Vladimír Burjánek: Pokažená oslava
Býval to velkolepý svátek, Mezinárodní den žen každoročně provázely stejné situace. Šéfové obcházeli pracoviště, záplava rudých karafiátů se přesouvala do rukou zaměstnankyň, slova uznání a poděkování se sypala na načesané dámské hlavy.
Čtěte také
Bohatší podniky přidávaly ke karafiátu třeba i dáreček. Bonboniéru, ručník, případně i jinou pozornost, vybranou podle nápaditosti soudružek z personálního oddělení. Vyvrcholením svátku žen bývala v mnoha úřadech, zařízeních i fabrikách tancovačka.
Po čase vyjel i tento svátek z vyježděných kolejí. To když zesílila kritická slova, že jakýpak to je svátek, když ho nejvíc slaví muži, nezřídka velmi bujaře a mnohdy i s následky. Protože při takovýchto příležitostech uvolněné zábavy i morálky, vznikaly nežádoucí vztahy. MDŽ se začal slavit decentněji.
Někteří si ovšem léty vybudovanou oblíbenou tradici nechtěli nechat vzít, tak byly oslavy zabalovány do všemožných klamavých setkání.
Čtěte také
Nevím, co u nás v jedné fabričce napadlo organizátory svátku žen, že uspořádali slavnostní zabíjačku pro ženský kolektiv BSP, což bylo vlastně pro všechny. Akce se vším všudy.
Nikoho nenapadlo, že to může být daleko rizikovější setkání, než tancovačka. Jídlo se musí zapíjet a lukulský maratón nevydržel každý. Krátce po ovaru a polívce se to stalo. Jedna z členek brigády měla už nejistý krok, ale chtěla se podívat na řeznického mistra, jak pokračuje.
Motala se nešikovně zrovna v místě, kde řezník odstavil na zem velký hrnec se zabíjačkovou polévkou, „prdelačkou“. Ta jak víme, chladne velice pomalu. A milá připitá paní si z ničeho nic do hrnce s ještě horkou „prdelačkou“ nechtěně sedla. Malér jak hrom. Byla to nejkurióznější oslava svátku žen. Ale ty následky, hrůza pomyslet.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

