Důležitá je kvalita pohybu, nejen jeho množství. Vaše tělo to ocení, radí trenérka Dagmar Hrušová

19. květen 2022

Představíme vám léčebnou metodu dynamické neuro-muskulární stabilizace. Jejím zakladatelem je známý fyzioterapeut profesor Pavel Kolář. Úplně jednoduše řečeno, tento léčebný postup využívá principy pohybů, které jsou nám přirozené už od narození.

Pedagožka na Fakultě informatiky a managementu na Katedře rekreologie a cestovního ruchu Univerzity Hradec Králové a také sportovní trenérka Mgr. Dagmar Hrušová, Ph.D. hovoří v naší radioporadně na téma: kondičně-kompenzační pohybová cvičení.

Čtěte také

Princip této metody můžeme vysvětlit na dítěti. Pokud se vyvíjí zdravě, tak dělá všechny pohyby správně. Až postupně si to vše kazíme nějakými špatnými návyky, které sbíráme po cestě životem.
Máte pravdu v tom, že každý zdravý jedinec se opravdu ve své funkci, v pohybu a držení těla, vyvíjí správně. Je to geneticky dáno a automaticky zafixováno. A co se tedy v našem životě může dít, že najednou je to jinak? Většinou to je způsobeno nějakou tělesnou zátěží.

Nestačí jen cvičit, ale cvičit především technicky správně a vnímat svůj pohyb. To je velmi důležitý aspekt, ono vnímání našeho pohybu.
Mgr. Dagmar Hrušová, Ph.D., pedagožka na Katedře rekreologie Univerzity Hradec Králové

Čili může v tom hrát roli sport, buď je ho málo nebo naopak moc. Když se dítě učí nějakému novému sportu a novým dovednostem, tak je důležité dbát na techniku. Pokud si zafixuje techniku špatně, může se potom stát, že v některých místech pohybového systému dojde k přetížení.

Čtěte také

Mohli bychom si to představit třeba na příkladu kola. Když budeme jezdit na bicyklu, který je naprosto vyladěn a technicky seřízen, vše na něm bude fungovat jak má, tak se nám bude jezdit lehce, a kolo nám bude velmi dlouho sloužit. Když bude například ne zcela centrované přední kolo, představme si to, tak se mi bude jezdit trošku hůř.

Vyžaduje to víc energie, kterou musím do pohybu vložit. Nesportuje si mi potom tak snadno. A může dojít k nějakým poruchám. Praskne na kole drát, trošku se ojedou brzdové špalky a budu muset řešit nějakou technickou poruchu.

Stejně tak si to mohu představit na našem těle. Když svaly fungují správně, když jsou všechny klouby v takzvaně centrovaných pozicích, tak svaly spolu velmi dobře spolupracují. A pokud spolupracují optimálně, tak potom nedochází k onomu přetížení.

Čtěte také

Čím to ale můžeme ovlivnit?
Můžeme to jednak ovlivnit tím, že si uvědomíme a ohlídáme kvalitu našeho pohybu, tedy nejen, jak moc se pohybuji, ale jak se pohybuji. Jak pohyb provádím. Můžeme to ovlivnit my sami a to je samozřejmě role nás sportovních trenérů, učitelů tělesné výchovy a odborníků, kteří do toho vidí, aby pohyb pohlídali u svých svěřenců.

To se snažím propagovat i u nás na Fakultě informatiky a managementu, kde nabízíme pohybové aktivity pro studenty a ve všech svých cvičebních lekcích a sportech se snažím propagovat, že nestačí jen cvičit, ale cvičit především technicky správně a vnímat svůj pohyb. To je velmi důležitý aspekt, vnímání našeho pohybu.

Čtěte také

Ovšem děti se málo hýbou, víc sedí ve škole, neprotáhnou se. Tam už to začíná?
Máte pravdu, začala jsem tím sportovním příkladem, protože tato oblast je mi velmi blízká, ale ono zatížení a přetížení organismu nevnímejme jen jako sportovní zátěž, ale opravdu jako zátěž všedního dne, veškerého života, co od rána do večera děláme nebo  naopak neděláme.

Hlavně tedy, jak to děláme, jak u toho stojím, sedím, ležím, hýbu se a přesouvám z místa na místo. To je celá věda, naše správné držení pohybu.

Neměli bychom ale vyhledávat jen příležitosti řízeného pohybu, nějakých cvičebních lekcí a organizovaných tréninků. Aby náš pohybový systém zůstal dlouho funkční, zdravý a pohyblivý, tak ideálně úplně selským rozumem vyhledávejme pohybové příležitosti během celého dne.

Čtěte také

Například já, když jsem šla dnes k vám do studia, tak jsem měla na výběr jet výtahem nebo vyběhnout po schodech, A zvolila jsem schody, protože jsem si v duchu říkala, budu hovořit o zdravém životním stylu, tak přeci nemohu jak výtahem.

Stejně tak kdykoliv v průběhu zvažte, zda můžete místo auta někam dojít nebo dojet na kole. Vyhledávejte příležitosti přirozeného pohybu. A to je bohužel dnes to, co chybí dětem. Rodiče je velmi často jen vozí autem z kroužku na kroužek.

Jana Kudyvejsová a Dagmar Hrušová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Mgr. Dagmar Hrušovou, Ph.D. o kondičně-kompenzačním pohybovém cvičení si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová