Lukáš Vízek: „Matematika je dorozumívací jazyk, který nám dává možnost porozumět světu kolem nás“

8 fotografií

Vy jste didaktikem Katedry matematiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové. Takže učíte budoucí učitele učit matematiku?
Je to tak. Mám na starosti studenty, kteří chtějí učit matematiku na střední škole nebo na druhém stupni základní školy.

Skupina Fulbright visiting scholars na výletě v Plymouth, MA|foto:archiv Lukáše Vízka

Jak správně učit učitele matematiky? To je asi docela těžká disciplína.
Je to disciplína těžká. Na druhou stranu je naše práce ve smyslu didaktiky. Ale zároveň je to výzva.

Učitel by měl umět žáka vtáhnout do děje. A to platí na jakémkoliv stupni škol. Od mateřské školy, přes základní až po vysokou školu.
Mgr. Lukáš Vízek, Ph.D., didaktik Katedry matematiky PřF UHK

Učitel by měl žáka vtáhnout do děje onoho předmětu. Ale je fakt, že třeba u matematiky se to mým učitelům moc nepovedlo. Takže já matematiku moc nemám rád.
Já si myslím, že vtáhnout do děje platí na jakémkoliv stupni škol. Od mateřské školy, prvního stupně základní školy až po vysokou školu. Mám na starosti učitele, zabývám se didaktikou, tedy chcete-li, jak učit matematiku. Ale učím také kurz geometrie pro studenty učitelství, který mají ve druhém ročníku. A tam je seznamujeme s vyšší matematikou. Ovšem princip je pořád stejný. Také je musíme vtáhnout do děje.

Čtěte také

Pedagog Jan Hábl: „Učitel má vést děti zahradou. Ať si přivoní ke všem květům a zjistí, co je baví“

Takže i matematika je možná o příbězích? Nebo jen o číslech?
Dá se říci, že ano. Ovšem otázkou je, co tím příběhem myslíme nebo chceme myslet.

Vás matematika bavila hned na základní škole?
To je také dobrá otázka. Měl bych říci, že ano, abych tím pochválil své učitele, které jsem měl od základní školy. Myslím ale, že největší podíl na tom má moje bývalá třídní učitelka na gymnáziu, která mě učila mimo jiné matematiku.

K čemu je nám matematika vůbec dobrá v životě? Nebo v čem by měla zaujmout děti, aby měly matematiku rády?
Matematika je určitý jazyk, který nám dává možnost porozumět světu, který vnímáme kolem nás právě úhlem pohledu matematiky. Je to věda o strukturách a zároveň, jak jsem řekl, dorozumívací jazyk.

Boston, v popředí Boston Tea Party Ships & Museum|foto:archiv Lukáše Vízka

Rozvíjí u lidí logické myšlení, abychom je potom uměli používat v běžném v životě?
Je nepochybné, že matematika rozvíjí logické myšlení. Ale upřímně řečeno, to činí i humanitní vědy nebo další přírodovědné vědy. Nebo informatika, chcete-li práce s počítači. To je všechno o rozvoji logického myšlení. A matematika je jeden ze způsobů.

Co vás přivedlo na Harvard do Spojených států? Měl jste možnost tam být na stáži. Půl roku na Harvardově univerzitě ve Spojených státech amerických.
Jsem přesvědčen, že je třeba abychom takovéto "výlety" občas podnikli. Získali zkušenost odjinud, ze zahraničí nebo z jiných institucí. A já jsem se do Ameriky dostal díky Fulbrightovu stipendiu, které jsem získal. To byl ten impuls.

Budova Harvard Graduate School of Education|foto:archiv Lukáše Vízka

Můžeme vysvětlit, co přesně Fulbrightovo stipendium představuje?
Zkrátka a dobře Fulbrightova stipendia jsou výměnným programem pro akademické pracovníky. Tento program byl založen Williamem Fulbrightem, americkým senátorem za stát Arkansas, po druhé světové válce. Ve své podstatě je to otevřená soutěž, do které se přihlásíte s nějakým výzkumným záměrem a "seženete pozvání" z americké strany. Pak se to dá vše dohromady a buď vás vyberou nebo ne. A mne vybrali.

Čtěte také

Má svou metodu, jak učit děti a vydává vlastní učebnice. Matematika, to je čtení s porozuměním

Byl to pro vás splněný sen podívat se na Harvard? Je to opravdu jedna z nejznámějších škol na světě, taková posvátná akademická půda.
Vyzní to komicky, ale já jsem si před sebe dal mapu Spojených států a řekl jsem si, kam se podívám, když jsem začal uvažovat nad žádostí o Fulbrightovo stipendium. A možná trochu drze, když odpustíte, jsem se podíval, co že to na Harvardově univerzitě dělají. A zaujala mě práce profesora Jona Stara, se kterým jsem navázal kontakt. Vyměnili jsme si řadu e-mailů, prodiskutovali různá témata. Až na konci, nebo možná na začátku, mi on napsal zvací dopis. Tak se vše seběhlo.

Že na Harvardu studovalo hned osm amerických prezidentů nebyl ten důvod, že jste se tam chtěl podívat?
To jsem zjistil až potom. Ale já měl jasný cíl, co tam chci dělat. Dá se říci, že jsme vytvářeli určitý zárodek konceptu, jak učit elementární geometrii na úrovni 2. stupně základní školy a střední školy. Zabýval jsem se geometrickými konstrukcemi z různých úhlů pohledu, ve smyslu studia různých metod řešení úloh. A jak nám ona rozličnost metod může pomoci k porozumění elementární geometrie jako takové.

Socha Johna Harvarda před budovou Harvardovy univerzity|foto:archiv Lukáše Vízka

Vy jste tam byl půl roku s manželkou a třemi dětmi. To je také zajímavé, že jste tam jeli jako rodina.
Je to zajímavé. Já jsem původně možná na chvíli myslel, že bych tam jel sám. Nicméně jsem zašel na konzultaci na Fulbrightovu komisi v Praze a Kateřina Kloubová z oné komise mi řekla: "To si nemyslete, že tam pojedete sám. Pojedete všichni." A je potřeba říci, že tato stipendia zohledňují rodinné příslušníky. Takže tam byl jistý příspěvek, kterého si vážím. Jen nastala humorná scéna, když jsem přišel domů a řekl jsem: "Zuzko, jedeme všichni."

Vy jste měl také možnost učit na jedné základní americké škole. Jaké jsou tamní děti? Poslouchají?
Určitě. Nejprve k mým dětem. Harvardova univerzita, respektive oblast Bostonu, je velmi kosmopolitní. A hostujících přednášejících, jako jsem byl já, je tam velké množství. A s nimi přijíždí i děti. A to vede až k tomu, že na školách jsou třídy pro děti, které nemají angličtinu jako rodný jazyk. A do nich chodily naše děti a setkaly se spolužáky z nejrůznějších koutů světa. Snad nikoho z Austrálie jsme tam nepotkali, ale jinak ze všech světadílů.

Směle se vydejme na zkušenou do světa. Ze stáže v USA jsem se vrátil s ještě silnějším přesvědčím, že to máme a musíme dělat.
Mgr. Lukáš Vízek, Ph.D., didaktik Katedry matematiky PřF UHK

To je určitě neuvěřitelně obohatí, takový zážitek.
Ano, určitě se tak stalo. A jak jste říkal, učil jsem také na základní škole. Měli jsme možnost s Jonem Starem připravit několik hodin matematiky o geometrických konstrukcí konkrétně pro páťáky. A prožili jsme s nimi to, co jsem tam připravoval.

Čtěte také

Dobrý učitel hledá harmonii mezi přírodou a vnitřním světem. Komenský tomu říkal pedagogické umění

Jsou to také pozorné děti jako u nás?
Řekl bych, že ano. Byla to soukromá základní škola. Byl tam klid.

Co jste si z onoho půlročního studijního pobytu odnesl pro svoji práci nebo i pro život?
Jak jsem řekl, že jsem přesvědčen, že takové "výlety" máme činit. A vrátil jsem se s ještě silnějším přesvědčím, že to máme dělat. Protože si myslím, že pouze v rámci Hradce Králové, v rámci České republiky, nemáme šanci poznat svět z takového úhlu pohledu, jako když někam odcestujeme. A nejsou to jen Spojené státy, může to být jakákoliv země. Směle se vydejme do světa.

Mgr. Lukáš Vízek, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Naším hostem byl dnes Lukáš Vízek z Katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Moc děkuji pane doktore za rozhovor.
Já děkuji za pozvání a přeji dobrý den.