Náhradní sladidla jsou potravinářské přísady, které slouží zejména k zintenzivnění chuti výrobků

23. září 2024

V radioporadně si budeme povídat na téma: umělá sladidla. Řeč bude samozřejmě také o cukru, možná přijde řeč i na sůl. Vše rozebereme s Ing. Hanou Stříteckou z Ústavu Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a také ředitelkou spolku Fér potravina.

Potřebujeme se zbavit závislosti na sladké chuti, prostě se musíme naučit přestat sladit. Skvělé chuti se přeci dá dosáhnout i jinak.
Ing. Hana Střítecká, Ústav Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Oproti běžnému cukru mají náhradní sladidla vyšší sladivost a mnohdy minimální nebo menší energetickou hodnotu. Podle ní ji také můžeme dělit na nízkoenergetická (např. sorbitol, manitol) nebo zcela nekalorická (např. asprtam, cyklamát).

Čtěte také

Dělit je můžeme i podle toho, zda se v přírodě vyskytují - povětšinou polyoly (vyšší alkoholy) nebo se vyskytují, ale vyrábí se uměle - tedy přírodně identické (steviozidy) nebo jsou zcela syntetická (cyklamát).

Používají se především kvůli snížení energetické hodnoty výsledných pokrmů i nápojů a k zintenzivnění chuti výrobků. A byla představa, že by mohly pomoci v boji se stále narůstající nadváhou a obezitou. A pak se používají pro diabetiky, aby se snížil příjem glukózy, se kterou si jejich tělo neumí už tak dobře pomoci.

Potřebujeme je ale opravdu?

Čtěte také

Diabetici se musí naučit hlídat množství sacharidů, respektive hlavně jednoduchých cukrů ve stravě. To ale neznamená, že vymění sladké za sladké. Měli by se naučit lépe kombinovat potraviny tak, aby se ve výsledném pokrmu či nápoji snížil glykemický index. Ideálně a nejsnáze přidat na bílkovině, případně tuku.

U obezity a nadváhy je to podobné. Potřebujeme se zbavit závislosti na sladké chuti, a to opět záměnou sladkého za sladké nedosáhneme. Prostě se musíme naučit přestat sladit. Skvělé chuti se přeci dá dosáhnout i jinak. Do stravy přidáme více ovoce, ořechů, bylinky (máta, zázvor, skořice atd.).

Podstatné je, v jakých potravinách, jak moc opracovaných a moc kvalitních ony „cukry" jíme. A jakou máme pohybovou (ne) aktivitu.
Ing. Hana Střítecká, Ústav Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Pokud se kromě umělých (náhradních) sladidel budeme bavit o přírodních „zdravějších" záměnách - tak je to opravdu jen výměna cukru za cukr v jiném poměru glukózy a fruktózy. Pořád fixujeme sladkou chuť a zdražujeme výsledné produkty, protože med nebo javorový sirup stojí podstatně více než „bílý" cukr.

„Bílý" cukr je označován občas jako jed

Čtěte také

Bílý cukr je ale úplně stejná sacharóza jako jakákoli jiná. Jen je vyčištěný a už v něm nejsou případně nějaké vitamíny či minerální látky. Ale upřímně - ty přeci máme získávat z něčeho úplně jiného než je jakékoli sladidlo. Jedem se stává bílý cukr až ve chvíli, kdy to s jeho množstvím začneme přehánět.

V současnosti jsou oblíbená přírodní sladidla na bázi rozpustné vlákniny. Jenže díky tomu, že se jedná o vlákninu, tak mnohé lidi nadýmá a způsobuje jim zažívací obtíže. A pak díky tomu, že to je rozpustná vláknina, jakmile ji dáme do „vlhka" a zahřejeme, tak se nám začne rozkládat na jednoduchý cukr - fruktózu, která není o mnoho lepší než glukóza.

Čtěte také

Sice nám na ni nereaguje inzulín, ale je-li ve velkém množství, díky tomu, že je výlučně zpracovávána v játrech, tak je spojována s nealkoholovou steatózou jater.

Tedy pokud už chceme sladit, tak s mírou, a ne umělými náhradami. Ale ani těmi přírodními. Chuti na sladké se tím neodnaučíte, a ještě si potrápíte střevní mikrobiom.

Jako vždy platí, podstatné je, v jakých potravinách, jak moc opracovaných a moc kvalitních ony „cukry" jíme. A jakou k tomu máme pohybovou (ne) aktivitu.

Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou z Ústavu Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a také ředitelkou spolku Fér potravina si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související