Covidový čas jsem proměnil v sepsání tří knížek, směje se historik a dobrušský písmák Jiří Mach

14. červenec 2021

Před rokem jsme se s historikem a bývalým ředitelem vlastivědného muzea v Dobrušce Jiřím Machem viděli v Českém rozhlase Hradec Králové u příležitosti jeho sedmdesátých narozenin. Takže jsme zase o rok starší a moudřejší. Jiří Mach je opět hostem v našem studiu.

Jak se máte a jak jste prožil celý covidový rok?
Řekl bych Hamletovými slovy, děkuji za optání skvěle, skvěle, skvěle. Nicméně ten rok byl trochu kontroverzní, protože mě připravil o několik mých přátel a známých. Kvůli pandemii, ale na druhé straně jsem hledal, čím smysluplně naplnit najednou takové množství volného času, které člověk měl, protože kultura se nekonala, zámky a hrady, všechno zavřeno.

Čtvrtá nová knížka bude věnována historii dobrušského ochotnického divadla. Pracuje nás na ní víc, celý kolektiv pěti lidí.
Jiří Mach, historik

Byli jsme zavření doma.
A tak jsem se toho snažil využít a výsledkem byly dvě knížky, které mi vyšly v minulém roce. A další napsaná loni vyšla letos. Takže celkem tři nové knížky.

Čtěte také

O čem jsou ty knížky?
Toulky krajem Orlických hor je takový inspiromat, který má ve čtenáři vzbudit zájem o tento krásný kousek české země. Snažil jsem se v této knížce přiblížit místa, která nejsou úplně těmi nejfrekventovanějšími turistickými destinacemi. Jsou to místa odlehlejší, kam třeba ani nevedou turistické značené cesty a mnohdy silnice, které tam vedou, nejsou příliš kvalitní. Ale určitě stojí za to je navštívit. Jako příklad uvedu upozornění na nástěnné malby Karla Michla ve škole Hlinném z dvacátých let. Nebo příběh nejskromnějšího památníku padlým v první světové válce, kde byl jen prostý kříž s letopočtem 1914-18. Ten najdeme na Spáleništi. A v mé knížce samozřejmě.

Tedy je to průvodce Orlickými horami na základě různých příběhů a skutečných událostí.
Ano, je to takový průvodce, ale poněkud netradiční. Jako pandán jsem k tomu napsal další knížku, která se jmenuje Zmizelé Orlické hory. Jak tam píši v úvodu, nejde o trik kouzelníka Copperfielda, ale jde o to, co všechno Orlické hory nabízely v minulosti, a dnes už tam není. Týkalo se to třeba mlýnů a skláren. Byly i opravdové zvláštnosti, jako třeba brusírny skla v okolí Dobrušky. To bylo světoznámá záležitost.

Čtěte také

A třetí knížka se jmenuje Místa zastaveného času.
To je knížka o hřbitovech. Já to pojal z širšího hlediska, protože původně jsem vůbec nechtěl takovou knihu psát. Napsal jsem jen takovou stať do vlastivědného sborníku o Janu Nepomuckém a jeho sochách v Podorlicku a vydavatel mi nabídl, že by to vydal jako brožurku. Říkal jsem, že na brožurku je to málo, že napíšu něco jiného. Dlouho jsem přemýšlel a pak jsem přišel na to, že téma hřbitovů tady ještě nikdo nezpracovával. Tak jsem se do toho pustil a vzal jsem to zeširoka. Jsou tam jednak záležitosti spojené s posledními věcmi člověka. Pak tam jsou pravěká pohřebiště, židovské hřbitovy, obecní, křesťanské hřbitovy. Také evangelické hřbitovy a podobně. Čili celé téma je skutečně probráno velmi podrobně. Myslím si, že jsme trošku tuhle záležitost vymazali ze svého života. Ale generace před námi to braly jako jeho přirozenou součást.

Čtěte také

Máme v Orlických horách i nějaký Slavín známých významných osobností?
Jsou tam dokonce dva. Jeden je u rychnovského zámku, tam jsou rychnovské osobnosti. A druhý Slavín Orlických hor najdeme u horské chaty Panorama v Deštném v Orlických horách. Tam ovšem nejsou pohřbeni. Je to jen symbolické místo, jako připomínka těch osobností.

A teď mě zajímá vaše rozpracovaná kniha, která je těsně před dokončením.
Tahle knížka bude věnována historii dobrušského ochotnického divadla a pracuje nás na ní víc, celý kolektiv pěti lidí. Divadlo tam funguje téměř dvě staletí. První zmínky jsou už v dobách Františka Vladislava Heka, tedy F. L. Věka. Velký rozvoj zaznamenalo divadlo v druhé polovině devatenáctého století, za První republiky, ale kupodivu i v druhé polovině století dvacátého. A teď začíná další renesance. Bude to komplexní pohled na historii dobrušské ochotnického divadla. Moc se na to těším, věřím, že z toho vyjde něco pěkného. Knížka má zatím pracovní název Historie ochotnického divadla v Dobrušce, ale to je takové nezáživné. Vymyslíme ještě něco lepšího.

Jiří Mach ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor s Jiřím Machem mimo jiné o jeho dalších plánech si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související