Zkus cestu s Dagmar: Máme housenku v duši a naším úkolem je dát jí křídla a vzlétnout jako motýl

8 fotografií

Našla jste se v tom světě?
Ano, našla jsem se a musím říci, že to není jednoduchá cesta, ale je to cesta proměny. Proto vznikl i můj cestopis, aby mohl inspirovat všechny věkové kategorie, ať už se nachází v České republice nebo na Novém Zélandu.

Když uděláte krok do neznáma, tak se vám změní život od základu. A posunete se tak, že už se nikdy nevrátíte tam, kde jste byli předtím.
Dagmar Honyisová, cestovatelka a spisovatelka

Kdo je tedy Dagmar Honyisová z Králík? Asi jen tak obyčejná holka to nebude, když zvládla 47 dní žít, vařit a spát sama v autě na cestě po Novém Zélandu.
Kamkoliv jdu, tak všichni po mně chtějí moji pozitivní energii, a proto jsme dnes i tady s vámi.

Dagmar Honyisová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Jak jste se dostala k cestování? Protože vy jste kdysi u silnice prodávala melouny, pak jste se dostala na Sardinii do Středozemního moře, kde jste na ostrově strávila 12 let života?
Ano, přesně tak. Dlouhých 12 let na ostrově dlouhověkosti. Jela jsem tam za zábavou, ale i za prací, jelikož pracuji už od 14 let. A nakonec jsem tam zůstala dlouhých 12 let. Sardinie mne zkrátka uchvátila. A hlavně bych řekla, asi nejnechutnější sýr na světě, jmenuje se CASU MARCU, vyrábí se na Sardinii a konzumuje se i s červy.

Rozhovory se sólo cestovatelkami - celý rozhovor najdete na YouTube kanálu|foto:archiv Dagmar Honyisové

Ten jste vyráběla?
Ten jsme vyráběli, protože jsme měli přes tisíc ovcí. Takže jsem pracovala dlouhé roky na farmě a absolvovala jsem různé kurzy výroby sýrů, státní kurz na Sardinii, pak mezinárodní.

Proč jste ale říkala, že je to nejnechutnější sýr? Takže on není dobrý?
Nazývá se nejnechutnější sýr na světě, ale sjíždí se tam lidé z celé planety, aby ho ochutnali.

Co stojí za vidění na Sardinii?
Přijde mi, že se tam lidé sjíždějí především za opravdu krásným průzračným mořem a za ovcemi. Aby ochutnali jehně na rožni nebo malé prase, které váží zhruba 8 až 10 kilo. Takže já si spíše vybavím tradiční a zdravou kuchyni. Ale mohu říci, že jsem vážně nikde ve světě neviděla tak úžasné moře. Mohu to porovnat s Novým Zélandem a Sardinie je tomu velice podobná. Kdo se tedy nebude moci dostat na vzdálený Nový Zéland, tak vám určitě doporučuji Sardinii a můžete tam odjet trajektem z Livorna i s vlastním autem.

Čtěte také

K cestování doma i po světě stačí mít otevřené oči a srdce, nespěchat a nebát se dát do řeči s lidmi

O Sardinii píšete i ve své knížce Zkus cestu s Dagmar? Protože on to není klasický cestopis, ale i váš životní příběh.
Není to ledajaká knížka, ale cesta proměny, která vám může ušetřit spoustu let. Zahrnuje Holandsko, Mexiko, Nový Zéland a Sardinii. Také tam věnuji jednu kapitolu italské škole, která se jmenuje Diventarefelici.it, Jak se stát šťastným člověkem každý den. Získala jsem v této škole v roce 2020 spolupráci a začala jsem pomáhat druhým lidem. Pro mě to bylo velice obtížné, protože vše se odehrávalo v italském jazyce.

Mé motto zní: za krátkou dobu vystřídat co nejvíc pracovních pozic, ale s láskou se toho naučit co nejvíc a vždy se posunout někam dál.
Dagmar Honyisová, cestovatelka a spisovatelka

Ve škole jsem se učila němčinu, pak jsem se začala učit angličtinu se slovenskou spisovatelkou Soňou Bulbeck, která je spoluautorkou mého cestopisu. Ale pak jsem přijela na Nový Zéland a tam jsem zjistila, že realita je jiná, vůbec jsem jim tam nerozuměla. Takže gramatika mi byla na nic. Domlouvala jsem se prostě rukama a nohama. Zapsala jsem se do dvou anglických škol na Novém Zélandu, v jedné jsem úplně první česká občanka, kdo tam kdy studoval. A do toho jsem žila i v autě.

Čtěte také

Kempujeme s Klárou aneb úžasná dovolená v karavanu: Kamkoliv pojedete, použijte poučku Nebuď blb

Touha po cestování vás dostala postupně do Mexika, do Holandska, jsem slyšel, že na Bali jste žila také.
Na Bali to bylo po Novém Zélandu, který jsem opustila 1. září minulého roku. Dopoledne jsem prodala auto a už jsem byla na cestě do Austrálie. Pak do Číny, kde jsem strávila 23 hodin a kde jsem měla největší problémy, když mě nechtěli pustit z letiště na Bali. Může to být zajímavá informace i pro vás, opravdu si dávejte pozor, když se ocitnete na Bali a když ji pak chcete opustit, tak po vás žádají už při vstupu letenky zpět. Já jsem to nevěděla, takže jsem si to pak musela nějak vykomunikovat.

Pojďme ještě ale na chviličku na Nový Zéland. Ten jste projela sama v autě během 47 dnů.
Je to tak. Bylo to 47 dní, kdy jsem v jednom kuse cestovala a každý den spala na jiném parkovišti zadarmo. Ale nikdy jsem se nebála. Jediný moment, kdy jsem se bála, když jsem po 12 letech opouštěla Sardinii a nevěděla jsem, kam jdu. Ale když uděláte krok do neznáma, tak se vám změní život od základu a posunete se takovým způsobem, že už se zpátky nikdy nevrátíte tam, kde jste byli předtím.

Čtěte také

Toulejte se světem levně a bez turistických kanceláří. Tipy a zážitky zkušené cestovatelky!

Jak na vás Nový Zéland zapůsobil? Leží na druhé straně planety.
Zapůsobil na mě úžasně. Ocitnete se na druhém konci světa sami a já jsme do týdne měla bankovní účet, měla jsem nové cestovní auto a už jsem měla i novou pracovní pozici, což byl sběr kiwi. Během čtyř měsíců jsem vystřídala šest pracovních pozic a moje motto zní: za krátkou dobu vystřídat co nejvíc zaměstnání, ale s láskou se toho naučit co nejvíc a posunout se dál.

Nejdobrodružnější zážitek z cesty po Novém Zélandu?
Vyzkoušela jsem aplikaci Couchsurfing, se kterou můžete spát po celém světě zdarma. Dostala jsem se k ní přes jednu slovenskou sólo cestovatelkou, ta mi dala kontakt na Johna a já jsem byla úplně první česká občanka, která u něj byla ubytovaná. John provozuje toto ubytování zhruba osm roků. A když jsem mu napsala, jestli by mě mohl ubytovat na pár dní, tak mi napsal: Dagmar, je odemčeno. Běž dovnitř, udělej si kafe, jako doma. Na Novém Zélandu se totiž nezamykají dveře a nikdy nedostanete klíče. Když jsem tam pak přišla do kuchyně, tak koukám, na úžasnou sbírku kuchyňských nožů, zhruba přes 40. Tak jsem si řekla, když to přežila ta slovenská cestovatelka, tak to přežije i Dagmar.

8 fotografií

Kam se chystáte teď? Máte další cestovatelské plány nebo sny?
Chystám se teď v červnu, odjíždím na sedm nocí na plachetnici do Řecka se dvěma kamarádkami, které jsem potkala na autorském čtení. Protože nedělám jen cestovatelské přednášky pro domovy důchodců, školy či knihovny, ale také autorské čtení bez obrázků, jen povídání a diskuze. Potkala jsem tam dvě holky a ony se mnou chtěly hned cestovat. Květa má 62 let a nikdy nebyla na dovolené, až teď, 22. června jede poprvé v životě se mnou. Takže to bude neskutečná jízda. A chystám se také zpátky na Sardinii s obytnou dodávkou, kterou jsem si koupila. Je to veterán, který má 41 let, a už se na to moc těším.

Křest knihy s autogramiádou|foto:archiv Dagmar Honyisové

A na závěř ještě připomeňme vaši nádhernou knížku s názvem Zkus cestu s Dagmar.
Kdo by se se mnou chtěl setkat osobně, tak má možnost ve čtvrtek 30. května od 17. hodin v Brně v Knihkupectví Dobrovský, ulice Joštova 6, kde budeme mít autogramiádu se Soňou Bulbeck, což je spoluautorka mého cestopisu a píše už svoji devatenáctou knížku. Jinak můj cestopis je dostupný v tištěné formě v českém jazyce, ebook a audio kniha potom v češtině, angličtině i italštině.

Vaše odvaha a energie může inspirovat spoustu z nás. Moc děkuji za inspirativní povídání a všem doporučuju určitě zkusit cestu s Dagmar a její nádhernou knížku. Naším hostem byla neobyčejná holka z Králík Dagmar Honyisová.