V Krkonoších vznikají nová tokaniště pro tetřívka obecného. Jde o přežití druhu v celé republice

V Krkonoších vznikají nová tokaniště pro tetřívka obecného

Pro tetřívka obecného jsou Krkonoše jednou ze dvou posledních oblastí s relativně početným výskytem. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesnul už na pouhých 74 kohoutků.

Právě na populací v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR.

Odborníci se snaží klesající trend zvrátit vytvářením vhodných podmínek pro jeho život, zejména novými tokaništi. V Krkonoších proto Správa Krkonošského národního parku letos na 11 plochách vytvořila 38 ha umělého bezlesí.

Jelení říje se v Krkonoších ozývá zhruba s týdenním zpožděním. Na vině je dlouhodobé teplo

Jelen

Jedno z nejhezčích období roku, tak mluví lesníci a milovníci myslivosti o těchto dnech. Jelení říje je v plném proudu. V Krkonoších začala asi o týden později než v předchozích sezónách. Důvodem bylo dlouhodobé teplé počasí. Teď se ale ochladilo a nastaly optimální podmínky. 

Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století.

Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají a on tak přichází o prostředí vhodné k životu. Nepomohlo mu ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť, kde tetřívek nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou a negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území.

Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními tato rizika minimalizovat.

Tetřívek

Snažíme se klesajícímu početnímu trendu čelit obnovou jeho přirozených biotopů a zároveň vyloučit negativní antropogenní vlivy,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

03653159.jpeg

Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem,“ upřesnil Böhnisch.

Osvědčenou možností k řešení tohoto problému je zachování nebo obnova vhodných ploch pro tetřívka.

Dílčím cílem projektu je proto vytvoření nových nebo rozšíření již existujících volných ploch na lokalitách s aktuálním nebo potenciálním výskytem tetřívků, které vytvoří vhodné podmínky pro zachování nebo vznik nových tokanišť a přispějí tak k lepší komunikaci tetřívků mezi nimi. Na 11 plochách o celkové výměře 38,86 ha tak vytvoří umělé bezlesí.

Spustit audio
autor: Milan Baják|zdroj: KRNAP

Související