo? Pokud má člověk pocit, že by se teď zrovna aktuálně mohlo něco stát a řekne si, tak se raději rychle pojistíme. Je to možné?
Možné to určitě je. V podstatě dnes jsme v 21. století, takže si svoji nemovitost nebo i auto či domácnost, potažmo odpovědnost, můžeme pojistit online na dálku buďto přímo přes pojišťovnu nebo přes nějaký srovnávač či finančního poradce. Těch kanálů a možností, jak se pojistit, je mnoho.

Je ovšem potřeba si vždy dobře nastudovat podmínky pojišťovny. Protože máme u některých rizik máme tzv. čekací dobu. To je období, od kdy je v platnosti mé nové pojištění. Tedy například 1. ledna si sjednám pojistku a čekací dobu mám 10 dní. Pojistka tak platí až od 11. ledna. Ona čekací doba vylučuje krytí některých konkrétních rizik, což většinou bývá právě povodeň.

Radim Frolík a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou pojišťovací radioporadnu s finančním poradcem Radimem Frolíkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.