Pojištění nejsou vyhozené peníze. Jedno z největších rizik, co nás může potkat, souvisí s bydlením

28. únor 2023

Radioporadna s finanční poradkyní Terezou Matouškovou. Chceme se podrobněji podívat na pojištění nemovitostí a domácností, abychom se zorientovali v tomto tématu. 

Setkáváte se někdy s klienty, kteří si třeba koupili nový dům či byt a neměli by vůbec žádné pojištění? To by asi bylo trošku riskantní, ne?
Setkávám se s tím bohužel docela často. A setkávám se dokonce s tím, že klienti často pojistka vnímají jako vyhozené peníze. Část klientů má třeba pojištění nemovitosti jen proto, že na ni mají hypotéku, jinak by pojištění vůbec neměli. Ale myslím si, že to je jedno z největších rizik, co nás může potkat. Když se s naším bydlením něco stane.

Co všechno se může stát? Požár, v některých lokalitách asi hrozí povodně, to jsou možná největší katastrofy. Ale co dalšího ještě pojištění zahrnuje?

Čtěte také

Prvně je důležité si definovat pojmy nemovitost a domácnost. Když to hodně zjednoduším, tak nemovitost je to, co je v bytě, když ho kupuji. Takže pravděpodobně kuchyňská linka, podlaha, stěny, strop, třeba sklep. Konstrukce stavby. A domácnost je to, do čeho se nastěhuji. Oblečení, postel, elektronika, stůl, všechny tyto věci.

A tady se rizika samozřejmě různí. Co se týče samotné stavby, tak připadají v úvahu velká rizika, jako požár, ale třeba také výbuch, blesk, povodeň, záplava, vichřice nebo krupobití. Jsou to dost často nějaká živelná rizika, která by nemovitost mohla úplně zničit. V Česku se to neděje až tak často, což je také důvod, proč to pojištění část lidí nechce. Vnímá to jako zbytečné.

Podpojištění znamená, že udaná pojistná částka je výrazně nižší než reálná tržní částka. Doporučuji si to každý druhý rok zkontrolovat.
Tereza Matoušková, finanční poradkyně

Ale třeba loňský rok na Moravě ukázal, že i v České republice prostě může něco z těchto přírodních katastrof nastat.

Jak často bychom měli celé pojištění kontrolovat? A jak moc souvisí třeba se zdražováním nemovitostí v současné době?
Podpojištění je poslední dva roky velké téma, protože byty zdražily. Reálná hodnota stoupá a z toho důvodu je potřeba pojištění aktualizovat. Podpojištění znamená, že udaná cena nemovitosti, pojistná částka, je výrazně nižší než reálná tržní částka. U bytů je to částka, za kterou bychom koupili jiný srovnatelný byt.

Čtěte také

Pojišťovny většinou tolerují tak 10 procent, které tam nemusí být úplně přesné, protože i tržní cena se mění v rámci roku nebo několika let. Ale pokud je to podpojištění příliš velké, tak potom pojišťovna může krátit pojistné plnění.

Uvedu příklad bytu, který stál původně 2 miliony a teď stojí 4 miliony. A pokud pojistku nemám aktualizovanou, mám ji stále na ony 2 miliony korun. A pokud celý byt shoří, tak pojišťovna to vyhodnotí jako podpojištění a nedostanu ani ony původní 2 miliony, ale jen polovinu, protože z pohledu pojišťovny bych měla pojištěnu pouze polovinu bytu.

Tedy vyhoří byt za 4 miliony a já dostanu milion. To je pak veliký rozdíl.

Jak často tedy kontrolovat pojistku? A musíme to udělat sami nebo se nám třeba pojišťovna ozve?

Čtěte také

Teď jsem postřehla, že pojišťovny často oslovují klienty, ale není to pravidlo. Pokud si člověk sjednával pojištění s nějakým makléřem, tak by ho měl kontaktovat i on, potažmo pojišťovna. A tady bych zmínila pravidlo pro klid, že je třeba aspoň každý druhý rok si pojištění zkontrolovat. Není to těžké, stačí vzít aktuální hodnotu mého bytu a porovnat ji s pojistnou částkou.

Někdy to lidé zbytečně odkládají, vnímají to jako velkou komplikovanost, ale jít do pojišťovny nebo se na to sám podívat zabere pět minut. A pak vám to může ušetřit spoustu problémů do budoucna.

Pojištění nemovitostí a domácností, to je téma radioporadny s finanční poradkyní Terezou Matouškovou. Celé k poslechu v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.