Stáří náhrobků na židovském hřbitově v Dobrušce prozrazuje i výtvarné pojetí hebrejského písma

Židovský hřbitov v Dobrušce byl založen v roce 1675
Židovský hřbitov v Dobrušce byl založen v roce 1675

V okrajové části Dobrušky je místo obehnané kamennou zdí, kde v jakési nehybnosti odpočívá starý židovský hřbitov. Na dobrušském židovském hřbitově se pohřbívalo až do osudného roku 1942. Po druhé světové válce už nebylo koho... dobrušská židovská obec byla vyvražděna.

Hřbitov není běžně přístupný, ale po dohodě s pracovníky městského muzea v Dobrušce lze toto místo navštívit. Redaktorka Romana Pacáková se tam vydala s vedoucím muzea Vladimírem Svatoněm. Měl s sebou veliký železný klíč, kterým odemkl starou zrezivělou bránu.

Nejdůležitější je život, až potom pohodlí. Procházka po židovských památkách v Hořicích

Židovský hřbitov v Hořicích

V prosinci to bude 75 let, co odjel z Hořic transport s místími židy. Hořické muzeum se sice opravuje, ale přesto zve na výstavu. Ta se jmenuje Anne Franková, nechte mě být, jaká jsem. Putovní výstava o životě židovské dívky, která si v úkrytu v nizozemském Amsterdamu za druhé světové války psala deník, je určená je hlavně školám, ale od úterý do čtvrtka na ni může přijít úplně každý.

Židovský hřbitov v Dobrušce se nachází v severní části města směrem na Křovice. Založen byl v roce 1675. Nejstarší dochované náhrobky jsou z roku 1688.

Stáří náhrobků prozrazuje i vyvíjející se výtvarné pojetí hebrejského písma. Na těch nejstarších plasticky vystupuje tzv. písmo čtvercové, na pozdějších je totéž písmo, ale ryté do hloubky. V baroku a rokoku je písmo opět vystupující a v 19. století se znovu mění na ryté.

Nápisy prozrazují datum úmrtí, jméno zemřelého, jméno jeho otce a u provdaných žen jméno manžela. Pod nejstaršími náhrobky dobrušského židovského hřbitova jsou pohřbeny paní Šejndl, dcera Šemuelova, a paní Bliml, manželka rabína Mošeho. Mnohé nápisy také vyzdvihují dobré vlastnosti zesnulého.

Židovský hřbitov v Dobrušce byl založen v roce 1675

Náhrobky z 18. století jsou výrazně ovlivněny barokním slohem. Zdobí je mušle, spirály, rostlinné ornamenty a různé křivky. Stříšky a sloupky na náhrobcích jsou dílem klasicismu z 19. století.

Hroby ze století dvacátého se již v podstatě neliší od hrobů na hřbitovech křesťanských.

Jsou zde pohřbeni i židovští vojáci, kteří padli v prusko-rakouské válce roku 1866 v bitvě u Náchoda.

Židé slaví Chanuku, Svátek světel. V Náchodě žila před válkou jejich malá, ale významná komunita

Židovská čtvrť v Náchodě v meziválečné období dům čp. 413 Fuchsovi (pohled od Husova sboru)

Židům na celém světě začal v neděli se západem slunce osmidenní Svátek světel - Chanuka. Je spojený s postupným zapalováním svíček na osmiramenném svícnu, které symbolizují víru ve vítězství dobra nad zlem, svobody nad útlakem a poznání nad nevědomostí. 

Na tomto hřbitově nalezneme i doklad jeho vlastní historie v podobě pamětní desky, která byla do hřbitovní zdi zasazena v roce 1881 na paměť rozšíření hřbitova. Tehdy ke stávajícímu hřbitovu přikoupila dobrušská židovská obec od města další pozemek a nově vzniklý prostor pak znovu ohradila zdí.

Na dobrušském židovském hřbitově se pohřbívalo až do osudného roku 1942. Na některých hrobech najdeme i poválečné nápisy, připomínající oběti nacistického holocaustu. Po druhé světové válce již nebylo koho na hřbitov pochovávat, protože dobrušská židovská obec byla vyvražděna.

Hřbitov přešel do správy pražské židovské obce, která se stala právním nástupcem po všech zaniklých obcích v českých zemích. Dnes o hřbitov pečuje pražská židovská obec. V Dobrušce si můžete prohlédnout i expozici Židé v dějinách Dobrušky.

Spustit audio

Související