Co si naši žáci uvaří, to si taky sní. Co víc si přát, než potkávat šikovné absolventy školy v praxi

1. únor 2022

Budeme si povídat o jídle, servírování, ale také o studování řemesel a lásce k oboru. Ze Střední školy hotelnictví, řemesel a gastronomie v Trutnově, která má odloučené pracoviště v Teplicích nad Metují, k nám do studia přijela učitelka Vlasta Drobná. 

Je pro vás dobré jídlo s kvalitní obsluhou důležité?
Rozhodně. Dobré jídlo je pro mě velmi důležité. Když přijdu do restaurace, tak chci nejen dostat dobré jídlo, ale to jídlo musí i hezky vypadat.  A potěší mě i profesionální  obsluhu. A když nebude profesionální, tak alespoň, aby byla milá a příjemná. Prostě lehká profesionální deformace.

Loni nám obor truhlář vystudovaly dvě dívky. Takže teď někde po světě běhají dvě šikovné truhlářky, které se vyučily u nás.
Vlasta Drobná, učitelka Střední školy hotelnictví, řemesel a gastronomie v Trutnově

Vaše škola je oborově velmi pestrá. Když se zaměříme na obory, kde hraje roli jídlo, tam vychováváte studenty, kteří třeba budou společenské trendy určovat. Máte tedy zapálené studenty?
Pravděpodobně někteří naši absolventi budou moderní trendy určovat. Poznáme to podle toho, že většinou už když u nás studují tříletý obor, jsou rozhodnuti, že jednou chtějí mít svoji restauraci nebo provozovnu. A my, kantoři nebo zaměstnanci školy, když jezdíme po dovolených, po výletech po vlastech českých, tak se nám velmi často stává, že nás v restauracích a kavárnách obsluhují naši absolventi. A to je velmi příjemné. Já bych řekla, že obě strany z toho mají radost. Co víc si přát než potkávat naše šikovné absolventy v praxi.

Čtěte také

Studuje u vás víc chlapců nebo dívek?
Je to tak půl napůl. Samozřejmě v řemeslných oborech je víc chlapců. Ale měla bych takovou perličku. Loni nám obor truhlář vystudovaly dvě dívky. Takže teď někde po světě běhají dvě šikovné truhlářky, které se vyučily u nás.

Co je podle vás to nejdůležitější, aby studenti ve svém oboru uspěli?
U řemeslných oborů je velmi důležitá pracovitost. Dále také píle, šikovnost a snaha učit se novým věcem. Je prima, když je  student navíc otevřený. To znamená, aby se ptal, když něco neví, když něčemu nerozumí, aby se prostě nebál zeptat. To vidím jako takový základ.

Máte někoho, kdo dosáhl výraznějšího úspěchu při některých soutěžích?
Tak to víte, že máme. Žáky posíláme do soutěží velmi rádi, prim hrají soutěže kuchařské, barmanské a také řemeslné. Většinou se nám podaří dobře umístit. Z toho máme velkou radost. Jezdíme na krajské i celorepublikové soutěže.  V poslední době jsme přidali i soutěže ekonomické, logické či literární, jako je Památník Terezín nebo Komenský a my.

Čtěte také

Co soutěže typu MasterChef nebo Peče celá země? To jsou velmi mediálně sledované soutěže, tak přispívají i k zájmu o profesi a studium u vás?
Televizní soutěže jistě nějakou roli hrají. Naši učitelé odborného výcviku je sledují podobně jako někteří zapálení studenti. V hodinách o nich diskutují a občas jim pustí i nějaké videjko.

Mnohým se určitě líbí vaše poukazování na detail. Platí to i u oblečení, které je u vás v kuchyni jednotné?
Oblečení je pro nás velmi důležité a je samozřejmě jednotné. Protože máme rádi tradice, tak sázíme na bílou barvu. Naši mladí kuchaři mají tedy bílé kalhoty a bílý rondon. Bílá je prostě barvou čistoty. Chceme žáky od začátku studia naučit, že kuchař má být čistý za všech okolností.

Dostanou se vaši studenti i k nějakým netradičním surovinám?
Naši žáci pracují i s netradičními nebo exotickými potravinami. Neříkám, že vždy, ale občas se k nich dostanou. Konkrétně třeba argentinské hovězí, s tím se setkávají ve chvíli, kdy se žáci učí minutky. Dále třeba kaki nebo mango, tyto suroviny se studenti učí zpracovat například do omáček nebo je používají v různých dezertech.

Čtěte také

Předpokládám, že co si studenti uvaří, tak si také mohou ochutnat a sníst.
Doslova a do písmene, přesně, jak to říkáte. Naši žáci totiž mají praktická cvičení, my tomu lidově říkáme „laborky“ a tam se učí vařit. A co si tam uvaří, tak si sní. Někdy máme štěstí i my ve sborovně, když zbude, rádi ochutnáváme. Žáci jsou také zvyklí nosit si s sebou krabičky a přebytky si odnášejí domů. Rodiče potom vidí, co jejich dítě umí a jestli se posouvá někam dál. Takže to je skvělá věc.

Máte i zahraniční exkurze či stáže?
Ano, v době předcovidové rozhodně, byl to hlavně Londýn, Paříž, Drážďany. Tyto exkurze jsou velmi žádané, proto se nám bohužel občas stává, že musíme i některé žáky odmítnout. Jsou to skvělé akce.

Hodně se mluví také o regionálních zdrojích, že je potřeba podporovat regionální výrobce a dodavatele. Učíte tento přístup i vaše studenty?
Regionální potraviny jsou pro nás důležité, a tak s nimi  žáky seznamujeme. Používáme je v laborkách, ale nejen to. Snažíme se organizovat exkurze do okolních biofarem a sýráren. Žáci vidí na vlastní oči, jak se dobytek pase volně na louce, jak vypadá biomaso ve srovnání s normálním masem…

Vlasta Drobná a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Kolik máte dohromady studentů na vaší škole?
Před několika lety došlo v rámci optimalizace ke sloučení dvou škol, teplické a trutnovské. Takže v těchto našich školách máme nyní něco přes 300 studentů.

Kromě oborů zaměřených na hotelnictví máte i řemeslné obory, jako truhlář, tesař, zedník, instalatér. Je o ně dostatek zájemců?
Je to obor od oboru. Například o obor instalatér je obrovský zájem. Tam jsme už museli zájemce dokonce odmítat. Na druhou stranu, zedníků bychom chtěli víc. Těch máme nedostatek. A co se týká gastronomických oborů, tak nejatraktivnějším oborem je cukrář, o cukrařinu je poslední dobou obrovský zájem.

Vlasta Drobná ze Střední školy hotelnictví, řemesel a gastronomie se sídlem v Trutnově a Teplicích nad Metují dnes byla naším hostem.

Spustit audio

Související