Odborníci zkoumají lebku šlechtičny Magdaleny Grambové. Díky ní se zrodila tradice vamberecké krajky
Hledá se podoba slavné krajkářky, která na Vamberecku před 400 lety zavedla mezi obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Podrobnější ohledání mumie slavné šlechtičny ale přineslo veliké překvapení.
Archeologové z Rychnovska našli lebku Magdaleny Grambové. Jde o belgickou šlechtičnu, která před zhruba čtyřmi sty lety seznámila vamberecké ženy s unikátní paličkovanou krajkou. Ostatky patří mezi známé vamberecké mumie, u jejího těla ale dosud ležela mužská lebka. Překvapilo to odborníky, kteří pátrají po původu a podobě šlechtičny.
Čtěte také
„Doufám, že nejste na nic alergičtí," říká farář vamberecké farnosti Pawel Nowatkowski.
Když jsme naposledy byli na podobném místě, tak tamní archeolog říkal při otevírání dvěří, nechme to trošku prodýchat, než vstoupíme dovnitř.
Ptáme se Tomáše Zelenky, ředitele Muzea a galerie Orlických hor, proč by se měl prostor trošku provětrat?
„V nevětraných prostorách, kde dochází ke tlení těl, tak může docházet ke vzniku různých nebezpečných spor plísní a podobně. A my do těchto prostor vstupujeme, protože je to místo posledního odpočinku šlechtičny Magdaleny Grambové, která měla do Vamberka zhruba před 400 lety přinést krajkářství."
„V současné době jsme začali s výzkumem, při kterém bychom chtěli ověřit, jestli ostatky, které jsou právě připisovány této osobě, jí skutečně patří."
Čtěte také
Vstup do krypty je pouze na vlastní nebezpečí. Prostor je to opravdu rozlehlý. A soudě podle výklenků, které jsou zaplněny lidskými statky, to tady vypadá jako v kostnici.
„Ano, je to kostnice, která pochází z doby, kdy začal vznikat tento kostel."
Nedávno se stala jedna věc, kvůli které také do krypty vstupujeme.
„Chtěli jsme ověřit, zda ostatky připisované Magdaleně Grambové, skutečně této šlechtičně patří. Snažíme se to zjistit hlavně proto, že dosud vůbec neznáme její podobu. Ovšem, když jsme to začali řešit, tak se k nám donesly různé divoké zkazky, které se tradují po Vamberku. Že když bylo v devadesátých letech minulého století s mumiemi manipulováno, tak se údajně měla ztratit lebka Magdaleny. A měla být nahrazena jinou."
Takže odborníci jeli do Broumova
„Chtěli jsme si být jisti a tak jsme odcestovali do Broumova a přizvali jsme ke spolupráci antropologa. A pan doktor Šín hned na místě konstatoval, že lebka, která se nachází u těch ostatků, je rozhodně mužská. Zatímco tělo je bezesporu ženské."
Čtěte také
Další cesta vedla za zdejším farářem.
„Pan farář si naštěstí vzpomněl, že si tady dole ve vamberecké kryptě všiml jedné lebky, která nese stopy přirozené mumifikace," říká Tomáš Zelenka.
A Pawel Nowatkowski hned doplňuje.
„Ano, to bylo přímo tady, na tomto místě, kde se momentálně nachází lebka, která byla připisována ostatkům Magdaleny Grambové. Byla přímo pod klenbou, tam je nyní tato lebka uložena."
Další průzkumy potvrdily, že s největší pravděpodobností jsou nyní ostatky šlechtičny Magdaleny Grambové kompletní. Stoprocentní jistotu dát až výsledek testů DNA.
Podoba slavné vamberecké krajkářky by potom mohla být známa do jednoho roku.
Související
-
Muzeum krajky ve Vamberku ukáže současné módní trendy a vystaví paličkované šperky, tenisky i batoh
Muzeum krajky ve Vamberku začíná předělávat část stálé expozice. Chce totiž návštěvníkům víc přiblížit současné moderní trendy v krajkářství.
-
Krajkářská škola ve Vamberku slaví 130. narozeniny. Zkušenosti si předávají generace krajkářek
Vamberecká Krajkářská škola slaví 130 let od svého vzniku. Od počátku se ruční výroba krajky posunula o kus dopředu, zájem o ni je ale stále. To dokládá i nová výstava.
-
Velké unikum: kolekci krajkových kachlů chystá Vamberk pro mezinárodní krajkářské slavnosti
Mezinárodní setkání krajkářek ve Vamberku bude sice až na konci června, už teď ale mají organizátoři doslova plné ruce práce. Podrobnosti zajímaly reportérku Janu Házovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.