Mám pocit, že jsem dělal jen to, co se mi líbilo, říká držitel ceny Primus inter pares Ivan Škaloud

Gentleman s knírkem a motýlkem Ivan Škaloud je naším hostem. Blahopřejeme k ocenění.
Já velice děkuji a musím říci, že mě to ocenění nesmírně překvapilo. Navíc jsem se dozvěděl, že ta nominace byla opakovaná. A když tam byla čtena řada jmen osobností, které byly nominovány, o některých jsem si i přečetl, co všecko dokázaly, tak musím říci, že obdivuji například práci manželů Mikátových nebo pana Jacksona, nemluvě třeba o takových lidech jako Vlastimil Weiner za jeho celoživotní přínos. Takže být v takové společnosti, jako je zpěvačka Iva Marešová, to je úžasné.

AC klub byl vysokoškolský klub, který ale získal obrovský přesah. Byla tam i vážná hudba, poezie, autorská čtení, divadýlka, všechno možné.
Ivan Škaloud, držitel ocenění Primus inter pares, výroční ceny města Hradec Králové

Vy jste vychoval mnoho generací studentů, kteří chodili k vám do AC klubu v Hradci Králové.
Je to pravda. Dá se říci, že tam už začaly chodit děti těch původních návštěvníků, kteří AC otevírali. A ve mně stále jsou dva takové protichůdné pocity. Jednak jsem vlastně dělal jen to, co se mi moc líbilo a co mě naplňovalo celých těch 31 roků, a na druhou stranu mě okolí přesvědčilo o tom, že to bylo velmi přínosné a že se to lišilo od jiných klubů v těch divokých diskotékových 90. letech.

Čtěte také

Mám prostě jen rád vůni chromatografických rozpouštědel, usmívá se oceněný biochemik Jaroslav Dršata

Pojďme zavzpomínat na úplné začátky. Jak jste se vlastně k tomu dostal, protože vy jste původní profesí učitel a vychovával jste mladé studenty.
Ano, já jsem původně učitel matematiky a fyziky. Ale mám ten dojem, že všechny důvody, proč jsem přestal s učitelováním, byly již publikovány mnohokrát. Jednak jsem nebyl úplně souzněn s tím, co tady provozovali komunisté, takže tam byly nějaké třecí plochy, za druhé, chtěl jsem si trošku přivydělat, takže jsem nejdříve při učení dělal třeba přidavače na stavbě. Ale pak jsem se dostal k nějakým plesům a tím zase začalo mé číšnické povolání.

Takže vy jste dopoledne učil ve škole a odpoledne obsluhoval hosty v restauraci?
Ano, to byla často citovaná věta, že někteří žáci, které jsem dopoledne učil, chodili ke mně večer na pivo. A já jsem si říkal, to nemůže dlouho vydržet. Vydrželo to tři měsíce, než přijel krajský školní inspektor a dal mně vybrat. Tak jsem si vybral a šel do hospody. Možná tam byl ještě jeden důvod, že jsem neuvěřitelně důvěřivý člověk a nebavila mě neustálá kontrola. Vlastní učení matematiky a fyziky mě bavilo nesmírně, ale ty kontroly docházky a domácích úkolů a dalších záležitostí, to už na mne moc nebylo.

Čtěte také

Hradec Králové rozdal výroční ceny města výjimečným osobnostem. Letos je ale doprovází kontroverze

A v roce 1991 jste tedy založil v Hradci Králové AC klub. Což byl vysokoškolský klub pro studenty vysokých škol.
Jen bych vás opravil v tom, že jsme to založili dohromady s mojí paní. A dá se říci, že jsme tomu věnovali skutečně nesmírně mnoho úsilí. Původně to byl opravdu vysokoškolský klub, který se ale rozrostl a získal obrovský přesah na rozdíl od normálních diskotékových klubů, které byly obvyklé. Protože tam byla i vážná hudba, poezie, autorská čtení, cestopisy, divadýlka, všechno možné.

Takže jste v klubu možná trochu navázal na svoji učitelskou kariéru, ne?
Ano, a když to bylo potřeba, tak jsem tam klidně někomu vysvětlil goniometrické rovnice, proč ne.

V klubu se také přestalo kouřit mnohem dříve, než to bylo nařízeno zákonem. Ale s tím přišli tenkrát sami studenti, ne?
Přišli s tím sami studenti a možná, že tomu maličko napomohlo to, že velice blízko našeho klubu byl jejich sklad prádla. A tušíte všichni, jak to často vypadalo v takových klubech, když chtěl člověk někam dojít, tak se musel přikrčit pod kouřovou clonu a vůbec zjistit, kde jsou stoly a podobně. Ale myslím, že v Hradci byla v té době už také jedna hospoda nekuřácká, U Andyho.

Bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí se v AC klubu seznámilo. Chodili i dlouhá léta na své výročí seznámení, oslavili to a poděkovali.
Ivan Škaloud, držitel ocenění Primus inter pares, výroční ceny města Hradec Králové

Vy jste vždy gentleman s noblesním vystupováním, to byl možná další důvod, proč k vám do klubu všichni rádi chodili.
Já bych řekl, že mi to za prvé přinášelo obrovské uspokojení a za druhé, třeba při tom slavnostním předávání, jsem si uvědomil, že v sále je veliká spousta lidí, kteří do AC klubu chodili. A jsem přesvědčen, že by mně každý dal zapravdu, že si klub vytvořil takovou zvláštní auru a atmosféru, kde ti lidé žili nějak spolu a hrozně se tam těšili. Já jsem za těch 31 let nesmírně vděčný.

Čtěte také

Jsem rád, že jsem svoji rodnou hroudu nezostudil, směje se Český slavík Michal Horák, Objev roku

Člověk tam mohl přijít, dát si jedno pivo a klidně sedět třeba celý den a číst si knížku.
Měl jsem tam i případ na začátku 90. let, kdy přišli dva studentíci a že opravdu nemají žádné peníze, že by si dali čaj napůl. Prostě dva hrnky horké vody a jeden čaj. Tak samozřejmě dostali zadarmo dva čaje. Já jsem své hosty potom i rozvážel po zavíračce, protože jsem samozřejmě alkohol. A bylo by hodně zajímavé třeba, kolik jsem jich rozvezl a kam. A bylo by i zajímavé zjistit, kolik lidí se v klubu seznámilo. Leckteří lidé chodili i dlouhá léta na své výročí seznámení v AC klubu, chodili to oslavit a poděkovat.

Vy už dnes v klubu nejste, ale lidé se často k vám vraceli i po letech a vzpomínali spolu s vámi.
Je pravda, že se tam objevuji tak pětkrát, šestkrát, sedmkrát, osmkrát do měsíce. Ale jsem rád, že zůstal AC klub ve stejném dramaturgickém duchu, to znamená převážně rocková hudba, ale jsou tam písničkáři, občas nějaký stand up atd. . Takže jsem spokojen.

Čtěte také

Hradecká múza Iva Marešová: Chystáme vzpomínku na Zuzku Navarovou. Ta byla vždy mou velkou inspirací

Klub sídlí teď také na nové adrese, už to není ve vysokoškolských kolejích, ale v LTC klubu v Hradci Králové, v tenisovém areálu. A prý zpěvačka Iva Marešová, která získala od města ocenění Hradeckou múzu, jako malá holčička u vás sedávala u velkého stolu.
Netuším, kolik je to přesně let, ale scházeli se tam u mne lidé, přinesli si kytary, sem tam banjo, housličky, basu a podobně. A zjistil jsem, že na konci stolu zpívá moc hezky jedna malá slečna. A podívejte se, kam se dostala. To je naprosto úžasné, dělala u mě také několik vánočních večírků, ta její hudba je opravdu úžasná.

I zpěvák a písničkář Michal Horák prý u vás měl jeden ze svých úplně prvních koncertů, na který snad přišel jen jeho tatínek s maminkou, dědeček a pár kamarádů ze školy. A dnes by vyprodal zimní stadiony.
Jemu jsem tam musel dělat dva koncerty za sebou, protože to bylo zcela plné vyprodané.

Ivan Škaloud ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Tak si zajděte do AC klubu, na nové adrese v Hradci Králové, ale s původní, kouzelnou atmosférou. Naším hostem byl Ivan Škaloud, spoluzakladatel legendárního hradeckého hudebního AC klubu.