Dagmar Ruščáková: Pěkně si třísknout

15. říjen 2023

Nedělní káva

Zkusili jste si někdy, jak krásně umí při ťuknutí odskočit kladivo od kovadliny? Tedy myslím v případě, že víte, co děláte. Pokud se snažíte praštit do rozžhaveného železa a netrefíte se… Brr. Pak vás ten zvonivý odskok může přijít draho. Tedy, aspoň kovář to říkal. A kdo jsem já, abych se hádala s odborníkem?

Čtěte také

Dagmar Ruščáková: Vždy ve střehu

Začalo to, jako obvykle, mojí zvědavostí. Na Facebooku mi přistála zpráva o dni otevřených dveří v kovárně na konci světa. V tomto případě byl konec světa na Broumovsku, takže tam od nás nebylo ani moc daleko. Mého muže kovařina odjakživa zajímá, vyrazili jsme tedy za Alchiferem, uměleckým kovářem Ondřejem Klírem.

Nenašli jsme jen pěknou funkční kovárnu, ale i nesmírně zajímavého člověka - kováře a včelaře v jedné osobě. Okouzleně jsme chodili mezi tradičním vybavením a kladli spousty otázek, když zaznělo: „Nechcete si to zkusit?“ Můj muž neváhal, to bylo něco pro něj! Vyfasoval koženou zástěru, ve výhni to zahučelo a za chvilku už pod kovářovým vedením koval železný lísteček.

Co si budeme říkat, chtěla jsem taky! Jenže není kovář vždy jen silný muž? Možná s trochou pomoci… Ano! I já jsem dostala zástěru, kladivo a výheň opět zahučela. Bylo to úžasné, moct si plnou silou třískat kladivem do žhnoucího železa! Pravda, nedostatek síly v mé pravačce se rychle projevil. Zatímco můj muž vykoval hezký jabloňový lísteček, ten můj byl pořád takový vrbový!

Čtěte také

Dagmar Ruščáková: Nepropást přítomnost

Ne, a ne ho pořádně rozkovat. Vykování stopky lístečku a její ustřižení od základové železné tyčky se pak už bez přímého přispění kováře neobešlo. Nedovedete si představit, s jakým štěstím a hrdostí jsem si svůj lísteček převzala!

Zkušenost se mi ale hodí i jako autorce. V druhém díle mého románu bude hrát důležitou roli kovář. Mám o historii černého řemesla načteno, ale takhle je to lepší. Až bude můj hrdina řešit trable a záhady, může si občas nepřítomně klepnout kladivem do kovadliny. A já teď přesně znám ten zvuk, jaký to udělá, i způsob, jakým kladivo odskočí. Co víc si může autor přát?

autoři: Dagmar Ruščáková , baj

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Dagmar „Dede“ Ruščáková křtí svůj nový společenský román s prvky fantazy pod názvem Alžběta a drak

V Městském muzeu Dvůr Králové nad Labem bude 20. září 2023 pokřtěna nová kniha Dagmar Ruščákové s názvem Alžběta a drak.

Přehrát
Dagmar Ruščáková: Hory v duši

„Vyšla z průjezdu a překvapeně se zarazila - tam, kde měly být zadní dvory městských domů se k nebi tyčily rozeklané vrcholky hor.“ Právě to jsem napsala ve svém románu.

Přehrát
Dagmar Ruščáková: Kam se ztratily stařenky?

Moje úvahy nastartoval rozhovor nad obrazem Jakuba Schikanedra „Stařena s dítětem“. Na typicky temném plátně drží v malou holčičku v náruči stará, v černém oděná žena.

Přehrát