Pandemie má vliv i na předpověď počasí. Až se situace vrátí do normálu, meteorologové si oddechnou

17. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pandemie má vliv i na předpověď počasí. Až se situace vrátí do normálu, meteorologové si oddechnou (ilustrační foto)

Pokračuje jaro, jsme za polovinou května, a to je vždy takový krásný mezičas, kdy se v Českém rozhlase Hradec Králové potkáváme s klimatoložkou Stanislavou Kliegrovou, vedoucí meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Zhodnotíme počasí, které už bylo, a také trošičku nahlédneme do předpověděli, co bude. Ovšem jak Stanislava Kliegrová říká ráda, je to takové věštění z křišťálové koule. Máte s sebou tu kouli?
Ne, bohužel nemám, zapomněla jsem ji v práci.

Stanislava Kliegrová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Zima se letos opravdu povedla, aspoň co se týče počasí. Byla to taková pravá Ladovská zima. Všude kupy sněhu. Dokonce i na na Karlově mostě v Praze se běžkovalo. Kde se vzala tak krásná zima po tolika letech?
Já si vzpomínám, že jsme se tady sešli na podzim a říkali jsme si výhled na zimu. Trochu jsme se báli, aby nepokračovala ve stejném trendu jako poslední roky. A ono se to naštěstí nevyplnilo. I když, pokud to vezmeme po jednotlivých zimních měsících, tak prosinec začal velmi teple a beze srážek. Už to vypadalo na další takovou zimu nic moc, jak jsme si už zvykli. Ale leden a únor nám to vynahradily. Dostali jsme se do normálních teplot i srážek. A teď zatím pokračuje velmi chladné jaro.

Zima byla povedená. V Hradci Králové jsme naměřili 35 dní se sněhovou pokrývkou. Předloňskou zimu nebyl takový ani jeden.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., Oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ, pobočka Hradec Králové

Já se ještě vrátím zpátky k zimě, protože i tady v Hradci Králové byl poměrně hodně dlouho sníh. A snad dokonce před třemi týdny ještě v kraji sněžilo. Našla jste datum, kdy tady sněžilo naposledy?
Úplně přesné datum jsem si nepoznamenala. Ale bylo to ještě v dubnu. A je to opravdu velký skok oproti loňské zimě. Hlavně, co se týče počtu dní se sněhovou pokrývkou i tady u nás.

Čtěte také

Kolik bylo takových dnů?
Tady v Hradci Králové jsme přímo na stanici naměřili 35 dní se sněhovou pokrývkou 1 centimetr a víc. A když jsme hodnotili loňskou zimu, tak jsme říkali, že jsme neměli ani jeden takový den.

Tak to je tedy srovnání, panečku.
Měli jsme tu jen nějaký sněhový poprašek. Takže jsme si letos polepšili i tady v Hradci Králové. Ale kde jsme si polepšili ještě víc, to jsou horské polohy, kde je stále ještě několik desítek centimetrů sněhu na hřebenech Krkonoš.

Snad dokonce i několik metrů, protože se ani fréza nemůže probojovat na Labskou boudu.
To jsou taková speciální místa, kde se sníh drží. Třeba posluchači znají jistě místo Mapa republiky. Tam sníh vydrží kolikrát až do července. Ale na standardních hřebenech i tak máme stále ještě několik desítek centimetrů sněhu, což je opravdu neobvyklé za mnoho desítek let.

Pandemie má vliv i na předpověď počasí. Až se situace vrátí do normálu, meteorologové si oddechnou (ilustrační foto)

Kdy tam byla v zimě nejvyšší sněhová pokrývka?
My máme měření na Labské boudě, takže tam jsme naměřili v únoru a potom ještě v dubnu skoro dva metry sněhu.

A co se týče teplot, který den byl nejstudenější den?
Nejnižší teplotou, kterou jsme v zimě zaznamenali, bylo 18. ledna 2021 v Orlickém Záhoří -27 stupňů. Takže to byla opravdu velmi nízká teplota.

Čtěte také

Velký mráz. Snad se pomalu ale jistě vše začíná vracet do normálu. Ale tady je asi dobré říct, co to je vlastně ten normál. Protože pamatujeme opravdu nádherné zimy. Tak čím to je? Nemůže za to i celkové zpomalení světa, když kvůli koronaviru nelétala letadla, auta nejezdila, zůstávali jsme doma. Už se mezi vámi odborníky klimatology mluví o tom, co by za tím mohlo být?
Já vám děkuju za tuhle otázku, protože takovéto souvislosti se hledají a nabízejí se. Letadlová doprava určitě na klima obecně vliv má, protože během letu letadlo uvolňuje mimo jiné do atmosféry oxid uhličitý, skleníkový plyn. A není to úplně zanedbatelné množství, tedy na globální změnu klimatu působí. A během pandemie nastal velký útlum letadlové dopravy, to bylo v desítkách procent. Takže by se předpokládal nějaký pozitivní vliv toho útlumu na celkové klima. Jenomže, bohužel, vypadá to, že ten útlum bude velmi krátkodobý, co se klimatu týče. Klimatologové rádi pracují s desítkami let, máme minimálně třicetiletí, abychom mluvili o normálu. Tedy takový krátkodobý výkyv vhledem ke zpětným vazbám v atmosféře asi nebude mít žádný velký pozitivní vliv. A už vůbec bych tam nehledala nějakou přímou souvislost s počasím.

Pandemie má vliv i na předpověď počasí. Až se situace vrátí do normálu, meteorologové si oddechnou (ilustrační foto)

Ale zima byla krásná, sněhová. Zaběžkovala jste si aspoň trošku?
Bohužel ne. Nestihla jsem. Bylo nějaké bobování a koulovačka, ale běžky zůstaly schované.

Čtěte také

Jak vůbec ovlivnila koronavirová pandemie vaši práci? Protože například meteorologická letadla už hodně dlouho nelétají, ne?
Letadlová doprava má velký význam pro meteorologii. I dopravní letadla mají na palubě čidla, která měří meteorologické prvky a jejich data jsou velmi důležitým vstupem do předpovědních modelů. Takže když došlo k útlumu letecké dopravy, poklesl i počet těchto měření. A to mělo vliv i na kvalitu předpovědí. Jenomže meteorolog je také tvor vynalézavý, a proto, když tato situace trvala dlouho, tak se meteorologové snažili nahradit některá tato měření například družicovými daty, což se částečně podařilo. Ale až se situace vrátí do normálu, tak si i meteorologové s předpovědními modely oddechnou.

Sopky také hodně ovlivňují v poslední době počasí. Nějaké erupce tam byly a bylo jich víc.
Bylo jich víc, ale aby nám to ovlivnilo klima, na to potřebujeme poměrně významnou erupci. A to se mluvilo o sopce La Soufriere. To je sopka ve východní části Karibiku, která o sobě dala vědět už na začátku roku. Ale velkou explozi i s pokračováním měla na začátku dubna. A dočetla jsem se, že se jednalo o takovou intenzitu výbuchu, že už jsme podobnou nezaznamenali několik let.

Čtěte také

Jak sopky vůbec ovlivňují počasí nebo klima jako takové?
Právě když máme takový význačných výbuch, který dostane sopečné plyny až do stratosféry, do vyšších vrstev atmosféry, tak tam to potom vliv mít může, pokud se ho tam dostane dostatečné množství. Protože sopečný plyn oxid siřičitý může reagovat s dalšími atmosférickými plyny a vytvoří takový aerosol, který stíní sluneční záření.

Takže potom klima ochlazuje.
Ochlazuje. A co se týče celosvětového klimatu, tak v té stratosféře může tento aerosol vydržet a nějakým způsobem se pohybovat i v řádech měsíců. Nepředstavujme si, že se nám ochladí o 5 až 10 stupňů, ten vliv na průměrnou globální teplotu je v desetinách stupně. Ale možná si posluchači ještě pamatují, když v roce 1980 vybuchla sopka Svatá Helena na severozápadě Spojených států a potom v roce 1991 Pinatubo na Filipínách. A tam opravdu potom byly zaznamenány vlivy na globální teplotu.

Není žádný výrazný signál o nadprůměrném nebo podprůměrném létě. Ani co se týče srážek ani co se týče teploty.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., Oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ, pobočka Hradec Králové

Ještě musím zmínit islandskou sopku Eyjafjallajökull, to byl neuvěřitelný jazykolam.
Do toho se vůbec s vámi nebudu pouštět.

Tak teď přišel čas na křišťálovou kouli. Abychom také řekli, jaké bude asi léto. Jestli bude horké, studené nebo normální?
Teď bychom se měli dočkat takového průměrného období. V podstatě není žádný výrazný signál o nadprůměrném nebo podprůměrném létě. Ani co se týče srážek ani co se týče teploty.

Jakub Schmidt a Stanislava Kliegrová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vedoucí meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislava Kliegrová byla naším hostem.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související