Krkonošští slavíci se vydávají na cestu až do Indie aneb O podzimním ptačím stěhování na jih
Desítky tisíc ptáků putují v tyto dny přes Krkonoše. Kam směřují ptačí letky za teplem a dostatkem potravy a co o nich vědí ochránci přírody? O tom Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku mluvil s reportérkou Eliškou Pilařovou.
Čtěte také
Podzim, to je čas stěhovavých ptáků. Správa Krkonošského národního parku už před léty organizovala akci Balt, výzkum ptačích tahů přes naše nejvyšší hory.
„Krkonoše jsou skutečně jednou z hlavních cest, kudy ptáci ze severu táhnou do svých jižních zimovišť. Speciálně přes krkonošská sedla. Známou lokalitou je Špindlerovka, kde právě probíhalo kroužkování ptáků. A pak se ze zpětných nálezů zjišťovalo kde zimují a kudy na svá zimoviště protahují," říká Jiří Flousek.
Jaké vzácné druhy táhnou přes Krkonoše?
„V období podzimního tahu se nejen v Krkonoších dá zastihnout prakticky cokoliv. V podobné akci pokračují také kolegové v Jeseníkách v Červenohorském sedle. A tam skutečně chytají vše, co si dokážete představit, včetně sibiřských druhů budníčků."
A ptačí tahy od nás na jih?
„Řada druhů zimuje v evropské části podél Středozemního moře. Ale s postupným oteplováním klimatu řada druhů se už řada druhů přestává posouvat do oněch jižních zimovišť a je schopna trávit zimu i u nás. Například pěnice černohlavé, kdysi běžně táhnoucí druh do Středozemí, právě už zimují na jižní Moravě. A nebo špačkové, které v posledních zimách už potkáváme i v Krkonoších."
„Některé druhy táhnou i do afrických zimovišť. Patrně nejznámějším příkladem ptačích druhů, které zimují na úplně nejjižnějším cípu Afriky, jsou čápi bílí nebo naše vlaštovky."
Čtěte také
„A o třetím takovém zimovišti se tolik neví. Pět krkonošských ptačích druhů táhne jihovýchodním směrem a zimuje v podhůří Pamíru v severní Indii. Například krkonošský slavík modráček tundrový nebo lejsek malý."
Letošní ptačí tahy už jsou tedy v plném větrném proudu.
„Tah ptáků probíhá zhruba od konce srpna do konce října. A to, co nás čeká, jsou pěnkavy obecné spolu se severskými pěnkavami jikavci, které přes Krkonoše táhnou v masách. To jsou opravdu desítky tisíc opeřenců za den. Zhruba v tuto dobu. A spolu s nimi ve stejném období táhnou i drozdi a kvíčaly, také ve velkých stovkových hejnech, která často lidem padnou do oka. Protože se zastavují na jeřabinách a sklízejí tento zdroj potravy," dodává Jiří Flousek.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán v noci vypustil dvě salvy raket na Izrael. Při útocích zemřeli tři lidé, další desítky jsou zraněny
-
Část bitcoinů ke kupcům od ministerstva nedorazila, může vzniknout obrovská újma, říká jejich advokát
-
Unáhlené? V žádném případě, říká policie k šetření Masarykovy smrti. Nová není ani zpráva o injekci jedu
-
Amalfi, místo věčné lásky, slunce a mořské štědrosti