Dagmar Ruščáková: Temný stín nostalgie
Objednávám ve svém oblíbeném pekařství tmavý chleba, když tu nejednou zezadu přijde mládenec a vysype do regálu ještě teplé rohlíky. Zavane ke mně vůně superčerstvého pečiva a já zaváhám. Ještě ke všemu jsou sypané mákem! Ach. Dokážu odolat voňavým koláčům, ale čerstvým rohlíkům podlehnu na první dobrou. Dychtivě objednávám: „Tři, prosím. Ty makové!“
Čtěte také
Doma mě vůně pečiva na okamžik opět přenese do babiččina bytu, kde sedím u kuchyňského stolu na židli od piána, otáčím se na ní sem a tam a čekám, kdy dostanu hrnek kakaa a čerstvý rohlík s máslem. Okna jsou dokořán, lehký vánek si hraje se záclonami. Z celého srdce si právě užívám prázdniny…
Najednou se mi o koleno opře velká psí hlava a já se vracím zpátky. Pořád s úsměvem - však letos je tady u nás pod horama léto jako malované. Není třeba utíkat do vzpomínek, aby mi bylo fajn.
Na kapce soukromé nostalgie samozřejmě není nic špatného. Pokud si je ovšem člověk vědom toho, že tyhle útěšné obrázky lžou. Dobrá, ne přímo. Jen pečlivě zakryjí vše špatné, bolavé, nepohodlné.
Čtěte také
Výsledek je ovšem stejný. Kognitivní zkreslení. Prochází tím generace za generací. „Jo, za našeho mládí byla tráva zelenější a rohlík měl určitě nižší glykemický index!“
Není to tak neškodné, jak to vypadá. Tyhle nostalgické výlety totiž často ústí do generalizovaného odsuzování současnosti, hlavně dětí a mládeže. Navíc ve jménu lži. V době, kdy se svět měnil jen pomalu, to ještě až tak nevadilo. Dnes však mohou umínění nostalgici rozbít společnost. Včetně budoucnosti těch, kteří do této pasti ještě neměli šanci dorůst.
Až vás zase něco přitáhne do sladkých vod nostalgie, užijte si to… jako pohádku. A uvědomte si, že děti a mládež kolem vás právě prožívají ty krásné časy, na které budou jednou nostalgicky vzpomínat. Zkuste tu krásu vidět také! Tady a teď.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
