Dotek starých časů. Nádherná nostalgie na vás dýchne na úžasné výstavě ze sbírek Vandy Rektorisové
Pozveme vás na výstavu Dotek starých časů, kterou můžete až do konce roku navštívit na zámku v Hrochově Týnci. Starožitné kočárky, panenky, hračky, ale i pánský salon se starými mechanickými gramofony na kliku, hracími skříňkami a měchovými fotoaparáty. Vše ze sbírek Vandy Rektorisové.
Co všechno tedy uvidíme na zámku v Hrochově Týnci? Z fotografií na člověka hned dýchnou nostalgické staré časy.
To jsme i chtěli a jsme moc rádi, že to tak působí. Snažili jsme se postavit expozici tak, aby byla pro celou rodinu. Pánská část návštěvníků se může najít v pánském pokoji, v pracovně, kde jsou spíše takové technické vychytávky a gramofony. A pak je tam zase parketa v podobě kočárků a panenek pro slečny, paní a holčičky. Ovšem samozřejmě může to zajímat i pánskou část populace, stejně tak jako dámy se mohou zajímat o fotoaparáty nebo gramofony.
Já jsem vás potkal v Litomyšli, kde jste zahajovali lázeňskou sezónu, známé Lázně ducha na jaře. A viděl jsem vás tam s přítelem v krásných dobových kostýmech. To vás přivedlo i k tomu sběratelství?
Ano, opravdu Lázně ducha byly spouštěčem i sběratelství kočárků. Když jsme tam začali jezdit, strašně se nám to zalíbilo i v těch starých kostýmech. Já mám totiž ráda vše, co je staré. Tak jsem si říkala, že k tomu ještě chybí nějaký doplněk a tehdy tam projely dámy se starými kočárky. A hned mne napadlo, to by mohlo být ono. Takže jsme si pořídili první starý kočárek. A jsme je sbírat.
Člověk to rád vlastní, ale pak už o to začne zakopávat. Tak jsme se rozhodli, že vše dáme k dispozici a o radost se podělíme.
Vanda Rektorisová, sběratelka
Když kočárek, tak aby v něm něco bylo, zase panenky. To je logický vývoj.
Přesně tak, aby kočárek nebyl prázdný, dej do něj panenku. A samozřejmě nějaké hezké staré textilie, panenka potřebuje také krásné staré šaty. A nádobíčko a pokojíčky, tak se to nenápadně rozrůstá. Až jsme sbírku s přítelem už nemohli mít doma. I to byl důvod, proč jsme se rozhodli o vše podělit s ostatními. Člověk to samozřejmě rád vlastní a má z toho radost, ale pak už o to začne zakopávat. Tak jsme se rozhodli, že to dáme k dispozici a o tu radost se podělíme s ostatními.
Kolik tam tedy těch exponátů je?
Víte, já to snad ani raději nevím. Když jsme dělali inventář pro smlouvy a pojištění, tak si myslím, že to jsou stovky, protože každá drobnost musí být inventarizována. Takže to ani nechci říkat nahlas.
Čtěte také
Vzpomeňte si tedy ještě na ten váš první kočárek, kde jste ho sehnali?
První kočárek byl klasiky přes inzerát na internetu, někde až z Plzně. Já si umanula, že ho prostě potřebuji. A měla jsem z něj obrovskou radost, protože to byla košatina s loukoťovými koly, což patří jako exponát k těm nejstarším. Je snad z let 1881 až 1885, loukoťová kola jsou takový prapočátek kočárků. Protože kočár jako takový není stará záležitost, vznikl buď z vozíku nebo trakačů, většinou z jejich kombinací. Chudší lidé vozili děti na trakaři, do něj dali peřinu a dítě. Ti bohatší měli zmenšeninu kočárů pro koně. I tyto kočáry nebo trakaře tahaly třeba často i domácí zvířata.
Vy jste měli, Vando, také měli komentované prohlídky výstavy, je to tak?
Měli, zkusili jsme to, ale výstava je koncipována tak, že si ji lidé prochází sami. Vytiskli jsme tam nějaké informace, udělali fotografie původních stav některých exponátů, protože přítel renovuje gramofony a dělá mi těžší, takové ty pánské práce na podvozcích kočárků. Já si je čalouním, šiji boudy a zdobím krajčičkami.
Měli byste někdy slyšet ta jadrná slova, když se oprava nedaří. Ale pak, když se povede, je to velká radost. Jinak bychom to nedělali.
Vanda Rektorisová, sběratelka
To musí být radost, dávat to vše do kupy a potom vidět výsledek.
Měl byste někdy slyšet ta jadrná slova, když oprava nejde. Ale pak, když se povede, je to velká radost. Jinak bychom to nedělali.
Co vám tedy udělá radost k Vánocům, to je asi jasné.
Už část dárků víme, třeba panenky dostaly starou postýlku.
Čtěte také
Pojďme ještě na závěr znovu pozvat do Hrochova Týnce na zámek.
Výstava bude už jen do konce roku. Následující pondělí 18. prosince, celý den od 8:00 do 17:00 hodin a ještě tato sobota, kdyby posluchači měli zájem, budeme tam my a taková komentovaná prohlídka se všemi pikantnostmi. Můžeme si povídat, pokud budou mít lidé zájem. A další soboty 23. a 30. prosince je otevřeno od 14 do 17 hodin.
A pak vše zase odvezete domů?
Ne, to ne. Pak budou panenky odpočívat, medvědi budou hibernovat a brány zámku se zase otevřou na Velikonoce. Máme také úžasné webové stránky Dotek starých časů.cz, kde najdete všechny informace. I kdyby měl někdo zájem o další komentované prohlídky, můžeme se domluvit, i městem Hrochův Týnec, že bychom otevřeli i dříve.
S Vandou Rektorisovou jsme se dnes dotkli starých časů. Moc děkuji za rozhovor, hezké svátky, na shledanou.
Související
-
Hra jako důležitá součást lidského života. Švadlena Světlana Musilová sbírá staré kočárky a panenky
Světlana Musilová z Nové Paky sbírá kočárky a panenky od roku 2012. A sběratelství se stalo její vášní. S chutí je renovuje i obdivuje.
-
Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou získalo vzácný exponát. Domeček pro panenky má přes sto let
Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou se může pochlubit novým vzácným exponátem. Jde o domek pro panenky, který se majitelům podařilo získat v původním stavu.
-
V nejstarší dřevěné stavbě v Úpici jsou k vidění historické kočárky. Mezi nimi i vzácná „princeska“
Secesní kočárek z roku 1905 nebo bohatě zdobená „princeska", tedy kočárek s vysokým podvozkem ozdobený krajkami, jsou nově k vidění v úpické Dřevěnce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
