Krkonošští slavíci se vydávají na cestu až do Indie aneb O podzimním ptačím stěhování na jih

Čtěte také

Václav Pavel: „Za poslední tři roky se nečekaně výrazně změnily populace ptáků v Orlických horách“

Podzim, to je čas stěhovavých ptáků. Správa Krkonošského národního parku už před léty organizovala akci Balt, výzkum ptačích tahů přes naše nejvyšší hory.

„Krkonoše jsou skutečně jednou z hlavních cest, kudy ptáci ze severu táhnou do svých jižních zimovišť. Speciálně přes krkonošská sedla. Známou lokalitou je Špindlerovka, kde právě probíhalo kroužkování ptáků. A pak se ze zpětných nálezů zjišťovalo kde zimují a kudy na svá zimoviště protahují," říká Jiří Flousek.

Jaké vzácné druhy táhnou přes Krkonoše?

„V období podzimního tahu se nejen v Krkonoších dá zastihnout prakticky cokoliv. V podobné akci pokračují také kolegové v Jeseníkách v Červenohorském sedle. A tam skutečně chytají vše, co si dokážete představit, včetně sibiřských druhů budníčků."

A ptačí tahy od nás na jih?

„Řada druhů zimuje v evropské části podél Středozemního moře. Ale s postupným oteplováním klimatu řada druhů se už řada druhů přestává posouvat do oněch jižních zimovišť a je schopna trávit zimu i u nás. Například pěnice černohlavé, kdysi běžně táhnoucí druh do Středozemí, právě už zimují na jižní Moravě. A nebo špačkové, které v posledních zimách už potkáváme i v Krkonoších."

Pěnice na podzim vyráží do teplých krajin (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Pixabay

„Některé druhy táhnou i do afrických zimovišť. Patrně nejznámějším příkladem ptačích druhů, které zimují na úplně nejjižnějším cípu Afriky, jsou čápi bílí nebo naše vlaštovky."

Čtěte také

20 druhů netopýrů, 194 druhů ptáků, přes 600 kusů jelení. Výsledky čtyřletého mapování zvěře v Krkonoších

„A o třetím takovém zimovišti se tolik neví. Pět krkonošských ptačích druhů táhne jihovýchodním směrem a zimuje v podhůří Pamíru v severní Indii. Například krkonošský slavík modráček tundrový nebo lejsek malý."

Letošní ptačí tahy už jsou tedy v plném větrném proudu.
„Tah ptáků probíhá zhruba od konce srpna do konce října. A to, co nás čeká, jsou pěnkavy obecné spolu se severskými pěnkavami jikavci, které přes Krkonoše táhnou v masách. To jsou opravdu desítky tisíc opeřenců za den. Zhruba v tuto dobu. A spolu s nimi ve stejném období táhnou i drozdi a kvíčaly, také ve velkých stovkových hejnech, která často lidem padnou do oka. Protože se zastavují na jeřabinách a sklízejí tento zdroj potravy," dodává Jiří Flousek.