Oči dětí, rodičů i prarodičů se rozsvítí v království hraček v Novém Bydžově. A srdce se rozbuší

Nové království hraček v Novém Bydžově
Nové království hraček v Novém Bydžově

Dnes si budeme v Českém rozhlase Hradec Králové hrát. Protože vás pozveme do úplně nového muzea, které nedávno otevřeli manželé Stuchlíkovi v Novém Bydžově. A je to muzeum hraček, kde si určitě i vy vzpomenete, s čím vším jste si jako malí hráli. 

Pane Stuchlíku, s čím jste si hrál vy? Na co vzpomínáte ze svého dětství, když byste měl říct jednu jedinou hračku.
Když jediná hračka, tak určitě vláčky.

To jsme na tom stejně, pane Stuchlíku. Já jsem také u vláčků proležel hodiny a hodiny.
Do teď si pamatuji, jak jsem vláček dostal k Vánocům. Jak mašinky jezdí okolo stromečku a moje dětská očička svítila.

Radek Stuchlík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Máme na dětství skoro stejné vzpomínky. Ale vy jste ještě asi tíhnul trochu ke sběratelství.
Tak, už tenkrát mě jako děcko mě bavily staré motocykly a auta. Začal jsem domů tahat různý starý šrot, s tím mě otec vyhazoval. To si pamatuji, jako by to bylo včera.

Co se hýbe, hraje nebo zvoní, to baví děti. A dospělí jsou nejvíc nadšeni v místnostech, kde jsou retro věci. V tom se vidí.
Radek Stuchlík, majitel muzea hraček v Novém Bydžově

Říkal jsem si, že rodiče z vás museli mít radost.
Někde jsem něco našel a odnesl jsem to domů. A táta to zase nenápadně odvezl někam pryč. Takže si určitě tuhle vášeň nesu od dětství. Motorky. Už na základní škole jsem dědovi kradl pionýra. Vytáhl jsem ho na louku, tam jsme ho s kluky tajně projížděli.

Hračky s příběhem. Panenka z koncentračního tábora našla domov v Muzeu hraček v Rychnově

Miroslava Pecháčková z Muzea hraček v Rychnově nad Kněžnou

Kdo si hraje, nezlobí. To platilo před lety, před staletími, platí to určitě i dnes. A my vás právě na jedno takové kouzelné místo, kde si každý hraje, dnes zavedeme. Spolu s paní Miroslavou Pecháčkovou, která přijela z Muzea hraček v Rychnově nad Kněžnou.

Dá se říct, kdy jste si, co se týká motorek, pořídil svůj opravdu první exemplář?
To bylo někdy před 20, 25 lety. Ne, že bych byl ještě kluk, to bylo už v dospělosti. Byl to historický motocykl Ariel z roku 1942 od kamaráda. Takový šrot, který jsem začal dávat do kupy, a tam se má vášeň projevila úplně maximálně. Začal jsem shánět díly a navštěvovat různé burzy. Potom přibyl druhý motocykl, třetí, pátý, desátý. A už z toho byl velký kůň. Začaly se dělat nějaké soutěže, renovace třeba i na zakázku, a tak se to rozjelo.

Napadlo vás tenkrát, když jste renovoval motorky, že budete jednou renovovat porcelánové panenky?
To mě vůbec nenapadlo. Tam šlo o to, že jsem se snažil k tomu dostat i manželku. Ji motocykly moc nebavily, nechtěla se mnou jezdit, ale ono to zabíralo hodně času. Tak jsem si řekl, že musím něco vymyslet, abychom mohli být spolu. A napadly mě panenky, kočárky. Zkusím koupit panenku, třeba to manželku chytne. Sehnal jsem panenku s porcelánovou hlavičkou, asi stoletou, vůbec nic jsem o tom nevěděl. Přinesl jsem ji domů a manželce se to líbilo. Tak jsem o tom začal něco zjišťovat. A zjistil jsem, že ta panenka, když jsem se začal kontaktovat s nějakými sběrateli, je velmi zajímavá. Což mě chytlo, začal jsem o tom hodně číst, navštěvovat aukce, četl zahraniční časopisy, prolétával internet. Až jsem zjistil, že ta úchylka chytla nás oba.

Nové království hraček v Novém Bydžově

Možná se u nás kluků ona sběratelská vášeň projevuje nějak víc než u děvčat.
Já to spíš beru z odborné stránky, která panenka je zajímavá, kdy se vyrobila, kdo to vyráběl. A manželka je spíš opatruje, načinčává, pere, háčkuje na ně oblečky. Dokáže to v našem muzeu trošku přizpůsobit, hezky to udělat.

Vy jste říkal o značení těch panenek. Že na hlavičce byla nějaká značka.
To je právě to nejdůležitější na panence. Díky tomu značení jsem schopný určit, v kterém ruce se vyráběla, kdo to vyráběl. Je to takové rodné číslo panenky, dalo by se říct. To potom určuje i historickou hodnotu panenky. Může stát 10 000, může stát 100 000, může stát i tři miliony.

Nové království hraček v Novém Bydžově

Máte také takovou nějakou?
Takhle drahou ne, třímilionovou nemám. To je takový dražební rekord. Ale to označení je jedna z věcí, které určují hodnotu panenky. Další důležitá věc je, že panenka musí být v perfektním stavu.

Kdy jste vlastně otevřeli vaše muzeum, pane Stuchlíku? Před Vánocemi to bylo?
Otevřeli jsme v prosinci 2018, víceméně mimořádně. Chtěli jsme otevřít až na začátku sezóny, řekněme v květnu 2019. Ale když jsme to začali nějak propagovat, byl o to celkem zájem. Tak jsme si řekli, zkusíme to otevřít dřív a zadařilo se.

Našli si tedy lidé k vám už cestu?
Našli si cestu. Měli jsme otevřeno vlastně jen přes adventní neděle, ale bylo u nás narváno.

Nové království hraček v Novém Bydžově

Vy k těm vašim panenkám ale máte také kočárky a další nezbytnosti. Viděl jsem třeba funkční kamínka pro panenky. Tedy asi spíš pro děti.
Pro děti, ano. To jsou právě věci, které se nabalují k onomu sběratelství panenek. Když máte panenku, potřebujete kočárek, potřebujete k tomu nějaké skříňky, nádobíčko, potřebujete zavinovačky, polštářky. A těch propriet bylo strašně moc. Výrobci k tomu vyráběli strašné množství různých doplňků. Jak jste zmínil ona kamínka, ta jsou funkční. Je tam lihový kahan, nechá se zatopit. Má to i hrnce, kde se ohřívala voda, určitě se tam nevařila svíčková nebo něco podobného. Ale děcka se učila tou hrou, jak funguje domácnost, kde co najdou, kam nemají strkat prsty. A děti pak byly připraveny na své domácnosti.

Nové království hraček v Novém Bydžově

Pojďme zpátky k nám klukům, mluvili jsme o vláčcích. Takže kluci si také u vás přijdou na své.
Určitě, když přijdou kouknout kluci, tatínkové nebo dědečkové, tak je ty panenky asi moc zajímat nebudou. Udělali jsme proto velkou sbírku mašinek, parních strojků, autíček. Ty mašinky bych určitě zmínil, jsou tam z roku 1913. Máme velké funkční kolejiště největší vydávané velikosti, což je 45 mm rozchod kolejí. To je jednička, potom tam jsou klasický 0, to už určitě lidé budou znát.

To byl Merkur.
Ano. Mám tam zastoupení, myslím si, 90 procent vůbec českých výrobců Merkur, Tioka - Ikaria, Chemoplast. Což je velká sbírka firem.

Nové království hraček v Novém Bydžově

A vaše největší vzácnost? Mluvil jste o vláčku z roku 1913. Máte ještě něco staršího?
Je u nás panenka z roku 1870. Taková velká s paraplíčkem. Je to vlastně taková tvář našeho muzea. To je zřejmě nejcennější a nejstarší kousek.

Jak se k těm vašim exponátům vůbec dostáváte? Existují nějaké burzy?
Tohle je právě věc, která se tady v republice nedá sehnat, protože se to k nám nedováželo. Tenkrát to bylo celkem drahé, dovozní cena panenek i vláčků. Takže sháníme jedině v zahraničí. Co se týče panenek i těch vláčků, jsou to němečtí a francouzští výrobci, ale paradoxně nejvíc toho je v Americe. Už tenkrát to byl bohatý stát, bylo tam hodně bohatých lidí, takže výrobci to tam vozili ve velkém. Tedy pokud chci nějaký pěkný, zajímavý exponát, tak jedině na nějakých zahraničních aukcích.

Nové království hraček v Novém Bydžově

A teď by mě zajímalo, když už máte zkušenost s návštěvníky, koho to baví víc? Děti nebo dospěláky?
Co se hýbe, hraje nebo zvoní, to baví děti. Ale určitě nejvíc nadšeni jsou dospělí v místnostech, kde jsou retro věci, kde jsou kočárky, panenky a výbavička z let 60, 70, 80. To jsou věci, s kterými si rodiče i prarodiče hráli a v tom se vidí.

Já mám trošku strach, že přijdu k vám do muzea a uvidím věci, které jsem miloval, hračky, se kterými jsem si hrál. A že jsou tedy už v muzeu, tak to mě opravdu trochu děsí. Ale můžeme určitě všechny zájemce k vám pozvat. Kde vás v Novém Bydžově najdeme?
Nejlepší záchytný bod je koupaliště v Novém Bydžově. My máme budovu hned vedle koupaliště a otevřeno máme teď do konce dubna středy a soboty vždy od 10 do 16 hodin a od května do října bude potom otevřeno od úterý do soboty od 10 do 16 hodin.

Čtěte takéMuzeum Hraček Stuchlikovi

Slyšel jsem, že také plánujete expozici ještě rozšířit.
Plánujeme rozšířit expozici, už teď je to potřeba. Mám vytvořen takový tým, protože sbírka je tak rozsáhlá a v takové kvalitě, že se o to už nemohu starat sám. Takže já zajišťuji sbírky, manželka zajišťuje, kam se co položí, kde co bude vystavené, ona na to má cit. A mám také paní Michaelu Bousovou, která se stará o marketing. Ta nám zajišťuje propagaci, abychom byli vidět. A chystáme rozšíření. Domluvil jsem se se sběratelem a řezbářem Bydžovským betlémů. Bude tam stálá expozice zhruba 200 betlémů. Ale to bude až později, někdy na podzim. Před Vánocemi.

Radek Stuchlík a Michaela Bousová

Krása. Tak ať si do vašeho království hraček najde cestu co nejvíc lidí. Ať už jsou malí nebo velcí, všem se tam bude líbit. Děkuji za návštěvu.
Já také moc děkuji a přeji příjemný den. Na shledanou.

Spustit audio

Související