Populární televizní seriál pomohl zachránit rodný dům Františka Ladislava Věka v Dobrušce
Na svého slavného rodáka Františka Vladislava Heka, který byl předlohou Jiráskova F. L. Věka, jsou v Dobrušce dodnes patřičně hrdí. A není to ani tak kvůli slavnému spisovateli, jako díky populárnímu televiznímu seriálu, který podle románu v roce 1971 vznikl.
Seriálu můžeme poděkovat také za to, že se do dnešních dnů dochovalo ve své původní podobě jedno z mála míst, které dobrušského rodáka skutečně pamatuje.
Zimní procházka Dobruškou vás mile překvapí. A zvládnete ji za chvíli, všude je tady blízko
Letošní únor ve své druhé půli přinesl pěkné slunečné dny a ve vzduchu je čím dál více cítit blížící se jaro. Ale než oschne bláto na turistických cestách, ještě to chvíli potrvá. Kdo však nechce čekat, může výletovat už teď. Třeba taková zimní návštěva Dobrušky vás může mile překvapit.
Jde o nevelký barokní rodinný dům nedaleko náměstí, kde se v roce 1769 budoucí národní buditel, spisovatel, skladatel a kupec František Vladislav Hek narodil.
V dobách prvního vysílání seriálu byl totiž dům v tak špatném stavu, že se plánovalo jeho bourání. Zájem o předobraz F. L. Věka, kterého v seriálu mistrně zahrál Radoslav Brzobohatý, začal být ale tak veliký, že se nejen jeho rodný dům opravil, ale vzniklo v něm dokonce muzeum. Do něj pak přispěla historickými předměty z dob Hekova života řada místních obyvatel.
Najít se v něm dá dnes i kupecký krámek v podobě, v jaké ho známe ze seriálu, včetně mořských panen, na které se věšely váhy.
Dobrušský kostelík ze seriálu
Kupecký krámek měl ale F. V. Hek někde jinde než v tomto domku. Bylo to přímo na náměstí, kam se jeho rodina přestěhovala, když byly Františkovi čtyři roky.
Na jeho místě dnes stojí dům č.p. 17, kde si tuto skutečnost připomínají nápisem „Dům u F. L. Věka”. Původní stavbu, kde rodina skutečného F. L. Věka žila a kde pak on po otci převzal kupecký krám, zničil velký požár Dobrušky v roce 1806.
Byla to první, a bohužel ne poslední velká tragédie dobrušského vlastence. Nejen, že tehdy přišel o dům, ale i o všechno své zboží i velkou spoustu knih. Ty měl sice ukryty ve sklepě, kam by požár dosáhnout nemusel, ale na dům při požáru spadla věž protější radnice, která se do sklepa probourala.
Právě tento a další velký požár Dobrušky o půl století později Dobrušku změnily. I proto se muselo natáčení scén v seriálu, které se odehrávají v Dobrušce, přesunout nejen do pražských ateliérů, ale také do jiných měst. Především do nedalekého Nového Města nad Metují.
Dobrušku tam reprezentuje jen jedna stavba, hřbitovní renesanční kostelík sv. Ducha. Ten se ale za to objevuje v každém díle seriálu. Na okraji Dobrušky stojí tato krásná stavba dodnes.
Z Dobrušky do Saska a potom do Letohradu
Není divu, že osud dobrušského vlastence a národního buditele Jiráska tak zaujal. František Vladislav Hek byl člověk nesmírně inspirujicí a houževnatý, a to přestože byl jeho život plný strádání a tragických zvratů.
Nebyl to jen ten velký požár Dobrušky, přes který se znovu pustil F. V. Hek do podnikání, v zápětí zase přišel o všechno kvůli rakouskému velkému státnímu bankrotu v roce 1811. Přesto alespoň píše a skládá hudbu F. V. Hek dál.
Do problémů se dostává zase už v roce 1820, kdy vydal vlastním nákladem knihu Velký Pátek, která je označována za první český pamflet. Kritika dobrušských spoluobčanů je tak zřejmá, že se tito obrátí na soud. Ten Hekovi nařídil celé vydání spálit.
A když pak o rok později umírá Hekova manželka Marie, v Dobrušce ho už nic nedrží. Pohřbí ji na hřbitově u dnešního kostela sv. Václava, kde je její náhrobek i celé její původní rodiny Ježkové dodnes.
Hek následně odjíždí do saského Ochranova, kde pomáhá potomkům českých bratrů, kteří tam prchli po Bílé hoře, překládat jejich spisky do němčiny, protože česky už zapomněli. A tak se od nich o Hekovi dozvídá o skoko půl století později Alois Jirásek a začíná psát slavného F. L. Věka.
Jeho předobraz František Vladislav Hek poslední léta svého života prožil u své dcery v Kyšperku, dnešním Letohradu, kde v roce 1847 umírá. Pohřben je za městem na kopečku u kaple sv. Jana.
O jeho hrob se ale později nikdo nestaral, a tak tam slavného vlastence dnes připomíná už jen památník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.