Dagmar Ruščáková: Období dešťů

Čtěte také

Dagmar Ruščáková: Hlasy v lese

Zimní lijáky znamenají tání sněhu na horách. Proto se tady u nás pod Zvičinou umí Labe rychle vzedmout, divoké a červené od místní železité půdy, kterou s sebou bere velká voda. Hartský potok u královédvorské nemocnice se zas a znovu mění v rozvodněnou říčku, která nepustoší své okolí jen díky bytelně postavené kaskádě splavů.

Vzedmuté řeky a potoky jsou jen tím viditelnějším a zajímavějším následkem období dešťů. Tím druhým je bahno. V listopadu se narodilo a od té doby šťastně sílí. Sníh, který padal v prosinci, mráz nedoprovázel, takže si bahno bez problémů lebedilo i pod sněhovou přikrývkou.

Zamyšlení Dagmar Ruščákové s názvem Období dešťů|foto:Dagmar Ruščáková, Český rozhlas

Letos tady u nás poprvé - a zatím i naposledy - zmrzlo až v průběhu ledna, asi na dva týdny. Bylo to úžasné. Konečně zima! Jenže potom začalo na zmrzlou zem pršet a zima se šla klouzat. Po pár dnech na zabití, někdy doslova, se mráz ztratil kdesi na severu, a naše bahno opět radostně ožilo.

Čtěte také

Dagmar Ruščáková: Hory v duši

Pokračující deště mu dodávají sílu. My všichni, kdo nežijeme jen na zpevněných plochách, jsme se museli obrnit další trpělivostí a mnohými čistícími prostředky. Pro nás, naše děti, psy, boty, oděvy, auta. A tak se stalo něco, o čem jsem před pár lety začala uvažovat jen v teoretické rovině.

Moji psi jsou ovčáci s dlouhou hustou srstí. Nevadí jim ani zima ani voda. Ovšem dejte si dohromady bahno, déšť a huňatého psa. Co vám vyjde? Nekonečná snaha udržet ta zvířata čistá. Od listopadu do dubna. Takže pro dny, kdy vytrvale prší, dostali letos moji psi pláštěnky.

Bílá Ari je v bleděmodré prostě princezna. Ovšem mladému Rexovi se v červené pláštěnce podařil rovnou dvojitý zásah - stal se tak naráz vlkem i Karkulkou!