Po vyléčení z covidu se můžou objevit i závažnější komplikace. Proto je důležitá postcovidová péče

16. duben 2021

I několik měsíců po prodělaném covidu můžou člověka trápit zdravotní potíže. Od těch méně závažných, jako je třeba porucha spánku, až po poškození cév v mozku.

Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti, doktorka Božena Jurašková, hovoří v naší radioporadně na téma: postcovidová péče nejenom o seniory.

Seniorská populace představuje rizikovou skupinu, která je více vnímavá k infekci COVID-19. Onemocnění má obvykle těžší průběh a je také častěji provázeno komplikacemi.

Čtěte také

Primární postižení respiračního traktu s rozvojem covidové pneumonie je doprovázené dalšími systémovými a orgánovými projevy.

U nemocných vyššího věku starších 65 let, ať již byli pro COVID-19 hospitalizováni nebo léčeni v domácím prostředí, dochází po covidové infekci častěji ke skokovému poklesu celkové fyzické zdatnosti, která se projevuje kromě únavy, intolerancí fyzické zátěže, omezením fyzické aktivity především mobility, častými pády, zhoršením schopnosti sebeobsluhy a nutností pomoci pečovatele při běžných denních činnostech.

Jde o typické projevy syndromu seniorské křehkosti - frailty. Jedním z projevů COVID-19 infekce u seniorů je i horšení kognitivních funkcí, projevující se poruchou soustředění či poruchami paměti. Gastrointestinální symptomy COVID-19 infekce, například průjmy, anorexie, porucha čichu a chuti mohou zhoršovat stav výživy.

Dobrá péče o seniory je znakem vyspělé společnosti

Některé z těchto potíží přetrvávají i po ukončení akutní fáze COVID-19 onemocnění, tedy po 3-12 týdnech od počátku klinických příznaků.

Cíle programu Časná geriatrická postcovidová péče

Hlavním cílem programu je prevence nevratné disability, tedy omezení, redukce až znemožnění, nezpůsobilost některých fyzických, psychických nebo sociálních funkcí po prodělané infekci COVID-19 u rizikových seniorů, znovunabytí a udržení nezávislosti, mobility a zlepšení kvality života.

Čtěte také

Pacienti mohou být indikovaní již během hospitalizace pro akutní COVID-19 a jsou pak vyšetřeni geriatrem nebo jsou odesíláni do geriatrické ambulance v projektu zapojených center internistou, praktickým lékařem eventuelně dalším specialistou.

U pacientů s post-akutním COVID i s post-COVID syndromem, u kterých je jejich zdravotní stav již zlepšen, je hlavní složkou rehabilitace v následné rehabilitační péči pohybová léčba - vytrvalostní (intervalový, kontinuální) a silový trénink pro zlepšení tolerance fyzické zátěže pacienta.

U pacientů je cílem minimalizovat nejen následky dlouhodobé imobilizace, ale také snížit výskyt dušnosti a únavy, podpořit chůzi a stabilitu, zvýšit úroveň pohybových aktivit, zvýšit svalovou sílu, zlepšit adaptaci na fyzickou zátěž, zvýšit rozsah pohybu v kloubech a zlepšit provádění běžných denních činností.

Čtěte také

Při přetrvávajících symptomech jako jsou dušnost a dechově podmíněná redukce tolerance fyzické zátěže, svalová slabost, dlouhotrvající kašel, extrémní únava a bolest na hrudi je indikována plicní rehabilitace.

Ergoterapie se zaměřením na nácvik soběstačnosti v běžných denních činnostech a sebeobsluze je v případě geriatrických nemocných nedílnou součástí rehabilitační léčby.

Kromě pneumologů se postcovidové péči věnují také neurologové, kardiologové, psychiatři a další odborníci.

Celou radioporadnu s MUDr. Boženou Juraškovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související