Díky belgické šlechtičně žije už 400 let z generace na generaci tradice ruční vamberecké krajky

Reportérku Janu Házovou zajímaly podrobnosti a tak se vypravila přímo do Muzea krajky ve Vamberku.

„V této části expozice začíná prohlídka filmem, který seznámí návštěvníky s historií krajkářství," říká průvodkyně Alexandra Kulhavá a vede nás mezi krajky staré až 400 let.

Vamberk na Rychnovsku žije krajkářskou tradicí, současností i budoucností. Uvidíte i 3D krajky

Vamberk v podhůří Orlických hor na Rychnovsku je proslulý především tradicí české krajky. Na začátku prázdnin zde proběhly jubilejní 10. Krajkářské slavnosti. Podle jedné z organizátorek Martiny Rejzlové je s nimi spojeno také mnoho výstav, které ve městě zůstanou i v dalších týdnech. Ve Vamberku se na chvíli zastavila reportérka Jana Házová. 

Tehdy vlastnil Vamberské panství císařský generál nizozemec Kašpar z Grambu. A právě jeho manželka, belgická šlechtična Magdalena rodem z Meldeka, zavedla mezi obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost.

Podle Alexandry Kulhavé se technika paličkování od té doby prakticky nezměnila: „Pomůcky se používají po staletí stále stejné. Jsou to paličky, poduška, které se říká herdule. Ta může mít různý tvar, tady u nás je to ale váleček, vycpaný senem nebo pilinami. Samozřejmě dnes již paličkářky nepoužívají trny, které se dříve používaly místo špendlíků. Ale v podstatě jsou ty pomůcky stále stejné."

Celopaličkované šaty v Muzeu krajky ve Vamberku|foto: Jana Házová

Výroba paličkovaných krajek je v dnešní době výsadou především žen. V minulosti to ovšem prý bylo jinak.

„Dříve nebylo vzácností, že se muži také podíleli na výrobě paličkovaných krajek. Například v letní sezóně zedník stavěl domy a v zimě paličkoval krajky. Alespoň tak mi to říkala jedna z návštěvnic, která tvrdila, že takto se živil její dědeček."

Alexandra Kulhavá provází muzeem a ukazuje krajky všelijakých rozměrů, některé jsou dokonce velké až tři metry. A zastavujeme se také u těch, které jsou moderní i v současnosti.

„Tady jsou například vidět celopaličkované šaty, klobouk, kabelka. V podstatě se dá cokoliv upaličkovat. Materiál se dá také použít jakýkoliv."

Tradice se ve Vamberku udržuje už staletí. Jakmile se v krajkářské rodině narodilo děvče, učilo se přibližně již od pěti let paličkovat.

Čtěte takéMuzeum krajky ve Vamberku

Podle krajkářky Martiny Rejzlové to tak ostatně funguje dodnes: „Tato tradice se udržela až do 21. století. A proto si myslíme, že toto generační předávání ručně paličkované krajky na Vamberecku by bylo velice zajímavé dostat na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky."

Žádost o zapsání na zmíněný seznam zpracuje do 28. února Královéhradecký kraj. Ministerstvo kultury potom vypracuje posudky a do konce letošního roku v této záležitosti rozhodne.