Josef Hotový: Ptáci nejsou žádná čuňátka. Teď je doba vyčištění a vyvěšení nových budek a krmítek

20. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Když někam krmítko nainstalujeme, tak se tam většinou během dvou týdnů ptáci naučí léta

Teď na podzim se od nás vydávají desítky tisíc ptáků za teplem a dostatkem potravy. Ale ne všichni ptáci migrují a možná tak trochu spoléhají i na nás, že jim pomůžeme. Jak přispět k zimní ptačí pohodě ví zoolog Josef Hotový, který je dnes s námi v rozhlasovém studiu

Těší se každý ornitolog nebo zoolog na ptačí stěhování?
Určitě ano, je to něco, co vídáme pouze dvakrát do roka. Teď na podzim, když ptáci odlétají, a potom znovu na jaře, když k nám přilétají.

Mgr. Josef Hotový a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Létají ptáci vždy přes hory? Protože na jedné z jejich tras leží i Krkonoše.
Ptáci, kteří se stěhují od severu směrem na jih, tak musí přes naše území a většinou jim v cestě stojí hory. Jedněmi z nich jsou i Krkonoše, takže musí přes ně.

Ptáci se přizpůsobují. Kos černý, žijící ve městě, u nás na zimu zůstává. Naopak kos žijící v přírodě, odlétá do tepla.
Mgr. Josef Hotový, zoolog a ornitolog

Zajímá mě, jestli ptáci používají vždy stejnou trasu nebo je mění podle počasí nebo podle nálady?
Tak podle nálady to určitě není, ptačí stěhování je vrozená záležitost. Ptáci ho mají v podstatě jako takový program v mozku a ten program se v určitou chvíli spustí a ptáci nemohou jinak než letět směrem, který je jim vrozen. Což je od nás ze střední Evropy buď směrem na jihovýchod, nebo na jihozápad.

Čtěte také

Odlétá od nás stále stejné procento ptáků nebo se změnou klimatu nějak mění?
Mění se to mírně. Na vině ale není vždy změna klimatu, ptáci se přizpůsobují. Takže například v případě kosa černého, což je běžný pták, kterého určitě známe, tak za posledních 100 let bylo vypozorováno, že ptáci, kteří žijí mimo města, tak se stále stěhují směrem na jihozápad, zimu přečkávají obvykle v Německu a ve Francii. Ale ptáci, kteří se naučili žít ve městech s námi, tak se stěhovat přestali. Protože města jim poskytují dostatek potravy. A také tím, že města jsou teplejší než okolní krajina, tak jim nehrozí příliš velké riziko podchlazení.

Kos černý

Jací ptáci tedy teď v hejnech míří na jih?
Popravě řečeno, většina hejn už je pryč, takže nejčastější hejna, která v tuto chvíli můžeme vidět, jsou hejna havranů, kteří už u nás budou celou zimu. Už od školky nás učili, že ptáci se na zimu stěhují do teplých krajin, ale už nám trošku zapomněli sdělit, že ne všichni ptáci mají ty teplé krajiny někde v Africe. Pro ptáky, kteří sídlí třeba ve Švédsku, v Norsku, nebo ve Finsku, jsou ty teplé krajiny u nás, tady ve střední Evropě. Takže sice od nás mnoho ptáků odletí, ale zároveň k nám jiní naopak přiletí. A havrani jsou právě jedni z nich.

Čtěte také

Pozorujete, že u nás v posledních letech zůstávají přes zimu i nějaké nové, vzácné druhy?
To je samozřejmě otázka, co vnímáme jako vzácné druhy. Spíš jde o to, že někteří ptáci, kteří z různých důvodů nejsou třeba schopni odletět, tak díky mírnému klimatu, které tady v posledních letech bylo, mohli přežít i naši zimu. Asi nejsnáze pozorovatelnými jsou někteří čápi, většinou se jedná o roční mláďata čápů, která z různých důvodů nestihla dospět nebo vyspět do té míry, aby byla schopna odletět. Ještě před několika lety by zimu nepřežila, případně by mohly pomoci záchranné stanice. Ale jsou pozorování, že několik čápů přečkalo zimu bez nejmenších problémů.

Když někam krmítko nainstalujeme, tak se tam většinou během dvou týdnů ptáci naučí létat

Lidé jim pomáhají. Četla jsem, že lidé měli na zahradě i dudka chocholatého, což si myslím, že je výjimečnost.
Dudek chocholatý je v současnosti velká výjimka, ale jednalo se o protahující jedince. Dudek chocholatý díky tomu, co žere, tedy hmyz, který získává ze země, tak prakticky nemá šanci u nás zimu přečkat.

Když se budeme hodně snažit, tak určitě nějaké výjimečné ptáčky na zahradu přilákáme.
Nejlepší snahou je výsadba keřů. Například střízlík obecný, hmyzožravý pták, má rád keře, v nich se může ukrývat. Tedy pokud máme na zahradě keře nebo nižší stromy, tak je velká šance, že se u nás střízlík aspoň na chvilku objeví.

Když někam krmítko nainstalujeme, tak se tam většinou během dvou týdnů ptáci naučí létat. Chce to jen trpělivost.
Mgr. Josef Hotový, zoolog a ornitolog

Podzim je ideální čas pro vyvěšování budek. Je pravda, že budky vyvěšené na jaře, někteří ptáci ignorují?
Ptáci, kteří u nás zůstávají přes zimu, tak se musí nějakým způsobem v krajině dočkat jara. Takže k tomu jim budky mohou pomoci. Když se ochladí, tak je využívají jako úkryty pro chladné noci a zároveň zjišťují, kde by mohli příští rok zahnízdit.

Čtěte také

Není tedy dobré budku vyvěšovat příliš brzy?
Když tam je budka od léta, tak je tam od léta, když ji vyvěsíme teď, je tam teď. Co je ale důležité, pokud máme budku delší dobu, je teď dobrá doba ji vyčistit. Protože ptáci nejsou žádná čuňátka. Kde je trošku nějaký nepořádek, tak tam nebudou rádi hnízdit. Tedy teď na podzim je doba čištění a vyvěšování nových budek.

Proč má každý pták rád jinou budku?
Velmi jednoduše, každý je jinak veliký. A teď je také vhodná doba pro vyvěšení krmítek a začít s přikrmováním ptáků. Řada druhů ptáků už si navykla zejména ve městech a na vesnicích na to, že je lidé přikrmují, a teď začínají shánět potravu. A s přibývající zimou a ubývajícími zásobami toho, co je na stromech a v keřích, tak budou stále vděčnější.

Když někam krmítko nainstalujeme, tak se tam většinou během dvou týdnů ptáci naučí létat

Slyšela jsem, že sýkorky dokáží vyštvat ostatní ptáky z krmítka.
Když ptáci na krmítko přiletí, tak je tam samozřejmě určitá konkurence a silnější vyhrává.

Je to tak, že sýkorka je nejčastějším obyvatelem našich krmítek a tedy je také nejchytřejší?
Sýkorky jsou velmi přizpůsobivé. Za poslední roky bylo pozorováno mnoho velmi zajímavých věcí. Třeba z Velké Británie je známo, že se naučily otvírat láhve s mlékem. Ve Velké Británii je zvykem, že ráno jezdí mlékaři nechávají lidem objednané mléko, uzavřené hliníkovou fólií, za dveřmi. A sýkorky se naučily propichovat nebo otevírat tyto láhve a přilepšovat si stravu.

Čtěte také

Co jim máme na krmítka nasypat, když už je vhodný čas?
Nejlepší a nejjednodušší je slunečnice, případně pokud chodíme do obchodů s potravinami pro zvířátka, tak tam jsou nejrůznější směsi, které jsou pro přikrmování ptáků vhodné. A je dobré to kombinovat s lojovými koulemi.

Možná kdo má zahradu, tak je dobré nechat i nějaké ovoce na stromech.
Určitě ano, ovoce, které nesklidíme nebo na které už nemáme třeba vhodné bedýnky, za to budou ptáci, ale nejen ptáci, i další zvířata, velmi vděční. Když neshrabeme všechno listí, tak se v něm také zabydlí spousta zvířat, která nám potom příští rok pomohou s péčí o zahradu. Například právě ptáci nás zbaví spousty housenek a dalšího nevítaného hmyzu.

Letos tajně doufám, že se nám podaří překročit magickou hranici 500 000 pozorovaných ptáků na krmítkách.
Mgr. Josef Hotový, zoolog a ornitolog

Mluvíme o zahradách, ale krmítko lze instalovat i na balkoně v panelovém domě. Naučí se i tam létat ptáci? Je v tom nějaký rozdíl?
Jde spíš o to, kolik ptáků se v místě nachází. Když někam krmítko nainstalujeme, tak většinou během týdne, dvou týdnů, se tam nějací ptáci naučí létat. A za nimi přiletí další a další. Tedy chce to ze začátku trošku trpělivosti, ale prakticky není krmítko, na které by nepřilétávali ptáci.

Čtěte také

Máte nějaký speciální dalekohled na pozorování ptáků nebo používáte jen své oči?
Záleží na umístění krmítka, ne vždy je dalekohled nutný. Pokud máme okno se záclonou, tak můžeme ptáky klidně pozorovat bez jakéhokoliv dalekohledu. Pokud máme krmítko kousek dál, tak je vhodné si nějaký jednoduchý dalekohled pořídit. Blíží se Vánoce, takže takový dalekohled může být pro děti vítaným dárkem, který využijí po celý rok.

Na jakého ptáčka se těšíte na krmítku nejvíc?
Já osobně se těším na pěnkavu jikavce, což je jeden ze severní hostů, který k nám přilétá sice každou zimu, ale v různých počtech. Když je na severu zima tužší, tak je jikavců u nás hodně. Když je severní zima mírnější, tak je jich tady jen pár.

Mgr. Josef Hotový a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Už se připravuje i sčítání ptáků na krmítkách?
V lednu roku 2021 to bude už třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách. A díky zvyšujícímu se zájmu se zvyšují i počty nasčítaných ptáků. V loňském roce bylo pozorováno přes 400 000 ptáků na krmítkách. Letos tajně doufám, že se nám podaří překročit magickou hranici 500 000 pozorovaných ptáků.

Zoolog Josef Hotový byl naším dnešním hostem. Děkuji a věřím, že jste možná některé inspiroval a vyvěsí budku, případně krmítko.
Doufám v to také. Děkuji za pozvání a hezký den.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...