Strojvůdce Hynek Posselt: Máme u nás krásné ježdění, každá trať má něco. Jen jeden úsek nemám rád
Představíme vám turnovský Kolej-klub, což je spolek nadšenců do železnice. Parta, která ho v roce 2013 v Turnově oficiálně zakládala, existovala už několik let předtím a věnovala se především opravám historických nákladních vagonů. V posledních letech přibyl jeden motoráček a několik lokomotiv, takže se i letos můžete těšit na krásné nostalgické jízdy.
Je docela možné, že v kabině strojvedoucího bude sedět Hynek Posselt, který je naším dnešním hostem. Představte nám turnovský Kolej-klub.
Původně jsme byli součástí jiného spolku, věnovali jsme se opravám historických nákladních vagonů. A pak jsme založili oficiálně vlastní spolek a vydali jsme se trošku jinou cestou, vývojem jsme se od těch nákladních vozů dostali ke zmíněnému motoráčku, motorové lokomotivě a k provozování turistických vlaků a k nějaké muzejní činnosti v depu.
Můžeme představit váš motoráček?
Postaru je to M 152.0, dnes 810. Cestující ho určitě dobře znají. Je to malý motoráček, který jezdil úplně po všech lokálkách, každý s ním musel někdy jet. Ovšem náš motoráček je zajímavý tím, že ho máme v úplně původním stavu. Snažíme se ho opravdu udělat historicky tak, jak vyjel z výroby.
Záleží s jakým vlakem jedete. U nákladních jízda i ta brzda probíhá jinak a člověk se musí jinak soustředit než u osobního vlaku.
Hynek Posselt, železniční spolek Kolej-Klub v Turnově
K vám do spolku ale dorazil úplně nepojízdný a nefunkční. Vy jste mu vdechli nový život.
Ano. Když jsme ho kupovali, tak spousta dílů chyběla, nějaký ten rok už byl odstavený, takže nebyl provozní. Kupovali jsme ho tenkrát ze Slovenska, přitáhli jsme ho do Turnova a hned dva dny nato začaly práce na jeho zprovozňování a postupných úpravách. Na uvedení do historické podoby.
Čtěte také
Jak dlouho to trvalo, než zase zpátky vyjel na koleje?
Dorazil 28. prosince 2014 do Turnova a představovali jsme ho poprvé veřejnosti 5. a 6. září 2015, kdy jsme poprvé otevírali muzejní expozici.
Jakou další lokomotivu tam máte?
Dál jsme zprovoznili lokomotivu T 334.0, tzv. Rosničku. Ona byla původně posunovací, nicméně i historicky byla využívána občas pro nějaké osobní vlaky i na traťové výkony. Takže teď s ní občas vyrážíme na trať v čele osobních vlaků pro cestující. A Rosnička se jí říká proto, že je prostě krásně zelená. Pak je tam ještě Prasátko, to je takové mé Waterloo. To jsme kdysi dávno rozebrali a velmi dlouho už ho dávám dohromady, prochází vlastně kompletní generálkou. To bylo rozebrané do šroubku a postupně ho skládáme zase zpátky.
Čtěte také
Co všechno potřebujete umět, abyste dokázal dát dohromady lokomotivu nebo motoráček? To musí být devatero řemesel, ne?
Ne všechno samozřejmě dělám jen já, ne všechno umím, takže se spoustou věcí musí pomoci někdo jiný. Třeba svářet vůbec neumím, ale naštěstí v depu máme skvělého soustružníka, takže ten pomůže, nicméně je to o tom, se musí člověk průběžně učit. Pořád se dovzdělávat. A kromě toho ještě musí taky chodit do práce, což mi občas překáží.
Myslím si, že je to ale vaše zamilovaná profese, protože jste prý chtěl dělat strojvedoucího odmalička.
Rodiče tvrdí, že co jsem se naučil mluvit. Já si to tedy nepamatuji, ale co si pamatuju, tak jsem chtěl opravdu dělat strojvedoucího.
Postupně chceme oživit provoz na trati z Královce do Žacléře, vytvořit železniční expozici a provozovat tam motorovou drezínu.
Hynek Posselt, železniční spolek Kolej-Klub v Turnově
Už jste vyjeli s lokomotivou do letošní sezóny?
Vyjeli jsme. Letos už druhým rokem jsme dělali hned na Nový rok novoroční jízdu. A potom jsme pořádali čarodějnickou jízdu a vyrazili jsme zvláštním vlakem do Žacléře. A určitě bych rád všechny pozval na 15. a 16. června do Turnova, kdy otevíráme naši muzejní expozici. Letos to bude na téma pohyblivých strojů, takže tam chceme mít nějaké stabilní motory, parní stroje, bude tam i svezení na stanovišti parní lokomotivy. A 29. června zahájíme naši sezónu turistických vlaků, kdy jezdíme z Turnova přes Libuň do Lomnice nad Popelkou. Tak určitě za námi vyražte. Určitě budu sedět v kabině strojvedoucího, už se na to moc těším.
Čtěte také
Jak jste se dostal k vláčkům a mašinám? Jako kluk jste si s nimi hrál?
To byl vždycky svátek, když táta vytáhl staré plechové koleje a mohl jsem si postavit doma okruh. To se stavělo jen na Vánoce. Na koberci jsem si postavil okruh a hrál si tam s vláčky. Jízdní řády jsem si udělal a už to jezdilo. Pak vznikly na počítači nějaké simulátory, tak jsem si jezdil na počítači. A pak, když jsem studoval na průmyslovce na strojvedoucího, tak jsem se dal ještě na tuhletu nostalgii.
Je těžké řídit vlak? Nebo co je na tom nejtěžší? Brzdění asi není jako v autě, kdy prostě dupnete na brzdu a stojíte.
Brzdění určitě ne, ale záleží, s kterým vlakem zrovna jedete. U těch nákladních třeba jízda i ta brzda probíhá úplně jinak a člověk se musí úplně jinak soustředit než u osobního vlaku. U toho osobního zase člověk honí časy a hlídá si cestující, takže všechno má svoje. A je to o tom se nějak vyjezdit. Pak člověk už ví, na co se má soustředit, co může trošičku vypustit, a pak je z toho i méně unavený než na začátku.
Mám radost z toho, když jsou cestující spokojeni. A mám i dobrý pocit z toho, že tady třeba něco člověk zachová pro další generace.
Hynek Posselt, železniční spolek Kolej-Klub v Turnově
Máte nějaké své oblíbené tratě, které jsou vašemu srdci nejbližší?
Já mám rád prakticky všechny tratě. Jen jeden úsek rád nemám, a to je Boleslav - Nymburk, kdy jedeme pouze po rovině mezi poli. Tam fakt nic není. Ale jinak jsou v Česku nádherné tratě. Každá trať má něco a opravdu u nás máme krásné ježdění.
Váš železniční spolek teď dostal na starost také železniční trať, z Královce do Žacléře.
Tam se původně předpokládalo, že by snad měly jezdit i šlapací drezíny. Majitel, který trať kupoval, teď velmi úspěšně buduje zážitkovou železnici na jižní Moravě a plánoval, že na této trati pak vybuduje provoz nějakých šlapacích drezín. Ale bohužel kvůli velkému sklonu to není technicky možné. A protože pan majitel věděl, že my jsme na té trati jezdili, pořádali jsme tam nějaké zvláštní vlaky, tak nás oslovil, jestli bychom provoz na trati nějakým způsobem neoživili my. Tam se teď nejezdí, není tam klasický provoz.
Čtěte také
Jaké jsou tedy plány a nápady na oživení této trati?
Postupně bychom rádi vypravili několik zvláštních vlaků. Letos ještě plánujeme jezdit 5. července, kdy je v Žacléři jarmark, 28. října je výstup na těžní věž v Žacléři v dole a na konci listopadu bychom tam chtěli udělat Mikulášský vlak. Postupně bychom ten provoz chtěli oživovat, vytvořit třeba nějakou železniční expozici a rádi bychom tam provozovali motorovou drezínu, která už by to stoupání mohla zvládat bez problémů.
Co je na tom všem podle vás nejkrásnější?
Mám radost z toho, když se povede akce, když jsou lidé a cestující spokojeni. A mám i dobrý pocit z toho, že tady třeba něco člověk zachová pro další generace. A navíc mě to pořád moc baví.
Říká Hynek Posselt z turnovského železničního spolku, kterému moc děkuji za rozhovor.
Související
-
Do století páry vás ochotně zaveze parta nadšenců v úžasném Železničním muzeu Výtopna Jaroměř
Dnes vám dáme jeden dobrý prázdninový tip, třeba na pěkný rodinný výlet do Jaroměře, kde je úžasné Železniční muzeum Výtopna Jaroměř. Tam se asi bude líbit hlavně klukům.
-
Nadšenci renovují Hurvínky. Staré vagóny kterými mohl jet i...
Pokud řekneme slovo Hurvínek, asi vás napadne známá loutka. Jenže Hurvínek se říkalo i motorovému železničnímu vozu vyráběnému v padesátých letech minulého století....
-
Historie našich lokálních tratí. Přivedly železnici, jako komfort doby, do zapomenutých míst vlasti
Budeme si povídat o železnici a o historii této dopravy v našem kraji. Máme tu dvě krásné knížky, které toto téma úžasně mapují. Jejich autorem je Pavel Blatník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.