Petr Voldán: Komedie navenek, v realitě tragédie
Americký prezident Trump dal Turecku zelenou k agresivní vojenské akci. Pak počkal, až Erdogan dosáhne co nejvíc ze svých plánů. Až poté začal s onou komediální hrou: nejdřív povytáhl obočí, pak se dokonce zaškaredil, rozdurdil, postrašil sankcemi a teď už prý tlačí na Turecko, aby ukončilo vojenské akce.
Komedie je obecně umělecký útvar, od kterého se očekává minimálně úsměvné vyznění a jak říká jedna z definic i humorný nadhled nad lidskou nedostatečností. Asi tak zřejmě vidí - jako nedostatečně myslící - nejen američtí představitelé, včetně prezidenta Trumpa světovou veřejnost, když si myslí, že jeho zdánlivě spravedlivé rozhořčení, které snad teď i narůstá nad počínáním tureckého prezidenta Erdogana v regionu severu Sýrie, berou lidé vážně.
Divadélko je to trochu ochotnické
Nebylo těžké pochopit hned na začátku vojenské invaze a bojů proti Kurdům - donedávna obětavým spojencům nejen Američanů, ale i zbytku světa v potírání choutek Islámského státu, že dal Turecku zelenou k jeho agresivní vojenské akci.
Čtěte také
A pak jen čekal, až Erdogan ve spolupráci s hrdlořezy islamistických milicí dosáhne co nejvíc ze svých plánů.
Až poté začal s onou komediální hrou, při které nejdřív povytáhl obočí, pak se dokonce zaškaredil, rozdurdil, postrašil sankcemi a teď už prý tlačí na Turecko, aby ukončilo vojenské akce.
Jeho spoluhráč v komediální hříčce, turecký prezident, nejprve tvrdě odmítal kritiku odkudkoli, pak změkl a teď je snad prý ochoten jednat o tom, že by mohla agrese skončit. Aby ne - čas dostal, ještě trochu bojů a mrtvých a bude mít co chtěl. Včetně vnitropolitických bodů. Tak proč nevyhlásit dohodu - ať svět vidí tu ochotu Turecka.
Cynická, pokrytecká komedie, kterou neprohlédne snad jen dítě
O přihrávačích v podobě NATO a divácích, kterými jsou bezzubé a roztřesené Evropské státy, držené Tureckem pod krkem vydíráním v podobě hrozby vypuštění statisíců uprchlíků z území Turecka dál do světa, nemá cenu ani mluvit.
Komedie, kdyby to ale nebyla ve skutečnosti pro statisíce Kurdů a vyznavače slušnosti a práva kdekoli - tragédie.
Reálná, krutá, strašná - stačí se jen mrknout na očitá svědectví dvojice našich novinářek Lenka Klicperová - Markéta Kutilová.
Klobouk dolů před nimi, a co s hlavními aktéry politické komedie kolem vojenského řádění Turecka? Škoda mluvit, nelze tu být natolik otevřený a hrubý. A opovržení je hodně slabý výraz pro takovou politickou divadelní šmíru. A tak už raději klidný pátek i celý víkend.
Související
-
Petr Voldán: Ve vlastní pasti
Titulek dnešní glosy připomíná, že občas sami sebe až přílišnou, na první pohled prospěšnou aktivitou, dostaneme do potíží, které jsme na počátku poněkud podcenili.
-
Petr Voldán: Nadšení s příchutí obav
Úspěch může někdy paradoxně přinést i dost starostí. Jeden z poměrně čerstvých příkladů máme i z východočeského regionu. Být na seznamu UNESCO se nepovede každému.
-
Petr Voldán: Nedochází co dochází
Gastronomie, to není lehké podnikání. Občas se něco nepovede, což lze pochopit. Ale jak se říká, když je něčeho moc, může být i příliš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.