Dagmar Ruščáková: Krabice

23. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kočka, kotě (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Dívám se na ty krabice s pocitem jisté beznaděje. „Tyhle tři musíš projít ty, jsou to tvoje věci," říká můj muž, stojící uprostřed jiných otevřených krabic. Kývnu a snažím se vypadat jako rozumný člověk, i když uvnitř své hlavy kvílím - nenávidím přerovnávání a třídění starých věcí! Snadněji se jich zbavuju. 

Čtěte také

Můj muž mě dobře zná, takže rovnou dodává: „Co by řekli naši potomci, kdybys vyhodila nějaký dědičný poklad?"

Urychleně jsem se přesunula do jiné místnosti, dál od krabic a zakrytého nábytku. Přitom to začalo tak nevinně - výměnou oken. Ovšem potom se to už logicky řetězilo. Když měníte špaletová okna za plastová, je u toho spousta zedničiny. Za výměnou tedy… logicky… následuje malování. Což je dohromady spousta nepořádku!

Je tedy třeba vyklidit z místností věci, kterým stavební prach může uškodit nebo se špatně čistí - jako jsou například knihy. Při vyklízení obvykle zjistíte, kolik vlastně máte věcí. Takže začnete třídit. Do čistého si přece nenanosíte nepořádek a zbytečnosti, ne? No a teď přijde na řadu půda.

Čtěte také

Původně tam jen chcete uklidit věci, které dole tak trochu překážejí. Jenže při této příležitosti zjistíte, že na půdě už je několik krabic věcí, které jste takhle vynesli v době, kdy se naposledy malovalo. Takže začnete uklízet půdu a peklo dostane novou tvář. Jako u nás teď.

Dívám se s nechutí na krabici plnou starých zaprášených papírů a jakýchsi brožur. Hm. Můj nejdražší se domnívá, že potomky zklamu, pokud to nevytřídím a neuložím. Nemohu si pomoct, ale mám čím dál tím silnější pocit, že by mi potomci byli jednou zatraceně vděční, kdyby to nemuseli vyhazovat oni:))

Post scriptum: Nevyhodila jsem to, bylo to po mém dědovi. Bude to zkrátka na dětech!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.