O lásce k horám si chtěla povídat parta kamarádů z Pasek nad Jizerou. A vznikl festival Dech hor
Malý horolezecký a cestovatelský festival Dech hor v Jilemnici láká 24. a 25. listopadu na setkání se špičkovými horolezci a cestovateli. Připraveny jsou přednášky z expedic, mimořádné filmy a lezecké workshopy a kurzy. Jedním z hlavních hostů Dechu hor je horolezec Marek Holeček, který bude vyprávět o čtyřech extrémních horolezeckých expedicích. Neobyčejný zážitek slibuje také příběh o osudu dnešního Černobylu po jaderné havárii.
Malý horolezecký a cestovatelský festival Dech hor v Jilemnici láká 24. a 25. listopadu na setkání se špičkovými horolezci a cestovateli. Připraveny jsou přednášky z expedic, mimořádné filmy a lezecké workshopy a kurzy. Jedním z hlavních hostů Dechu hor je horolezec Marek Holeček, který bude vyprávět o čtyřech extrémních horolezeckých expedicích. Neobyčejný zážitek slibuje také příběh o osudu dnešního Černobylu po jaderné havárii.
Manželé Tylovi se s návštěvníky zase podělí o své zážitky z eskymácké velrybí zabíjačky, ze žranice ledních medvědů a přechodu nejsevernějšího pohoří světa. O úspěšném letošním výstupu na osmitisícovku pak bude vyprávět horolezec Radek Groh. Nebudou ale chybět ani cestovatelské příběhy Jardy Bouzka z Austrálie, Nového Zélandu nebo Pamír a Fanské hory Viktora Kuny.
Náš malý festival odbočuje z horolezectví nejen do cestování, ale také trochu do ekologie.
Viktor Kuna, dobrodruh a cestovatel
Naším hostem je dnes dobrodruh, cestovatel a také vynikající špičkový houslový virtuos Viktor Kuna. A budeme zvát do Jilemnice na letošní ročník festivalu Dech hor, který tam bude už teď o víkendu v pátek, v sobotu a v neděli. Jak se máte, jak se daří? Rok jsme se neviděli.
Skvěle. Konečně jsem musel také brzy vstávat. Modlil jsem se, abych dojel včas, ale jsem tady a moc rád.
Úžasný film o nádheře Krkonoš natočil houslista, horolezec a dobrodruh Viktor Kuna
Do roku 2002 odehrál na 1500 sólových koncertů jako houslista. V roce 2002 úraz míchy způsobil změnu kariéry. Studium diplomatické akademie, práce na Ministersvu zahranišních věcí ČR a poté projektový management, mezinárodní obchod a ředitel softwarové firmy, byly jeho další činnosti. V roce 2009 založil Dech hor - festival alpinismu a dalekých cest.
Je to rok, co jsme se tady viděli naposledy. To jsme si tenkrát povídali hlavně o filmu s názvem Krkonoše. A bylo krátce po premiéře.
Ano. Já si to dost užívám, protože Krkonoše dnes v severních Čechách vidělo asi 12 000 lidí a teď je takové druhé kolo zájmu, oslovují nás školy. A protože film je určen hodně pro studenty, tak si to užívám.
Je to jedinečný dokument o jedinečných horách, tedy Krkonoších. Co vás přivedlo k tomuto filmu, protože vy jste jej nenatočil, vy jste nechodil s kamerou.
Trošku ano. V Jilemnici, v tom krásném malém podkrkonošském městečku, žije kamarád Martin Král, který prostě Krkonoše zbožňuje a má také rád studenty, protože je tam učitelem gymnázia. A tak mu trochu vadilo, že studenti pořád ty naše hory moc neznají. V televizi vidí samé dokumenty o zahraničních horách, Himálaji, atd. A říkal si, to by chtělo trošku změnit. A začal s kamerou chodit po horách, točil tři roky. My jsme se seznámili na festivalu Dech hor v Pasekách nad Jizerou. On se mnou točil takový malý dokument, projekt Televize Krkonoše a oslovil mě, jestli bych s ním ten film nedodělal. Nevymyslel jeho formu, namluvil komentář, sestříhal, zrežíroval, atd. A začala práce na dva roky.
Pak už byl film hotov a teď už se rozjel po celé republice, do celého světa.
Už měl premiéru na Slovensku, už máme německou verzi, byla premiéra v Drážďanech. Protože Němci z těch jejich rovin, z východního Německa, nikam jinam na dovolenou nesměli kvůli bolševikům jezdit, ti byli ještě omezenější, než my. Takže oni opravdu se slzami v očích, 1100 lidí ve velkém sále technické univerzity na festivalu v Drážďanech sledovalo náš film. A chodili za mnou dvě hodiny a byli vděční, že Krkonoše zase viděli.
Vy jste viděl opravdu velký kus světa, protože jste působil také jako profesionální muzikant, hudebník, houslový virtuos. Kolik let jste hrál?
Kolik let jsem hrál? Asi 35 let. Od svých 6 let do roku 2002, kdy jsem měl těžký úraz míchy a musel jsem hraní nechat. S těmi houslemi jsem projel Evropu, Spojené státy, nějaké části Asie, také Ruko. A teď kvůli zaměstnání víc jezdím Írán, Irák atd. To je úplně největší adrenalin. Jiný svět. Ale pěkný.
Vzpomněl jsem si, že jste mi tenkrát vyprávěl, že už v Moskvě na studiích jste trošku koketoval s otázkou, proč já jen hraji na housle, proč se raději nevěnuji horám.
Máte skvělou paměť, je to pravda. Táta koupil chalupu v Krkonoších, když mi byly dva roky. A já jsem získával vztah k lesu a k těm horám, potom ke Krkonoším, které jsem objevil nejen pěšky, na běžkách a na kole, ale teď i u střihačského software. Krkonoše jsem si užíval a pořád jsem chtěl výš a výš. V roce 1991 jsem se sám rozjel na Kavkaz, úplně naivní a potkal jsem se tam s členy horské služby v Dombaji a ti mi udělali takový horolezecký kurz. Už jsem tehdy pošilhával, že chci vylézt nějakou třítisícovku. Až pak z toho byla šestitisícovka.
Váš táta, když jste ho zmínil, může ale nejen za vaši lásku k horám, ale také za lásku k muzice, protože on je hudební znalec.
Můj otec je jeden z nejuznávanějších muzikologů. Po druhé světové válce napsal asi 30 knih a nesčetně vědeckých studií. Knihy, které byly přeloženy do němčiny, které měly za téma nejrůznější problematiku s hudební vědou a historií. Takže samozřejmě, když jsem ukázal, že mám rytmus, tak jsem neměl na vybranou.
Byly to housle a každodenní cvičení.
Každodenní cvičení na housličky. Tak od mých devíti let, dvě, tři hodiny denně. A potom, když mi bylo 12, 13 let, po škole takřka veškerý volný čas. Fotbal jsem nesměl chodit hrát ven. nesměl chodit.
Takže chalupa v Pasekách nad Jizerou a tam i první ročníky festivalu Dech hor.
My jsme s těmi Pasečáky vylezli Elbrus, nevyšší horu Kavkazu, v roce 2009, ono to bude za chvíli 10 let, hrome, příšerně to letí. A ještě nějaké kopce kolem a Dombaj. Když jsme potom po roce si o tom vyprávěli a promítli film, tak mě napadlo, není to zárodek nového festivalu v Pasekách?
A byl.
Protože tam byl už v 19. století velký divadelní spolek, až do druhé světové války. Paseky byly vždy velice kulturní, tak jsme se do toho pustili.
Letos to bude už 9. ročník festivalu Dech hor v Jilemnici?
Ano, devátý ročník, ale v Jilemnici po třetí. Protože předtím byl šestkrát v Pasekách.
A začalo to tak, že jste prostě s kamarády dobrodruhy a horolezci něco zažili a chtěli jste si o tom popovídat. Vyměnit si zkušenosti s ostatními.
Pustit si film, který jsme tam natočili.
A rozrostlo se to do krásných rozměrů. Bude už devátý ročník. Jaký bude? Má to nějaký posun? O čem ten festival vlastně je?
On je asi moc nudný, protože je pořád jen o horolezectví. Ne, to si dělám legraci. Protože samozřejmě při tom devátém ročníku už jsem také trošku unavený z té organizace a pořád něco vymýšlet. Bude tam Marek Holeček a jeho extrémní cesty, prvovýstupy. Radek Groh, krkonošský horolezec, který teď vylezl osmitisícovku.
Kdo se chce rozhlédnout z Nanga Parbatu, musí počítat s tím, že to má k vrcholu hodně daleko
Vrchlabský horolezec Radoslav Groh si splnil dětský sen, když v Pákistánu zdolal s českou expedicí obávanou horu Nanga Parbat. „Je to elektrizující hora, je úžasná svým převýšením stejně jako majestátností, s kterou ční nad okolní krajinou. Když se naskytla možnost zúčastnit se této expedice, neváhal jsem. Podmínky nebyly ideální, ale nakonec nám přálo štěstí," říká.
Měli jsme ho také tady. To byl Nanga Parbat.
Ještě bych chtěl upozornit, budou tam skvělí manželé Tylovi, dostaneme se úplně blízko grizzlymu na Aljašce, k velrybám. Oni mají geniální talent, nebojí se těch zvířat, dostat se k nim blízko. I cestování tam bude zastoupené Jaroslavem Bouzkem, Nový Zéland, Austrálie. Takže festival prakticky odbočuje z horolezectví nejen do cestování, ale trochu také do ekologie.
To je film o plastech v oceánu.
Plastic Ocean, ano. A Černobyl.
Co to je za film o Černobylu?
Já jsem ho ještě celý neviděl, viděl jsem jen ukázky, takže tady nechci nic prozrazovat. Ale můj kamarád Ondřej Gojda se tomu věnoval, jeho to zajímalo. A v roce 2016 tam natočil 3D film. Živým komentářem popisuje tu tamní situaci. Mělo to ohromný úspěch ve velkém sále v pražské Lucerně. Všiml jsem si to a říkám, to je pořád aktuální téma.
Má to návaznost i do dnešní doby. Jaké zážitky z Černobylu vám Ondřej Gojda vyprávěl? Mě to totiž strašně fascinuje.
Asi to největší svědectví bylo, když slyšíte to pípání, píp, píp, píp. Dozimetr ukazuje, že je radiace pořád v těch místech strašně velká. A to je asi hlavní nebezpečí. Když staví jaderné elektrárny nezodpovědní lidé.
Co chystáte pro návštěvníky festivalu vy osobně? Už jste pár vrcholů slezl.
Budu vyprávět o naší expedici nebo výpravě, slovo expedice je spojené spíš s osmitisícovkami, o naší pětitisícovce a výpravě do Pamíru, do Fanských hor. V neděli to zahájím takovou krátkou přednáškou, vyprávěním o této expedici, protože Fanské hory málokdo zná a jsou nádherné. Jsou v Tádžikistánu a je tam svůj způsob života, je to hodně skalního lezení. Je to nádherné a myslím, že i fotky mám moc hezké. Takže jsem si vzal letos také slovo.
Program letošního ročníku festivalu Dech hor:
"Sever Aljašky: eskymácká velrybí zabíjačka, žranice ledních medvědů a přechod nejsevernějšího pohoří světa" - Jana a Michal Tylovi
"Legenda Krakonoš" - Jan Luštinec a Václav Myslivec
"Černobyl 2016" film s živým komentářem autora - Ondřej Gojda
"Dotknout se nebe…." o horolezeckých expedicích na Antarktidu, do Karakoramu nebo Himálaje - Maara Holeček
"Afrika - Z Maroka na Kilimandžáro" - Cestopisný film Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda z r. 1952
"Pamír Alaj, Fanské hory" - Viktor Kuna
"Od palice k vrtu" - lezecký dokument Jana Šimánka
"Zítra je nikdy - expedice Nanga Parbat 2018" - Radek Groh
"Hory & bezpečnost", workshop a diskuse - Jindřich Sýkora
"Putování po Austrálii a Novém Zélandu" - Jaroslav Bouzek
"A Plastic Ocean" - Film Craiga Leesona o šokující pravdě našich oceánů
Ještě něco z programu bychom měli vypíchnout?
Je to společenský dům v Jilemnici, informace jsou na stránkách dechhor.cz a další hvězdou tam bude doktor Luštinec, ředitel Krkonošského muzea. Protože už se stává tradicí, že ho zveme, aby o Krkonoších něco řekl. A přes všechny adrenalinové přednášky, má on vždy obrovský úspěch, protože on Krkonoše opravdu zná. Taky vystupuje v našem filmu Krkonoše. Já ho mám hrozně rád. Teď jsem dělal takový malý festival Dech hor ještě v Semilech, tam také vystoupil a měl šílený úspěch. Jestli se chcete něco dozvědět o Krkonoších, tak přijďte.
Čtěte takéFestival Dech hor Jilemnice
Krásná pozvánka. Pozval vás na festival Dech hor do Jilemnice na pátek, sobotu a neděli do jilemnického společenského domu cestovatel, horolezec a dobrodruh Viktor Kuna. Mějte se moc hezky, ať se to o víkendu povede. Viktore, ať se vám daří.
Děkuji mnohokrát. Na shledanou. A budu se těšit zase příště.
Související
-
V Krkonoších vznikají nová tokaniště pro tetřívka obecného. Jde o přežití druhu v celé republice
Pro tetřívka obecného jsou Krkonoše jednou ze dvou posledních oblastí s relativně početným výskytem. Přesto počet samců klesnul už na pouhých 74 kohoutků.
-
Krkonoše proplétá pavučina starých cest. Jana Tesařová...
Jednu krásnou krkonošskou procházku jsme si nedávno udělali, když jsme si s Jaroslavem Drtinou prohlíželi naše nejvyšší české hory na krásných starých pohlednicích.
-
Libor Dušek a Zdeněk Jirouš jako první šílenci vytáhli na Karla Marxe lyže a potom to i sjeli
První na světě! Horolezcům Liboru Duškovi a Zdeňku Jiroušovi se podařilo jako prvním sjet na lyžích z nejvyššího bodu jižního Pamíru, štítu Karla Marxe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.