Stáří náhrobků na židovském hřbitově v Dobrušce prozrazuje i výtvarné pojetí hebrejského písma
V okrajové části Dobrušky je místo obehnané kamennou zdí, kde v jakési nehybnosti odpočívá starý židovský hřbitov. Na dobrušském židovském hřbitově se pohřbívalo až do osudného roku 1942. Po druhé světové válce už nebylo koho... dobrušská židovská obec byla vyvražděna.
Hřbitov není běžně přístupný, ale po dohodě s pracovníky městského muzea v Dobrušce lze toto místo navštívit. Redaktorka Romana Pacáková se tam vydala s vedoucím muzea Vladimírem Svatoněm. Měl s sebou veliký železný klíč, kterým odemkl starou zrezivělou bránu.
Nejdůležitější je život, až potom pohodlí. Procházka po židovských památkách v Hořicích
V prosinci to bude 75 let, co odjel z Hořic transport s místími židy. Hořické muzeum se sice opravuje, ale přesto zve na výstavu. Ta se jmenuje Anne Franková, nechte mě být, jaká jsem. Putovní výstava o životě židovské dívky, která si v úkrytu v nizozemském Amsterdamu za druhé světové války psala deník, je určená je hlavně školám, ale od úterý do čtvrtka na ni může přijít úplně každý.
Židovský hřbitov v Dobrušce se nachází v severní části města směrem na Křovice. Založen byl v roce 1675. Nejstarší dochované náhrobky jsou z roku 1688.
Stáří náhrobků prozrazuje i vyvíjející se výtvarné pojetí hebrejského písma. Na těch nejstarších plasticky vystupuje tzv. písmo čtvercové, na pozdějších je totéž písmo, ale ryté do hloubky. V baroku a rokoku je písmo opět vystupující a v 19. století se znovu mění na ryté.
Nápisy prozrazují datum úmrtí, jméno zemřelého, jméno jeho otce a u provdaných žen jméno manžela. Pod nejstaršími náhrobky dobrušského židovského hřbitova jsou pohřbeny paní Šejndl, dcera Šemuelova, a paní Bliml, manželka rabína Mošeho. Mnohé nápisy také vyzdvihují dobré vlastnosti zesnulého.
Náhrobky z 18. století jsou výrazně ovlivněny barokním slohem. Zdobí je mušle, spirály, rostlinné ornamenty a různé křivky. Stříšky a sloupky na náhrobcích jsou dílem klasicismu z 19. století.
Hroby ze století dvacátého se již v podstatě neliší od hrobů na hřbitovech křesťanských.
Jsou zde pohřbeni i židovští vojáci, kteří padli v prusko-rakouské válce roku 1866 v bitvě u Náchoda.
Židé slaví Chanuku, Svátek světel. V Náchodě žila před válkou jejich malá, ale významná komunita
Židům na celém světě začal v neděli se západem slunce osmidenní Svátek světel - Chanuka. Je spojený s postupným zapalováním svíček na osmiramenném svícnu, které symbolizují víru ve vítězství dobra nad zlem, svobody nad útlakem a poznání nad nevědomostí.
Na tomto hřbitově nalezneme i doklad jeho vlastní historie v podobě pamětní desky, která byla do hřbitovní zdi zasazena v roce 1881 na paměť rozšíření hřbitova. Tehdy ke stávajícímu hřbitovu přikoupila dobrušská židovská obec od města další pozemek a nově vzniklý prostor pak znovu ohradila zdí.
Na dobrušském židovském hřbitově se pohřbívalo až do osudného roku 1942. Na některých hrobech najdeme i poválečné nápisy, připomínající oběti nacistického holocaustu. Po druhé světové válce již nebylo koho na hřbitov pochovávat, protože dobrušská židovská obec byla vyvražděna.
Hřbitov přešel do správy pražské židovské obce, která se stala právním nástupcem po všech zaniklých obcích v českých zemích. Dnes o hřbitov pečuje pražská židovská obec. V Dobrušce si můžete prohlédnout i expozici Židé v dějinách Dobrušky.
Související
-
Cenné hrobky na hřbitově ve Vrchlabí se rozpadají, město je...
Vrchlabí se pustilo do opravy hřbitova. Z velké části na něm jsou staré německé hroby, ke kterým se nikdo nehlásí, a proto chátrají. Oprava jedné hrobky přitom stoj...
-
Starý židovský hřbitov v Náchodě prochází rekonstrukcí
Starý židovský hřbitov v Náchodě získá zpět svoji důstojnost. Na projekt získali finance rodiče žáků ze Základní školy Komenského. V parku bude víc laviček, okrasné...
-
Město Náchod podpořilo čtvrt miliónem korun rekonstrukci bývalé židovské obřadní síně
Městské zastupitelstvo v Náchodě schválilo na svém jednání poskytnutí dotace ve výši 250 000 korun, jejímž příjemcem je Židovská obec Praha.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.