Nejžádanější meteorologický artikl? Dlouhodobá předpověď

Proto jsem si pozvala meteoroložku a klimatoložku, vedoucí Oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Hradec Králové doktorka Stanislavu Kliegrovou.

Doktorka Stanislava Kliegrová pochází z Pardubic. Tam vystudovala gymnázium s matematicko-fyzikálním zaměřením, poté meteorologii a klimatologii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tam taky před deseti lety dokončila doktorské studium. Osobně se známe, počítám-li správně, neuvěřitelných 30 let.

Co znamená, když meteorolog říká, že použije pro předpověď numerický model?
Numerický model je naše hlavní možnost pro krátkodobou a střednědobou předpověď, což jsou takové ty předpovědi v horizontu dní, které jsme zvyklí nejčastěji slýchat z médií, dejme tomu do horizontu deseti dní. Numerický model je takový pakl fyzikální rovnic, které popisují atmosféru, popisují vztahy mezi nějakými meteorologickými prvky v atmosféře.

Jak se vlastně sestavuje taková dlouhodobá předpověď?
Dlouhodobá předpověď, pokud mluvíme třeba o měsíčním výhledu, tak té předpovědi numerické musíme přidat ještě nějaké další informace. Velmi často kromě toho, že vycházíme z numerického modelu, přidáváme ještě nějaké statistické vazby mezi nějakým dlouhodobým klimatem, dlouhodobým počasím a mezitím co se děje zrovna teď.

Mechanická meteostanice|foto:Aleš Spurný

Na která místa ve východních Čechách si musí meteorolog obzvlášť dávat pozor, na která se soustředit?
U nás ve východních Čechách si musíme určitě dávat pozor na horské partie Krkonoš, protože to je ojedinělé klima, které ojedinělým způsobem reaguje, počasí se tam mění velmi rychle.

Kolik stanic Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozuje právě ve východních Čechách?
Naše hradecká pobočka ČHMÚ tady v současné době provozuje 86 stanic a ty stanice jsou různého typu. To znamená, že se na nich měří různé meteorologické prvky nebo různé sady meteorologických prvků. Je to od srážkoměrných stanic, kde měříme jenom srážky a eventuálně sníh, až po ty profesionální stanice, kde měří profesionální meteorolog a měří se tam velká spousta jednak meteorologických prvků, ale i třeba čistotářských.

Někde jsem četla, že k nejsušším místům ve východních Čechách patří oblast u opatovické elektrárny a u Lázní Bohdaneč. Můžeš potvrdit, nebo vyvrátit?
K nejsušším oblastem opravdu patří ty polabské stanice. Je to patrno i z té klimatologie České republiky, takže to můžu potvrdit.

Jak je to s větrem? Platí to jako u teplot, že čím vyšší nadmořská výška, tím je silnější průměrné proudění vzduchu a tím silnější extrémy?
Jak to teď tady povídáme, tak je vidět, že ta klimatologie je strašně jednoduchá. V podstatě to tak platí, že čím vyšší je nadmořská výška, tím větší jsou průměrné rychlosti větru. Na území východních Čech byly nejvyšší rychlosti větru naměřeny na Labské boudě. Bylo to jednak v roce 2008, kdy byla vichřice Emma, rok předtím v lednu byl orkán Kyrill. To jsme na Labské boudě naměřili v maximálních nárazech přes 50 metrů za sekundu, což jsou údaje, o kterých se hodně diskutovalo, jestli vůbec mají zůstat v databázi, jestli jsou platné, jestli přístroje nezašvindlovaly. Nakonec to tam zůstalo a jsou to jedny z nejvyšších nárazů v České republice.

Pobočka ČHMÚ v Hradci Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co se změnilo za posledních 30 let nejvýraznějším způsobem?
Nejvýrazněji pozorujeme oteplení. To je úplně bez debat. Dochází k oteplování zhruba na úrovni jednoho a jednoho a půl stupně v závislosti na řadě a lokalitě. Nejvíce se nám oteplilo a co se týče srážek, tam jsme svědky spíše změny průběhu těch srážek během roku než toho, že by bylo srážek více, nebo méně v ročním úhrnu.

Na konci jara byly zásoby povrchových vod a podzemních vod výrazně pod průměrem. To podle mě ale nutně neznamená, že letos se bude opakovat situace z léta 2015.
Neznamená. Co se týče srážek, tak jsme v zimě a na jaře sledovali na našich stanicích, že se jednalo o takové průměrné srážkové úhrny. Problém je trochu v tom, že jsme neměli velké zásoby vody ve sněhu i vzhledem k tomu, jak tam zima vypadala. Takže ty podzemní zdroje se neměly čím nasytit. I když srážkově zatím ten rok 2016 nevypadá špatně, tak ten deficit podzemní vody zůstává a trvá. Jsme teďka strašně závislí na tom, jak to bude vypadat dál.

Dám ti tu otázku, kterou nemá rád asi žádný meteorolog. Co můžeš říct o počasí léta roku 2016 s klidným svědomím už teď?
Abych mohla co nejpřesněji a nejaktuálněji odpovědět, dívala jsem se na nejnovější materiály, a to jednak na měsíční výhled ČHMÚ a jednak také na dlouhodobou předpověď, kterou vydává Evropské centrum pro střednědobou předpověď v Readingu. Po uplynulém nadprůměrně teplém týdnu očekává ČHMÚ spíše teplotně průměrný závěr školního roku a teplotně mírně podprůměrný a postupně až průměrný začátek prázdnin. Můžeme čekat průměrné teploty vzduchu mezi 16 a 20 stupni. Co se týče srážek, tak uvádí ČHMÚ o něco vyšší pravděpodobnost mírně nadprůměrných úhrnů pro nadcházející několikatýdenní období jako celek a s tím, že více srážek by nám mohl přinést hned první prázdninový týden. Informace z Readingu pro ten obecnější pohled, které charakterizují celé tři měsíční období červenec až září jako celek, naznačují v Evropě obecně vyšší pravděpodobnost nadprůměrně teplého období. Týká se to hlavně jižní a jihozápadní části Evropy. Jak už jsme řekli, musíme brát tyto informace s rezervou, protože se jedná o informace ne úplně spolehlivé přes veškerou snahu meteorologů a klimatologů, protože se jedná přece jen o delší období. Bude určitě nejrozumnější sledovat aktualizovanou pravidelnou předpověď od meteorologů, kterou nám poskytují několikrát denně.

Při posledních Záletech seděla na tvém místě mykoložka Tereza Tejklová a tady je otázka, kterou ti tu nechala: „Jak často můžeme v příštích letech očekávat suchá jara a teplé suché roky obecně.“
To nebezpečí suchých let obecně tady je. Když se podíváme na to, jak by měly vypadat přímo jara, tak když máme pořád na paměti takové ty hranice, tak to spíš vypadá, že ty jarní měsíce by mohly být v budoucnu s více srážkami a teplejší. Co to udělá s houbami, bych nechala na přírodě.